Mirka Pantlíková
mpantlikova@seznam.cz
Mirka Pantlíková
"Mnoho povyku pro nic," aneb co nás v pátek čeká?
Nerada píši články zabývající se politikou, ale toto mě již nadzvedlo... Kolik se již spotřebovalo novinového papíru, kolik se vyplýtvalo času na nic neřešící politickou kauzu. Aspoň tak se mi to jeví od té doby, co vypukla...
Mirka Pantlíková
„Na svatého Martina"... aneb - čí sú hody? Naše.
Svatý Martin by měl podle starých pranostik přijet na bílém koni, tak jak to kdysi ve "Špalíčku lidových písní a říkadel" na svém obrázku perem nakreslil český malíř Mikoláš Aleš.
Mirka Pantlíková
O zážitky není nikdy nouze…
Po ránu jsem se vypravila do řeznictví pro syrové sádlo na škvarky. Je to sice kalorická bomba, ale manžel je umí dobře vyškvařit, jeho domácí škvarky jsou velmi chutné. A čerstvé domácí sádlo také nemá chybu.
Mirka Pantlíková
Dvě vzpomínky ke 100. výročí vzniku ČSR
První vzpomínka se se týká návštěvy prezidenta T. G. Masaryka na brněnském výstavišti v roce 1928, ta druhá zřejmě neuskutečněné výstavy k 50. výročí vzniku Československé republiky ve zlínském muzeu v roce 1968.
Mirka Pantlíková
Ke stému výročí naší republiky - Č(S)R
To, o čem píšete ve svém blogu, pane Valíčku - na co bychom měli být jako občané ČR hrdi, není pro mne žádná neznámá. Já tak sváteční dny, ale i dny všední, vnímám - a „světím...“.
Mirka Pantlíková
Matouš, Marek, Lukáš, Jan…
Jak se tak koukám kolem sebe, vidím na ulicích víc kočárků než jich bylo před nedávnem - a to je neklamné znamení, že u nás demografická křivka stoupá, že se u nás zase konečně rodí víc dětí - kluků i holčiček.
Mirka Pantlíková
Konec jedné královny...
V zimě byla jako sněhová královna, na jaře jako bílá nevěsta, v létě poskytovala stín unaveným lidem, na podzim byla celá zlatá. Byla - a už není. Vyšší moc rozhodla o jejím nebytí.
Mirka Pantlíková
Jak jsme spáchali striptýz
A tož také vzpomínka na jedno rozvernější téma. Začnu ale od začátku. Moje první zaměstnání, vedoucí výtvarných kroužků v Domě pionýrů a mládeže mě příliš nenadchlo - i když se mi práce s dětmi docela líbila.
Mirka Pantlíková
Přespání inkognito v Baťově vile
Bývalo kdysi zvykem, a možná i povinností středních škol, vybavit čerstvého absolventa školy nejen znalostmi a vědomostmi, ale pokud možno i umístěnkou do jeho prvního zaměstnání.
Mirka Pantlíková
Trápení prvňáčka Jirky
Sedí na okraji postele a brečí.„Dělej, Jirko, ať to stihneme, škola začíná v osm a už je půl osmé,“ napomíná ho máma. „Nikam nejdu, “ mračí se Jirka, na zádech batůžek s bezpečnostními zeleno žlutými pruhy a tváří se jako kakabus.
Mirka Pantlíková
Kouzelná sádra (ortéza)
Utrpěla jsem úraz. Nepracovní. Nijak mě to nepotěšilo, protože nerada maroduji a práce je pro mne víc jak koníčkem.
Mirka Pantlíková
Díky, pane W. Shakespeare (historie jedné lásky)
Byl konec srpna, končily prázdniny, děti se vracely z pionýrských táborů, lidé z dovolených, a jak už to tenkrát „chodilo,“ většinou z těch tuzemských, z různých chalup, a od babiček na venkově.
Mirka Pantlíková
„Nechci je vyměnit, ale vrátit…“
Tuto událost, která se stala v době, kdy ještě neexistovala elektronická evidence tržeb, tzv. EET, ani kontrolní účtenková loterie, mi vyprávěla moje kamarádka Olina.
Mirka Pantlíková
Bráškové (u dětského psychiatra)
Janouškovi od vedle mají dva kluky. Honzíkovi je pět, mladšímu Tiborkovi čtyři roky. Oba jsou šikovní a bystří, i když Honzík dělá rodičům poslední dobou trochu starosti.
Mirka Pantlíková
Takoví jsme byli (21. srpen 1968)
Ve zprávách pro blogery jsem se dočetla, že nás, pamětníky na invazi vojsk VS do ČSR v r. 1968, admini vyzývají, abychom napsali vzpomínky na tyto události, které se tak neblaze zapsaly do českých dějin.
Mirka Pantlíková
„A co ty tam děláš na tem stromě? Okamžitě slez!“
Pocházím z "meruňkového kraje," meruňky (po slovácky marhule) nejsou pro mne nic nového. Ty tvrdé, čerstvé, po ránu utržené ze stromu, maminka zavařovala, (v zimě byly dobré na koláče), z těch měkkých, přezrálých, vařila džem.
Mirka Pantlíková
Několik známých tváří z minulosti i současnosti
Při častém večerním vysedávání u televizní obrazovky mě občas napadne zaznamenat si tužkou nebo perem jejich tváře. Jak se mi to daří, můžete sami posoudit - anebo se také snažit uhodnout kdo je kdo...
Mirka Pantlíková
O okurkách a naštvaném řidiči
Milí adminové, sdělila jsem vám, že se jako neřidička nemohu zúčastnit akce o dopravě, a o naštvaných řidičích – ale jen co se dnešek se včerejškem sešel, všechno je jinak...
Mirka Pantlíková
Lázně - a jejich nástrahy...
Přečetla jsem si vtipnou povídku na blogu paní Zdeňky Ortové Lázeňské aférky a ta mě inspirovala k napsání vzpomínky na moji někdejší poněkud trapnou příhodu z lázní.
Mirka Pantlíková
Jak jsme se zase jednou ztrapnili
Za čtrnáct dní se nám měl ženit vnuk a my jsme pro novomanžele stále neměli žádný dárek. Rozhodli jsme se řešit to jinak, tak, je dnes obvyklé, ale nějaký šikovný originální dáreček na památku by se k tomu přece jen hodil...
Mirka Pantlíková
Ta noc na prvního máje...
Pocházím ze Slovácka - a dnes večer je tam veselo. Pálí se tam čarodějnice, ale hlavně - stavějí se tam vysoké, štíhlé máje.
Mirka Pantlíková
Den, kdy "...myši měly pré..."
V roce 1961 jsem byla zaměstnána jako návrhářka v propagačním oddělení jednoho opravářského zlínského podniku okresního formátu. Bylo to jedno z mých prvních zaměstnání.
Mirka Pantlíková
Do třetice všeho "dobrého"...
Aprílové trable jsem si prožívala již před Velikonocemi - a také o nich... Nejdřív manžel... Přišel domů za zahrádky celý zkroušený, prý ztratil mobil...
Mirka Pantlíková
Paní učitelko, s láskou...
„Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš.“
Mirka Pantlíková
Svéhlavá Stračena
Moje dětská vzpomínka na léta padesátá, strávená v jihomoravské dědině N... na Kyjovsku. Naše pětičlenná rodina bydlila v řadovém domku s malým dvorkem, bez zahrádky a bez humna.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
