Bílá vrána

            Není snadné být jiný než ti ostatní. Své o tom ví každý, kdo se někdy ocitnul ve společnosti, která vyznávala úplně jiné hodnoty.

Jeho bratří mu řekli: "Jdi odtud do Judska, aby tvoji učedníci viděli skutky, které činíš. Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!" Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili. Ježíš jim řekl: "Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas. Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků…“ (Jan 7,3-7)

            Ježíš se setkává s nepochopením dokonce i uvnitř své rodiny. Jeho bratři v něho zatím nevěří. Chtějí, aby se trochu víc zviditelnil, ale on s tím nesouhlasí. Prožívá totiž právě něco, co budou v budoucnosti zažívat i jeho následovníci – nenávist. Jen proto, že jejich život bude jiný než život ostatních lidí.

            Židovští vůdci Ježíše neměli rádi, protože žil jinak než oni a kontrast mezi jeho a jejich životní praxí odhaloval jejich hříchy daleko silněji, než kdyby o nich kázal.

            Ti, kdo se snaží respektovat biblická pravidla hry, se často setkají s výsměchem, kritikou a někdy i útoky těch, kteří jejich život považují za útok na své svědomí. Právě v takových situacích se pak ukáže, jak pevná je jejich důvěra ve Stvořitele. Být „bílou vránou“ totiž nebývá vždy příjemné a ani snadné. Přesto svět lidi, kteří „vyčnívají“, potřebuje.

Bože, někdy mám chuť splynout s okolím. Nechci ale jít proti Tvé vůli. Pomoz mi obstát tak jako Ježíš. Díky za Tvou pomoc.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Když se nechce ...