Petr Petržílek
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1247x
Seznam rubrik
Petr Petržílek
V čem je návrh zákona o ekologické újmě neudržitelný
(Ekologická újma – rozbor·) Vláda ČR předložila Poslanecké sněmovně ke schválení návrh zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (sněmovní tisk 322). Hned v úvodu důvodové zprávy je uvedeno, že účelem navrhované úpravy je transponovat do vnitrostátního právního řádu ČR směrnici EP a Rady 2004/35/ES, o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Jestli se ministerstvu životního prostředí tento úkol zdařil, tak jen po ryze formální stránce. Ministerstvu unikl smysl směrnice. · Na základě Vašich reakcí k mému blogu, z nichž vyplývá, že některé mé analýzy jsou pro Vás pro nadbytek odborných termínů a vazeb nesrozumitelné, budu se v některých případech k jednomu tématu vyjadřovat dvojím způsobem. Za prvé ponechám odbornou analýzu, která bude označena v závorce tématem a slovem „rozbor“, a v návaznosti na to zveřejním jeho zjednodušení označené v závorce tématem a slovy „politická úvaha“. U analýz uvedených jako FEP (Filosofické, Ekonomické a Právní poznámky), zjednodušené texty uvádět nebudu.
Petr Petržílek
Kdo v bílém domě prosadí v USA ideje Al Gora?
Tak jak si lidé i u nás začínají uvědomovat, že válka by se mohla týkat díky radaru i ČR, je nesmírně důležité, že Nobelova cena udělená Al Gorovi je cenou za boj za mír. Je důležité pochopit novou situaci. Jak se mění situace ve světě včetně vývoje techniky a vztahu mezi člověkem a přírodou, tak se mění konflikty a hrozby lidstvu. Stejně tak se mění interpretace a kritéria pro udělování Nobelovi ceny. Cenu obdržel např. i agronom N. Borlaug, otec zelené revoluce, i Matka Tereza. Toto si začali uvědomovat i američtí neokonzervativci a u nás zvláště Václav Klaus.
Petr Petržílek
FEP 9: Otazníky nad antropo-biocentrizmem očima právníka
Budoucí generace nemají mít méně práv, než generace dnešní. Je proto otázkou, jak dalece jsou práva budoucích generací v platném právu již implicitně obsažena? Kde je příroda chráněna pozitivním právem, děje se tak kvůli člověku – zákony na ochranu životního prostředí mají jádro v antropocentrismu: Právo je to, co je ku prospěchu především člověku. Kdo však posoudí, co je ku prospěchu budoucích generací a kdo je oprávněn hájit práva těchto příštích pokolení? Z předcházejících článků víme, že řešením by mohlo být přiznání takového statutu životnímu prostředí, aby umožňovalo existenci i ostatních druhů (vedle člověka). Tento statut by byl základem rozchodu s res cogitans směrem k res extensa.
Petr Petržílek
Bursík, Gandalovič, Říman a Fiřt by měli ze svých funkcí odstoupit
Konec „zelené“ energie, konec podpory pěstování energetické biomasy, minimální dotace na výstavby slunečních elektráren a nerespektování mezinárodní dohody. To je politika Topolánkovy vlády v oblasti podpory využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické energie. Vláda totiž projednala informaci Ministerstva průmyslu a obchodu (Říman), Ministerstva životního prostředí (Bursík) a Energetického regulačního úřadu (Fiřt) o tom, že Česká republika nesplní stanovený cíl 8% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Předseda Energetického regulačního úřadu za podpory uvedených ministrů a potažmo celé vlády tak zcela jednoznačně rezignoval na zákonnou povinnost stanovit svým rozhodnutím tzv. zelené bonusy a výkupní ceny zelené elektřiny v takové výši, aby stanoveného závazku ČR vůči EU bylo k roku 2010 dosaženo.
Petr Petržílek
Zákaz topení uhlím? Nesmysl!
