Blanka Veltrubská
- Počet článků 113
- Celková karma 18,27
- Průměrná čtenost 361x
Seznam rubrik
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a kolotoč na hřbitově
Slunce vstávalo a já s ním. Stan byl obalený rosou. Kemp ještě spal. Udělala jsem si pořádnou snídani s luxusním výhledem na vodu. Nechtěla jsem opakovat včerejší chybu. Snídani jsem podcenila a v půlce dne sotva pletla nohama.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a kříž, kostlivec, hrad, zámek a stan
Sešla jsem do údolí. Po cestě mě zdravily fialové květy bramboříků. Později jich uvidím plné lesy, ale tady na mne poprvé zasvítily cyklamenovou barvou už z dálky a já si toho náramně považovala.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a řeka
Celou noc lilo. Ráno už bylo ale bez deště i větru. Vstávala jsem ještě před východem slunce. Ve vzduchu byl cítit podzim.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a cesta pouští
Mraky se trhaly a padaly po kouskách dolů. Foukal studený vítr. Po silnici ze Slavonic uháněla auta. Jít ze Slavonic do Maříže a zase zpět bylo vlastně docela hloupé a zbytečné. Jenže když já tam posledně skončila.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a příběh z pohraničí
V nejlepší se má prý přestat a dobrého má být pomálu. Tak to se nám podařilo. Cestování po hranicích republiky jsme s kamarádkou skončily předčasně v Maříži. Řekla bych, že to bylo právě v nejlepším.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a konec?
Městečko jsme opustily ještě za ranního chládku. Zamířily jsme nejkratší cestou do lesů. Dělal se krásný letní den. Bylo mi tak líto, že dnes končíme!
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí - a neplánovaný luxus
Ráno bylo chladné, venku rosa, ve stanu zkondenzovaná voda. Kemp ještě spal. Kamarádka také. Měla jsem v plánu brzy vstát, sbalit a přesunout se někam, kde se v klidu nasnídáme.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a slunce, léto, puchýře
Nový den nám nabídl vše, co si pěší poutník může přát. Sluníčko, teplo tak akorát, rosy málo – to aby člověk nemusel sušit stan.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a vesele nevesele do Paříže
Už jsem tak stará, že bych měla vědět, že si nemám dělat představy. Představy o tom co a jak bude. Ono je to většinou jinak. Ono je to tedy přesně tak, jak to má být. Jen mně se to nemusí líbit.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a cestou čtyř kamenů: Kámen čtvrtý
Mířila jsem přes hranice do Rakouska na čtvrtý kámen – Mandelstein (874 mnm). Nachází se téměř na hranicích a bývá z něj krásný výhled do Čech. Pod vrcholem je památník obyvatel vysídlených z Čech.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a svůdnice
Pokud jsem předchozí den uvažovala nad tím, zda je správné stavět na místech po odsunutých obyvatelích nebo co udělá spekulace s pozemky s krajinou Novohradska, v Pohoří na Šumavě jsem pro sebe našla odpověď.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a cestou čtyř kamenů: Kámen třetí
Mířila jsem na nejvyšší horu Novohradských hor – Kamenec (1072 m). Žádná velehora to není, ale přesto bývala kdysi častým výletním místem obyvatel na obou stranách hranice.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a cestou čtyř kamenů: Kámen druhý
Je správné stavět na místech po odsunutých obyvatelích? Co udělá spekulace s pozemky s krajinou Novohradska?
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a cestou čtyř kamenů: Kámen první
Už to tak bývá. V životě i na cestách. Děláme si plány a představy a ono je to pak jinak. Je na nás, jak si s tím poradíme.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a nikdy jsem netvrdila, že jsem statečná….
Ve svém zralém věku se stále učím. Často je to právě cesta, která mě učí. Pokoře, trpělivosti nebo umění prohrávat. Někdy to prostě nejde tak, jak by člověk chtěl a nemá smysl se s tím prát. Ono to třeba půjde jindy a jinak.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a to nám to pěkně začíná
To ráno se moc nevydařilo. Lilo. Nabrala jsem zpoždění, ještě než jsem vyrazila. Na nádraží jsem dorazila mokrá jako myš a pozdě. Na moje poměry.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a na jih a na sever
Opustila jsem hluboké lesy a směřovala do vnitrozemí. První budovou, kterou jsem po dlouhé době uviděla, byla vojenská rota v Martínkově. Neuvěřitelně ošklivá, připomínající kravín.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a kde jeleni dávají dobrý den
Krásné letní ráno. Slunce nakouklo pod přístřešek. Měla bych vstávat. Ach jo... Včera jsem to vážně přehnala. Bolel mě celý člověk. V mém věku, taková blbost... Už bych mohla mít rozum...
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a první výstřely
Cesta ze Svatého Tomáše po pěšince na horské louce byla za odměnu. Pak dolů do údolí k bývalé obci Linda. Čistá radost.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a Polednice u jezera
Mám já to zapotřebí?! V mém věku? Měla jsem za sebou takových osm hodin chůze. Vstávala jsem ještě za tmy. Pak cesta v letním žáru přes hory a doly. Žádné velehory to nebyly, ale úplně mi stačily.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a cesta někam
Tohle jsem asi vážně přehnala. Měla jsem toho dost. Navíc jsem si za to mohla sama. Zbývalo mi už jen pár kapek vody. Končil horký letní den.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a vykousnutý kousek
Život začíná po padesátce nebo když chcípne pes a děti vyletí z hnízda. Náš pes zatím žije, děti z hnízda tak docela nevylétly, ale život se mi změnil.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí - příběh šály a klobouku
Ten rok mě Advent přepadl bez varování. Žádné společné aranžování adventní výzdoby, žádné punče na náměstí ani vánoční večírky. To nám zrušil koronavirus.
Blanka Veltrubská
O romantice a jak se nestát pacientem
Té nabídce nešlo odolat. Romantický víkend v lázních. Z obrázku se na nás dívala blondýna ladně rozložená ve vaně. Manželovi zajiskřila očka.
Blanka Veltrubská
O cestě do p….
Koronavirová sezona upravila naše plány na letní dovolenou. Bylo jasné, že místo do zahraničí vyrazíme tak možná do Podolí nebo do p....
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
