Marek Ryšánek
Otec 5 dětí.
- Počet článků 252
- Celková karma 6,74
- Průměrná čtenost 284x
Seznam rubrik
Marek Ryšánek
Štědrovečerní kázání - o čem jsou vlastně vánoce?
Sestry a bratři, náš dnešní text patří zřejmě k nejznámějším biblickým oddílům vůbec. Kolika písním, koledám asi dal už námět? Jestlipak všechny ty děti, které zpívají v koledách o Betlému, jesličkách a malém děťátku vědí, o čem zpívají? V kolika křesťanských shromážděních se asi dnes tento oddíl čte? Tento text, jak už to v Bibli bývá, není popisnou zprávou. Je mnohem více vyznáním. Evangelista už zde, ve zprávě o Ježíšově narození ukazuje, kým Ježíš vlastně byl, jaký byl jeho vztah ke světu. Ježíš už od svého narození na sobě zakusil velkou část utrpení, která trápí tento svět. Narodil se dvěma chudým lidem, tesaři Josefovi a jeho snoubence Marii. Už před narozením mu hrozilo nebezpečí, že Marii, která by se jeho narozením stala svobodnou matkou, přivede do velkých problémů.
Marek Ryšánek
Dobrodružství s Marií
k prosté venkovské dívce, někde v zapadlém Nazaretu se dostane zvláštní návštěvy. Jí, u které je to nejmíň očekávané a vhodné se má narodit mesiáš, zachránce. No pro to děvče to neznamená nic příjemného. Má se brzy vdát a to, co jí má potkat v té době končilo kamenováním. A ona k tomu říká - hle jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova. No to je krásný okamžik. Dívka se má stát matkou pokračovatele královského rodu. Očekávali bychom, že se o ni někdo začne starat, bude jí dán k ruce sluha, poradce, prostě někdo, kdo jí pomůže. Ale místo toho čteme jen zdánlivě bezvýznamnou, ve skutečnosti ale velmi důležitou větu -Anděl pak od ní odešel.
Marek Ryšánek
Jak být odborníky na radost.
první slova z dnešního starozákonního slova jsou nádherným shrnutím toho, proč tady jsme, proč existuje na světě církev. Potěšte, potěšte můj lid, praví Pán. Ano, křesťané mají být těmi, kdo těší. Jak říká Marek Orko Vácha - máme být my faráři, a protože existuje všeobecné kněžství věřících, tak vlastně všichni křesťané odborníky a radost. A jak to udělat. Máme tady dnes v tom starozákonním čtení a potom v evangeliu, které starozákonním čtení je inspirované, docela dobrý návod.
Marek Ryšánek
Advent - příchod naděje.
jsme na začátku adventního období. Advent znamená příchod. Ale náplň zvěsti o adventu, tedy Božím příchodu je mnohem bohatší. Je to svědectví o Božím přicházení k nám. Bůh ukázal svoji lásku k nám, svoji blízkost jedinečným zjevením své vůle a podstaty v Ježíši z Nazareta. Přichází do našich životů, když se mu otvíráme, ztišíme se. V písmu svatém máme na mnohých místech svědectví o druhém příchodu Ježíše Krista. Tehdy se podle biblických obrazů viditelně ujme vlády. No s těmi prvními dvěma momenty zvěsti adventu problém nemáme. Ale co s tím příchodem na konci věků? Je potřeba říci, že bibličtí autoři líčením toho, co se bude, dít na konci věků chtějí popsat co se děje již teď. Tím, že popisují, co vyjde zcela najevo na konci věků, nám chtějí vlastně sdělit, co vychází najevo již nyní.
Marek Ryšánek
Poslední soud - co je v životě nejdůležitější?
stojíme na konci církevního roku. Před námi je advent. Během církevního roku jsme si postupně připomněli jednotlivé složky biblické zvěsti. A nyní, na konci listopadu, si máme připomenout, že lhůta, která je nám vyměřena jednou skončí a potom nastane bilancování. I předchozí části Matoušova evangelia, které byly základem kázání v předchozích nedělích, na tyto skutečnosti upozorňují. Podobenství o deseti družičkách nám připomíná důležitost připravenosti na rozhodující okamžiky našeho života. Podobenství o hřivnách nám připomíná důležitost správného nakládání se vším, co nám bylo dáno. A v podobenství o posledním soudu nám Ježíš ukazuje, co má být účelem, cílem veškerého našeho snažení.
Marek Ryšánek
Hospodaření s darem života.
Toto evangelijní podobenství na mě působí svým výsledkem naprosto nemilosrdně. Jakoby odpovídalo Duchu kapitalismu, který oceňuje výsledky, výnosy. Vidíme zde nespravedlivé rozdělení zdrojů. Jak to, že někdo dostal více a někdo méně? Není to nehorázná nespravedlnost, když ten, kdo hřivnu skryl, byl vyhnán a majetek, který doposud měl, mu byl sebrán a dán tomu, kdo měl nejvíc. Ano, tak to v životě chodí. Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Lidé ve světě takto neúprosně, nemilosrdně usilují o peníze, výnosy, hlídají si své investice. A kdo nemůže, nestačí, ten má smůlu.