Záměr zakázat občanům České republiky topit uhlím a to do roku 2012, považuji za přinejmenším nesystémový krok. Dokážu pochopit, že omezování topení uhlím je z pohledu ochrany životního prostředí rozhodně k zamyšlení. Ovšem říci občanům, že se pan ministr životního prostředí Martin Bursík, tak nějak rozhodl, že skoncuje s topením uhlím, je počinem zcela nekompetentním, a z pohledu občanů ČR si dovoluji říci, že zcela neakceptovatelným. Žádná vláda, kromě absolutistických diktatur, nemůže oznámit veřejnosti, že si k nějakému datu musejí pořídit jiné topení, než to, které právě užívají a to navíc bez jasné a fungující koncepce. V případě naší země se takový “zelený“ záměr dotýká zhruba 520 tisíc domácností, které topí uhlím. V přepočtu na finanční náklady s tím spojené by to znamenalo investici ve výši 60 mld. Kč. Tedy náklady na výměnu jednoho ze stávajících cca 520 tisíc topenišť závislých na uhlí by činily v průměru kolem 115 tis. Kč v závislosti na výkonu a typu daného kotle, či kamen. Pro většinu lidí by však takové náklady znamenaly naprostý sociálně existenční kolaps.
Petr Petržílek
FEP 8: Otazníky nad antropo-biocentrizmem očima ekonoma
Úvodem ekonomického pohledu musí být konstatování, že z hlediska zajištění udržitelného ekonomického růstu je nejefektivnějším nástrojem vedoucím k trvalé udržitelnosti uzákonění institutu „plné odpovědnosti původce ekologické újmy za její kompenzaci“, ale také že jeho zavedení může být spojeno s politickou neochotou, a to do doby, kdy se objeví nové efektivnější politiky řešení problému nezaměstnanosti a kdy vědci usměrní technologický vývoj do žádoucího směru.
Petr Petržílek
Švýcarsko před volbami preferuje zelené - a co voliči u nás?
Zelení byli ve Švýcarsku donedávna okrajovou politickou silou s 12 členy parlamentu, kde zasedá 200 poslanců. Průzkumy nyní oznamují velký úspěch této strany, jež by měla obdržet přes 20 křesel. Neue Zurcher Zeitung tvrdí: „Vidět je méně ideologie a více věcnosti, jakož i růst obav o osud této planety, hrdinou dne je Al Gore.“ Švýcaři si najednou mnohem silněji uvědomují, že zachování čistého životního prostředí má pro stát, žijící především z turistiky a z poskytování finančních služeb, osudový význam. Mnohé se pro záchranu přírody udělalo už v minulosti, např. pokud jde o železniční síť. Energetika, v jiných evropských zemích jeden z největších producentů škodlivin, funguje v této alpské zemi jako bezemisní: 60% dodávají vodní elektrárny, 40% se vyrábí v pěti jaderných blocích. Globální oteplování přitom registrují i ve Švýcarsku. Švýcaři s velkým znepokojením pozorují, jak u nich tají, podobně jako v Německu a Rakousku, alpské ledovce, jejich pýcha. V zimních letoviscích prudce roste obava z budoucnosti.
Petr Petržílek
FEP 7: Otazníky nad antropo-biocentrismem očima filozofa
Je zřejmé, že vztah člověka k životnímu prostředí v důsledku dějinného vývoje lidského druhu je neobnovitelný (v tomto smyslu je řada rozhodnutí člověka osudová, resp. nevratná) a je to dobře. Člověk si však musí uvědomovat význam životního prostředí pro jeho vlastní hodnoty. Výsledkem tohoto poznání by měla být změna vztahu lidstva k životu a prostředí. Z širokého společenskovědního pohledu se proto jako dlouhodobý úkol naší právní teorie jeví její sebepřehodnocení, které by mělo být směrováno od antropocentristické orientace k orientaci antropo-biocentristické, která je založena na principu rozmanitosti (biodiverzitě) jakožto podmínky zachování života, včetně přežití lidského druhu.
