Stejně jako paní Slaninovou (a některé další), i Vás rád čtu.

Přeji pohodový víkend.

Karma.

AL

Díky, pane Arnolde, za zájem, i za karmu.

Mirko, staré místo a ještě když je tam člověk se všemi místními duchy sám... :)

Neusnula bych ani při záři reflektorů! :)

Jano, byla jsem velmi unavená... do Zlína jsem tehdy jezdila každou neděli z z N... na Kyjovsku, tam nebylo nádraží. Bylo to tehdy asi půl druhého km pěšky na zastávku Uhřice u Kyjova, odtud jsem jela v 18 hod .motorákem do Čejče (m.j. rodiště T.G.M). tam z nádraží přestup na vláček do Mutěnic, odtud přípoj vlakem do Hodonína, tam asi za 20 min. vlakem (Přerov- Břeclav) do Otrokovic - a odtud asi 25 minut trolejbusem do Zlína. Příjezd do Z...kolem 22 hodiny -.u zahradního domku Baťovy vily (PD) jsem se ocitla asi ve čtvrt na jedenáct v noci... Stojíš tam v zimě před dveřmi a nikdo ti neotvírá. Jo, od PD jsme tehdy měli všichni pedagog. pracovníci klíče, protože se tam často až do večera konaly různé akce, například promítání filmů pro mládež, a kdo měl službu, byl povinen budovu zamknout. Usnula jsem, ale vzpomínám, že jsem se často budila. Zajímavé je, že si některé podobné události (průšvihy) i po letech živě vzpomínám. (Tehdy jsem o tom nikomu neřekla Jen té spolubydlící Lídě) , bylo to moje tajemství). Velká část mých bývalých spolupracovníků už nežije, byla jsem tam z nich tehdy nejmladší). Díky za reakci na můj článek.

Správně jste zaimprovizovala ... Příběh se mi líbil ...

Ani trochu jsem nezaimprovizovala, paní Vlasto, to, co jsem napsala je pravda, já nelžu, ani si nevymýšlím. (Nemám to ve zvyku)..A i ta příhoda se skutečně stala,.. O Baťově vile v současnosti (i o nadaci) se víc dozvíte z odkazu pod mým článkem. Ta školní umístěnka byla pro mne tehdy osudová, Do Zlína jsem se dostala v necelých devatenácti letech, ve 20 jsem se seznámila s mým budoucím manželem, v 21 jsem se vdala - a žijeme tam spolu dosud.(máme 2 děti, 5 vnuků). V PD bylo moje první zaměstnání. Co mě ale opravdu mrzí? Jezdíme často kolem dnes již renovované Baťovy vily, Je to tam moc pěkné, všechno je v pořádku - až na tu zahradu. Při výstavbě velkého zlínského sídliště Jižní Svahy ji obětovali, jednoduše ji o polovinu zmenšili, vede přes ni silnice směrem na to sídliště.. Té krásné zahrady je opravdu věčná škoda. Díky za Váš příspěvek.

Pane Vavřínku klikněte si na odkaz, bude Vám vše vysvětleno. Díky za zastavení. http://www.architekturazlin.cz/vila-tomase-bati

Kdo ví.Ivanko.... Bylo to strašidelné.... Díky za poznámku.

Třeba to nevrzalo jenom dřevo...

V budově PD nebylo ani živáčka, leda nějaká ta myška - ale ani ty ne. Občas se tam producíroval zahradníkův kocour. Přes den bývalo v PD rušno - trochu jako ve škole, ale v noci tam nebyla ani noha. Na začátku zahrady, u brány, stál dřevěný domek, a v něm bydlel se svou rodinou ředitel PD. Za ním bych (v té nouzi) nešla ani za nic, ten by mi za to zapomenutí klíče určitě snížil "osobní ohodnocení" - i tak jsem to měla u něj dost nahnuté. (Byli jsme vůči těm "vzorným a uvědomělým" s kolegyní každou chvíli v opozici). A jen tak pro zajímavost - můj plat činil 670 Kčs čistého. Z první výplatu jsem si koupila hodinky Prim, a pak jsem si musila půjčit peníze na cestu domů.

Je to hezky dům, kupodivu tak dlouho zůstal. Jak je to dnes, netuším.

Pěkné vzpomínky. Vzpomínky na mládí jsou často pěkné, vždyť jsme byli mladí.

Díky, pane Jaroslave, srdečně Vás zdravím ...