Bůh má rád řád

         "I Bůh má rád pořádek", říkávala mi babička, když se mi nechtělo uklízet, zatímco ona musela mít vždy vše srovnané jako podle pravítka. Tehdy jsem tomu moc nerozuměl, ale jak jsem rostl, stále častěji jsem tuto pravdu o Bohu nacházel na různých místech Bible.

        I v knize Genesis narážíme už od samého počátku na to, že Bůh má rád řád. To je něco, co se spoustě lidem nelíbí. Dokonce i mnozí křesťané říkají, že Ježíšovou smrtí ztratily Boží zákony svou platnost a nyní už všemu vládne jen láska. Stačí se podívat na lidskou společnost, abychom  pochopili, že zatím nežijeme v prostředí, kde se stačí spolehnout na to, že se všichni máme rádi...

        V Bibli jsou uvedeny rodokmeny. Setkáváme se s nimi i v knize Genesis. Není to moc zábavné čtení, zvláště, když o některých lidech nevíme nic víc, než jen jejich jméno.

        Podívejme se na úvod jednoho biblického rodokmenu: Toto je výčet rodopisu Adamova: V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží. Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk).
Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét. Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery.  (Genesis 5,1-4)

        Myslím, že právě rodokmeny jsou důkazem toho, že Hospodin je Bohem pořádku. Rád si občas přečtu články o lidech, kteří v minulosti ovlivňovali dění v naší zemi. Většinu z nich dnes nikdo nezná. Dalo by se říci, že jsou všemi zapomenuti. Právě rodokmeny mne vedou k víře, že je tu někdo, kdo nezapomíná.

        Apoštol Pavel píše v dopise Židům krásné ujištění. Adresuje ho každému, kdo se snaží sloužit dobru: "Bůh není nespravedlivý, a proto nezapomene, jak jste se činem své lásky k němu přiznali, když jste sloužili a ještě sloužíte bratřím." (Židům 6,10) Bůh nezapomíná.

        Ano, Bůh nezapomíná. Pokud o tom pochybujeme a máme strach, co kdyby náhodou zapomněl, tak přidává další ujištění, které nám může vrátit klid do srdce: "Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly." (Zjevení 3,5)

        Bůh je Bohem pořádku. Nezapomíná. I proto jsou v Bibli ty nezáživné rodokmeny. Když se prodírám při jejich čtení neznámými jmény mrtvých, každé z nich mi připomíná, že i v nebi je kniha plná jmen těch, které jednou Bůh povolá do svého království.

        Věřím, že je v ní i mé jméno.