Petr Petržílek
Ve světě vítězí předběžná opatrnost a vyvážená regulace
Vítězství pro spotřebitele a volný trh. Tak evropská komise prezentovala rozsudek evropských soudců, potvrzující obrovskou pokutu, kterou komise EU uložila Microsoftu za šikanování konkurence. Američané jsou vyděšeni. Byla by se stejnou vervou pronásledována též firma francouzká? Proč se vlastně spory rozhodovaly v Bruselu a v Lucemburku, kde zasedají eurosoudci? Američtí kongresmani hovoří o plíživém protekcionismu a o zfanatizovaných regulátorech v EU. Když komisařka pro hospodářskou soutěž N. Kroesová prohlásila, že „v EU bychom rádi viděli výrazný pokles podílu Microsoft na trhu,“ tak to Američany přinejmenším muselo vést k zamyšlení. Nestává se prostě Brusel hlavním městem ne jen Evropy, ale celého světa, pokud jde o tak klíčovou otázku, jako je regulování vývoje ve světě.
Petr Petržílek
Zelení svůj program neplní
Zelení si na včerejší republikové radě uložili zhodnocení plnění vlastního programového prohlášení. Asi mají proč. Nechtěl jsem před tímto jednáním se k činnosti Strany zelených vyjadřovat, abych nebyl napaden, jako již dvakrát před tím, že se pletu do vnitrostranických záležitostí s cílem ovlivnit dění v této straně. Dnes, tedy po dni tohoto slovutného jednání, již mohu být napaden pouze z neobjektivity. Abych eliminoval i tuto kritiku, dopředu uvádím, že jsem si vědom toho, že hodnocení plnění volebního programu vládní strany nelze provádět průběžně porovnáním s činností vlády, protože vždy vznikne námitka, že to co zatím není splněno, vláda ještě může splnit. Z tohoto pohledu tedy lze takové hodnocení provést až ke konci celého funkčního období vlády, nikoliv v jeho první polovině. Je však možné porovnat volební program dané vládní strany s programovým prohlášením vlády, se schválenými vládními návrhy a odmítnutými návrhy opozice.
Petr Petržílek
Nepodceňujme význam ekologické politiky!
Je velice těžké hovořit o ekologické politice způsobem, který by zaujal pozornost na stejné úrovni jako například růst reálných mezd. Nicméně se o to pokusím v souvislosti s právě schválenou Zprávou o životním prostředí ČR v roce 2006. Dnes je samozřejmé, že pokud má někdo alergii, atopický ekzém, astma, či rakovinu, jde k lékaři, stanoví se diagnóza a léčebný postup. Ač se například v případě rakoviny, či těžkých astmatických nemocí u dětí jedná o skutečné neštěstí, věnuje se největší pozornost lékařům a medikamentům. Tedy koncovému řešení, nejde se po příčinách. Srovnejte si územní grafy s vyznačeními překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví publikované ve zmíněné zprávě s územními grafy výskytu závažných zejména respiračních onemocnění ze statistické ročenky ministerstva zdravotnictví. Opravdu chcete čekat na to až se vaše děti či děti vašich dětí budou potýkat s těmito nemocemi?
