Kdo v bílém domě prosadí v USA ideje Al Gora?

Tak jak si lidé i u nás začínají uvědomovat, že válka by se mohla týkat díky radaru i ČR, je nesmírně důležité, že Nobelova cena udělená Al Gorovi  je cenou za boj za mír. Je důležité pochopit novou situaci. Jak se mění situace ve světě včetně vývoje techniky a vztahu mezi člověkem a přírodou, tak se mění konflikty  a hrozby lidstvu. Stejně tak se mění interpretace a kritéria pro udělování Nobelovi ceny. Cenu obdržel např. i agronom N. Borlaug, otec zelené revoluce, i Matka Tereza. Toto si začali uvědomovat i američtí neokonzervativci a u nás zvláště Václav Klaus.

Nenávist neokonzervativců má řadu příčin. Jedním z nich je to, že jejich špinavá kampaň proti Gorovi selhala, spíš zvyšovala zájem o něj, např. též mezi populárními hudebníky, zpěváky, včetně Madony. Posílilo vědomí, že Bush se dostal do funkce podvodem. Ukázalo se, že Gore měl pravdu již např. v roce 1992 pokud jde o ozonovou díru, za kterou dostali vědci cenu v roce 1995 (v roce 1992 vyšla česky jeho „Země na misce vah“). V roce 2002 Gore varoval před invazí do Iráku na rozdíl od H. Clintonové. Potvrzuje se výrok F.D.Roosevelta: „Vždy jsme věděli, že přehnaný individualismus je nemorální. Nyní víme, že je také špatnou orientací pro hospodářství.“

Pokud by šel Gore do Bílého Domu, nutně by musel dělat kompromisy, které by ho mohly diskreditovat jako Clintona. Pokud by kandidoval, byl by v jistém smyslu ideálním vůdcem. H. Clintonová, pokud s ním bude spolupracovat, může tuto úlohu převzít také a zároveň minimalizovat riziko blamáže z kompromisních přístupů. Gore může dál vést světové hnutí za udržitelný rozvoj.

             Pokud demokraté vsadí na ekologickou kartu, bráno důsledně, bude to největší revoluce v dějinách lidstva, má-li přežít.