Proč hejtmanství (ODS) bojují proti větrným elektrárnám?

Ministr Bursík (SZ) uvolněním pouhých 20% dotací z evropských fondů na výrobu zelené elektřiny v rámci příslušné části Operačního programu životní prostředí určené k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů připravil obce o možnost vystavět vlastní větrné, fotovoltaické či malé vodní elektrárny. Jestliže tak obce ztratily šanci získat úplný mimořádný a stálý příjem z prodeje zelené elektřiny do svých veřejných rozpočtů, pak moratorium na větrné elektrárny hejtmanů (ODS) v Plzeňském a Libereckém kraji a nově na Vysočině je připravuje o šanci byť se jen podílet na příjmu ze zisku z větrných elektráren. Obcí, jejichž územní potenciál s ohledem na průměrnou rychlost větru a absenci zvláště chráněných území umožňuje využití větru k výrobě elektřiny, opravdu u nás není mnoho a vesměs se jedná o lokality, kde chybí i další příležitosti k navýšení obecních financí.  Šance, že by tak naše města a vesnice byly motivovány využít obnovitelné zdroje k výrobě ekologické elektřiny, se díky obdobným zásahům „shůry“ rovnají nule.

pp

Proč zastupitelé krajů začínají vyvíjet tlak proti expanzi větrných elektráren? Proč demagogie typu: "Doufám, že zachováme krajinu Vysočiny i našim dětem, a to i bez větrných elektráren," říká zastupitel Vysočiny Libor Joukl, je úspěšná?  Najednou tito politici chrání krajinný ráz, najednou jsou z nich téměř aktivisté. Mám snad věřit, že jejich motivací je ochrana krajiny? Pokud ano, ptám se, proč jim nevadí sloupy vysokého napětí, telefonní přivaděče, komíny továren, železniční a silniční koridory, panelová sídliště atd.? Mimo to, kdo posoudí, zda daná stavba ohrožuje krajinný ráz? Pro mne například větrné elektrárny představují elegantní stavby symbolizující udržitelnou ekonomiku (stejně jako na konci 19. st. byly komíny symbolem průmyslové revoluce). Netvrdím, že není možný opačný názor, nicméně platí, že se vždy (nejde-li o památkovou zónu nebo národní park) jedná o názor subjektivní nikoliv objektivní.           

 Záměry stavby větrníků vyvolávají spory. Nechme ale na rozhodnutí občanů dané lokality, zda větrnou elektrárnu chtějí, nebo nikoliv. Rozhodujme podle toho, zda  představitelé obcí dokáží zhodnotit potenciál území i ve prospěch občanů při vyjednávání s investory. Apelujme na ministra Bursíka, aby uvolnil prostředky z evropských fondů, aby se obce nemusely o zisk dělit. Nebraňme pokroku tam, kde příroda nemá problém takové stavby přijmout. A hlavně zastavme hysterii kolem větrné energetiky. Ptejme se komu slouží bránění projektům „Energeticky soběstačná obec“, projektům využívání obnovitelných zdrojů energie? Kdo přijde o peníze a moc, když vnikne řada relativně energeticky soběstačných lokalit? Kdo asi tak může stát za kampaní proti obnovitelným zdrojům?