Petr Petržílek
FEP 6: Dopady kalusizmu na demokracii v polistopadové éře
Veškerá moudrost, s níž vstoupili vůdcové české politiky do polistopadové doby, byla rousseauistická, až iracionální víra v dobromyslnou automatiku společenských dějů. Víra, že pádem komunizmu zmizí překážka, jež až dosud bránila vstupu do ráje: „za života ve svobodě“ bude vše jiné (asi tak, jako nezávislost vyřešila problémy rozvojových zemí), byla toho příkladem. Vše mělo napříště plynout přirozeně a spontánně, občanské ctnosti se měly objevit jako houby po dešti a lidé se měli stát ušlechtilými. Populace, která až dosud úpěla, se nyní ve vlahé lázni svobodné soutěže, zbavena omezení, radostně měla sdružovat v občanskou společnost a rozvětvit se do kreativní podnikavosti ve slepé víře v zázračné působení trhu. Toť utopie té doby. Do této nálady se vůdcové české politiky zeširoka položili a nechali se nadnášet vlnou lichocení, samolibosti a sebeokouzlení. Co však nastalo? Za pořádací princip společnosti, za metodu, jež vyřeší všechny společenské neduhy, za nejvyšší moudrost bylo Václavem Klausem vyhlášeno laissez faire, laissez passer, tedy nechat věcem volný průběh a nezasahovat do jejich ponorného samospádu, neboť z logiky tržních sil plyne, že bude-li každému dovoleno sledovat svůj zištný, sobecký zájem, na konci se vynoří obecný soulad a společenská harmonie. Obecnou se stala mystická víra v neviditelnou ruku trhu, a pro ty, kteří nebyli mocni nahlédnout toto velké tajemství, byla tržní mytologie převyprávěna do holé věty: trh vyřeší vše.
Petr Petržílek
Procitnutí Martina Římana
Vláda na svém zítřejším zasedání bude schvalovat společný materiál ministrů Bursíka a Římana, totiž návrh druhého Národního alokačního plánu (NAP II), kterým se rozdělují průmyslu povolenky na emise skleníkových plynů. Národní alokační plán je předkládán ve výši, požadované Evropskou komisí, tj. 86.8 mil. t ročně. Zajímavé na tom je, že zejména ministr Říman pomíjí mlčením žalobu proti tomuto požadavku, kterou vláda podala k Evropskému soudnímu dvoru. Možná je to v kontextu závěrů Zprávy o stavu životního prostředí v roce 2006, kterou vláda také projedná zítra.
Petr Petržílek
FEP 5: Proč demokracie vyhasíná
Demokracie ve smyslu antického vnímání, tedy jako vlády lidu nikdy nebyla realizována ve své čiré podobě. Ne pro odpor antiky k ženám, či existenci méně svobodných – ne-občanů a otroků. Zmiňme se spíše krátce o tom, že antika dávala přednost jiným formám vlády než demokracii, neboť vláda sestavena na základě losování (náhodného výběru) z celé komunity občanů tehdejších polis nebyla považována, vcelku oprávněně, za příliš efektivní. Platón například upřednostňoval vládu aristokracie, tedy vládu těch, kteří jsou svými vlastnostmi k vládnutí předurčeni. Tím předurčením pro vládnutí ovšem nebyla „modrá krev“, jak vnímáme středověkou aristokracii, ale moudrost. V čele řeckých měst měl stát filosof, resp. skupina filosofů. Jak blízko má tento přístup k renesančnímu pojetí správné vlády vycházející z racionality (vědění je moc), posuďte sami. Vedle toho, jak známo, Sparta upřednostňovala timokracii, jakožto vládu silných, resp. vládu vojska. I když římské pojetí demokracie realizované především na základě zastupitelského principu prostřednictvím Senátu se blížilo současnému pojetí nejvíc, lze konstatovat, že ve skutečnosti vesměs v antice převládala oligarchie, jakožto vláda bohatých. Z těchto všech důvodů i přes to, že inspirace antikou je nepochybná, je třeba dnešní demokracii vnímat jako produkt renesančního humanizmu, osvícenského racionalizmu a politického liberalizmu. Odpovězme si na otázky, jak se tato metoda vlády, řád života a vzorec chování, který nazýváme demokracií, ve skutečnosti realizuje a kde jsou její slabiny. Proč skutečná demokracie v ústavou formálně garantovaných demokratických poměrech vyhasíná?
Petr Petržílek
ČSSD přebírá za vládu iniciativu v boji proti globálnímu oteplování
Skupina sociálnědemokratických poslanců dnes podala v Poslanecké sněmovně návrh zákona o snižování emisí skleníkových plynů (26. září 2007). Podstatou návrhu je dobrovolný závazek České republiky, že do roku 2050 sníží své emise skleníkových plynů o 50% vůči stavu z roku 2000. To znamená, že když v roce 2000 činily v ČR emise skleníkových plynů 144 mil tun CO2ekv, v roce 2050 by tedy měly poklesnout na zhruba 72 mil tun. Tento návrh má obdobu v normě, kterou nedávno přijala Velká Británie. Podle představ britské vlády by měly být emise oxidu uhličitého ve Spojeném Království sníženy o 60 % oproti stavu z roku 2000.
Petr Petržílek
K sebezostuzení prezidenta Václava Klause na konferenci OSN
Václav Klaus při vědomí vážnosti svého úřadu, který zastává a slibu, který složil, nechce opustit svá osobní, vědecky nepodložená a neseriózní stanoviska a už vůbec nehodlá podpořit snahy generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona i předsedy Rady Evropské unie Josého Sócratese o usnadnění pokroku v mnohostranných vyjednáváních o klimatických změnách. Na pražském hradě, tenisových kurtech ani v jeho vile patrně žádné důsledky globálního oteplování nepociťuje a když, tak jen jako budžet od svých ropných sponzorů. Vůbec mu nevadí, že ostudu nedělá jen sobě, ale všem občanům ČR. Distancujme se od názorů a projevu Václava Klause na shora uvedeném setkání OSN na nejvyšší úrovni dokud je čas!
Petr Petržílek
FEP 4: O čem je demokracie
Idea demokracie je důsledkem řady evolučních a revolučních procesů, které v průběhu lidských dějin formulovaly požadavky na roli státu. Především se jedná o požadavek ochrany před svévolným zabitím, vězněním, loupením a ničením. Jedná se o nárok na osobní ochranu integrity před křivdou a zvůlí. Za tímto účelem byl formulován požadavek, aby život veřejný byl ovládán zákonem (rule of law), nikoli rozmarem a svévolí mocných. Právo jako závazný vzorec chování mělo být platné pro všechny na základě rovnosti před zákonem, nemělo být zneužito závislosti osobní, existenční a majetkové, závislosti původu a vyznání. Nikdo neměl stát nad právem či mimo právo a každý měl dojít nápravy křivd a nespravedlnosti před nestranným soudem, který rozhoduje nezávisle, otevřeně a objektivně. Vlastně jde o to, aby člověk nebyl přinucován smýšlet či konat proti svému přesvědčení či důstojnosti nebo bez svého souhlasu a aby zákony byly vydávány se souhlasem těch, jichž se týkají. Požadavek toho, aby populace jako adresát vládních příkazů byla slyšet při sestavování vlády a podílela se na kontrole jejích skutků, je toho důsledkem. V konečném sledu má demokracie zajistit, aby sociálním skupinám ve společnosti bylo možno organizovat a formulovat svou vůli, aby byly legitimovány k účasti na moci a aby tato jejich práva byla rovná, obecně přístupná a chráněna ústavním pořádkem.
Petr Petržílek
Proč hejtmanství (ODS) bojují proti větrným elektrárnám?
Ministr Bursík (SZ) uvolněním pouhých 20% dotací z evropských fondů na výrobu zelené elektřiny v rámci příslušné části Operačního programu životní prostředí určené k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů připravil obce o možnost vystavět vlastní větrné, fotovoltaické či malé vodní elektrárny. Jestliže tak obce ztratily šanci získat úplný mimořádný a stálý příjem z prodeje zelené elektřiny do svých veřejných rozpočtů, pak moratorium na větrné elektrárny hejtmanů (ODS) v Plzeňském a Libereckém kraji a nově na Vysočině je připravuje o šanci byť se jen podílet na příjmu ze zisku z větrných elektráren. Obcí, jejichž územní potenciál s ohledem na průměrnou rychlost větru a absenci zvláště chráněných území umožňuje využití větru k výrobě elektřiny, opravdu u nás není mnoho a vesměs se jedná o lokality, kde chybí i další příležitosti k navýšení obecních financí. Šance, že by tak naše města a vesnice byly motivovány využít obnovitelné zdroje k výrobě ekologické elektřiny, se díky obdobným zásahům „shůry“ rovnají nule.
Petr Petržílek
FEP 3: Svoboda jako určující hodnota politického konání?
Svoboda je často definována tak, že jde o právo kohokoli dělat cokoli, co se nedotýká sféry svobody druhého. V situaci moderní společnosti, kdy dochází k velkým aglomeracím lidí v daném prostoru, s vysokou četností vztahů a odlišností mezi nimi, kdy nahromadění na omezeném prostoru vyvolává často prudké střety lidí, kdy lidé na sebe doslova narážejí, kdy mezilidské vztahy jsou poznamenány latentním napětím a konfrontací, kdy chování je ovládáno napětím, stává se otázka svobody, svobody rozhodování a jednání, skutečně otázkou prostoru jako průsečíku kontaktů. Prostor je tady úzkoprofilový, a co do možnosti svobodného výběru alternativ a okolností, jež jsou namnoze silově navozovány zvenčí, často omezený do nezřetelnosti. V tom přesném slova smyslu byl nejsvobodnější bytostí Robinson, byl prostorově neomezován a mohl navíc ukájet své rozpětí individualizmu bez zábran, nebyl totiž na nikom závislý. Chce kdokoliv z nás být Robinsonem, resp. v tomto pojetí 100% svobodnou bytostí? Obávám se, že nikdo by neměnil. Chci tím zároveň říci, že svoboda je jen jednou složkou kvality života a musí být vyvážena složkami jinými.
Petr Petržílek
Ve sporu s Klausem stojím plně za ministrem Bursíkem
Není překvapením, že téma udržitelného rozvoje, jehož nejaktuálnějším aspektem je aspekt globálního oteplování (které je sice vděčným mediálním tématem, bohužel velmi povrchně panem prezidentem uváděným, kdy apeluje na zájem o senzačnost) nevyvolalo větší počet seriozních odborných prací a oponentur v České republice. Kvituji proto snahu ministra Martina Bursíka seznámit pana prezidenta s postojem české exekutivy k této problematice. Nemohu pochopit to, že Václav Klaus postoje českého ministerstva odmítá a dále setrvává na svém i přesto, že způsobí sobě a bohužel i České republice globální ostudu (viz Dopis prezidenta republiky Martinu Bursíkovi, 10.9.2007).
Petr Petržílek
Politika jako služba veřejnosti je bez žen jen plácnutím do vody
Sociální demokracie rozhoduje o modernizaci nejen uvnitř strany, ale i o novém pojetí politiky vůbec. Dokumentovat tuto tezi lze na příkladu úmyslu ČSSD prosadit větší účast žen v politice. Jedná se o skutečnou změnu myšlení a přístupu k otázce rovnosti šancí srovnatelnou se zakotvením volebního práva žen v evropských zemích přibližně před sto lety. I tehdy to bylo díky tlaku sociálnědemokratického hnutí. Nejde přitom pouze o tabulkové přiřazení příslušného počtu žen na kandidátních listinách, ale o snahu vytvořit ženám možnost zapojit se jak do komunální tak do vrcholné politiky. Sociální demokracie se na rozdíl od ostatních politických stran nechce tohoto tématu držet pouze v rámci předvolebních klání, ale hodlá učinit takové kroky, které umožní schopným ženám dlouhodobě pracovat v komunální i ve vrcholné politice - a to i ženám s dětmi. Sociální demokracie totiž odmítá akceptovat, že být ženou, která se vedle své práce ještě stará o rodinu, je handicapem, který znemožňuje jejich maximální zapojení do veřejného života.
Petr Petržílek
FEP 2: Jak je to s výhledem na přežití naší civilizace?
Prostředí (prostor) hraje určující roli i při vzniku a rozvoji řádu společnosti (sociogeneze). Vymezuje povahu a směr strategie přežití populace, co lze získat, čeho dosáhnout či vytěžit z potenciality životních podmínek. Životní prostředí je výchozí determinantou způsobu života a obživy, tj. modus vivendi (strategie přežití) populace. Strategie přežití ale nebyla geneticky založena na individuálních svobodách, ale na fungování společenství. Individuální identita se objevuje až v souvislosti s jeho vyvazováním se z přírodního prostředí. Jakákoli sociální, morální nebo politická doktrína musí vycházet z prostého faktu sociogeneze, že jedinec není schopen sám o sobě přežití, že nemůže existovat v osamocené izolaci, tedy že může žít pouze jako součást společnosti, na níž je závislý. Aristotelova teze o člověku jako zoon politikon (a Ciceronova jako animal sociale, „zvířeti společenském“) není tezí spekulativní, ale empirickou.
Petr Petržílek
Klánovický golfový business v souvislostech
Rozhodně nejsem ortodoxní a demagogický ekolog, který by si přál, abychom žili v jeskyních a odmítali veškeré civilizační a vědecko technické výdobytky, ale v případě zvažované výstavby golfového hřiště v Klánovickém lese musím říci jediné, a to, že je to holý nesmysl. Veškeré záležitosti týkající se ekologie a spadající kompetenčně pod ministerstvo životního prostředí se jako stínový ministr životního prostředí snažím posuzovat z hlediska zdravého rozumu a rovněž i z hlediska faktických argumentů. Ve všech sporných věcech by měla zvítězit taková varianta, která má nejvíce výhod z hlediska většiny. Golfové hřiště na úkor významné části Klánovického lesa je zcela nepřijatelné jak čistě z logického a rozumového důvodu, tak i z hlediska přínosu pro širokou veřejnost.
Petr Petržílek
Oponentura knihy Václava Klause
S ohledem na zájem a výzvu čtenářů svých blogů zveřejnit můj názor na knihu Václava Klause „ Modrá, nikoli zelená planeta, Dokořán 2007“ si dovoluji v níže uvedeném textu své postřehy zveřejnit. Nabyl jsem totiž přesvědčení, že některé jeho myšlenky a úvahy nemohu ponechat bez adekvátní reakce, neboť dle mého názoru, který opírám o faktické argumenty, se v některých momentech pan profesor dopouští velice nebezpečného zpochybňování průkazných a velice závažných faktů. Tuto oponenturu jsem v červnu t.r. zaslal V. Klausovi k vyjádření společně se svou právě vydanou publikací „Legislativa udržitelného rozvoje a nové podnikatelské příležitosti“ (LexisNexis CZ, 2007), v níž se odborně zabývám obdobnou problematikou. Odpověď jsem obdržel a jako takovou ji přikládám v doprovodném souboru.
Petr Petržílek
FEP 1: Jak se prostředí a člověk vzájemně ovlivňují
Logika prostoru je určujícím podmiňujícím faktorem jak při antropogenezi (počátky a vývoj člověka), tak i sociogenezi (počátky a vývoj společnosti). Prostor se projevuje nejen jako geografický fenomén, tj. jako místo k žití (životní prostředí), ale i jako měnící se krajina, která je přizpůsobována potřebám člověka, přičemž dochází k přeměňování biotopu v životní prostor (kulturní krajina). Vedle toho lze prostor pojímat i jako prostor sociálně organizovaný, jako prostor institucionalizovaného soužití (socio-ekonomické prostředí). Povídejme si o tom, čemu všemu byl vystaven homo v genetických procesech, povídejme si o zákonitostech prostoru, které člověk musí respektovat, aby přežil.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