Marek Ryšánek
To strašné slovo pozdě...
Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu. Pokud se jimi chceme zabývat, je nutno uvědomit si na začátku jednu důležitou skutečnost. Křesťané v době vzniku evangelia žili v očekávání brzkého druhého příchodu Ježíše Krista, konce světa a posledního soudu. Ten však nepřicházel a s tím se musela první církev vyrovnávat. Stále lidé věřili, že Pán Ježíš přijde, nastolí svoji vládu. Na to je potřeba se připravit, být bdělý, abychom na soudu uspěli. Ovšem lhůta se může prodloužit. Bylo tedy potřeba se zaměřit na to, jak si počínat v té době, která uběhne, než mesiáš přijde. Co je důležité? Na co se zaměřit? Čeho se naopak vyvarovat? Konec může nastat kdykoliv a pak nastane soud, nebude možno spravit to, co jsme zmeškali.
Marek Ryšánek
Věčný život? Vzpomínka na zesnulé.
V dnešním evangelijním oddíle nám Ježíš zaslibuje, že ten, kdo slyší jeho slovo a věří Bohu, který jej poslal, má život věčný, nepodléhá soudu, přešel ze smrti do života. To jsou krásná zaslíbení. Věčný život, soud. To je lidem dnes vzdálené. Pro mnohé je to ještě tak tématem rozhovorů o reinkarnaci a minulých životech. Když se s lidmi dostanu na toto téma, vždycky říkám, že nevím. Žijeme tady a teď. Co bude po smrti, nevíme. Jediné, co se dá říci, že budeme s Bohem v tom, co nám on sám připraví.
Marek Ryšánek
Nejvyšší přikázání?
v dnešním evangelijním příběhu Ježíš, podobně jako v celé dvacáté druhé kapitole evangelia podle Matouše musí čelit útokům svých protivníků. Ptají se ho na to, co je nejvyšším přikázáním. Zase chtějí Ježíše chytit za slovo, aby ho mohli obžalovat, ukázat, že oni jsou ti majitelé pravdy. Tak to bylo a je. Různé skupiny lidí, církve, náboženství a jejich příslušníci se spolu hádají, přou, navzájem se potírají.
Marek Ryšánek
Když se do víry míchá, co nemá...
V našem dnešním oddíle se setkáváme s dvěma problémy a nedorozuměními, které vždy komplikovali věřícím lidem život a znevěrohodňovali je v očích tohoto světa. Je to boj o to, aby byla popřena konkurenční skupina, která má odlišné názory od nás. Dalším problémem je míchání víry a politiky. A to vše je zapříčiněno tím ,že není pochopeno to nejdůležitější o co jde ve vztahu Hospodina a jeho lidu.
Marek Ryšánek
Pozvání ke svobodě
přijmout pozvání na královskou svatební hostinu by mělo být samozřejmostí. Pozvaní nechtějí přijít. Vymlouvají se na zaneprázdněnost, dokonce ztýrají a zahubí jeho služebníky. Ale král chce sdílet radost ze svatby a hosty si stejně najde. A nakonec ještě čteme o člověku svázaném a uvrženém do temnot někdo jen proto, že nebyl náležitě oblečen. Je tady jednom místě shromážděno příliš tragických a nepochopitelných událostí. Jak spojit toto podobenství s naším vztahem k Bohu?
Marek Ryšánek
Díkuvzdání za úrodu
nedávno jsem si na serveru vira.cz přečetl půvabnou historku z knihy Bermejo José Carlose Vlídné příběhy. Když jeden bohatý podnikatel narazil na rybáře, který poklidně seděl opřený o loď a hrál si s dětmi, zděšeně se ho zeptal: „Proč nerybaříš?“„Protože pro dnešek jsem už ulovil dostatečné množství ryb,“ odpověděl rybář.„Proč neulovíš ještě nějaké další?“„A co bych s nimi dělal?“ „Vydělal bys více peněz,“ zněla podnikatelova odpověď.„Mohl bys k lodi připevnit motor, vydat se do hlubších vod a ulovit více ryb. Pak bys získal peníze na dvě lodi..., a snad i na celou flotilu. A stal by se z tebe boháč jako ze mne.“„A co bych dělal potom?“ zeptal se rybář. „Mohl by sis pořádně užívat života.“„A co myslíš, že právě dělám?“ odpověděl rybář.
Marek Ryšánek
Za co mě Pán Bůh trestá?
určitě jste někdy slyšeli povzdech: „ Za co mě Pán Bůh trestá?“ Je to pozůstatek minulých dob. Tehdy většina lidí u nás věřila v Boha. A když se jim něco zlého přihodilo, často v tom viděli Boží tresty. Nemusíme se ale vracet tak daleko do minulosti. I povodně z let 1997 a 2002 se snažily mnohé křesťanské skupiny vykládat jako Boží trest za spáchané hříchy. Docela otřesný byl případ, kdy jeden vysoký činitel náboženství, které tady nechci jmenovat, se vyjádřil v tom smyslu, že zavraždění šesti miliónů židů za druhé světové války je trestem za jejich hříchy v minulých životech. Pokud v současnosti s nějakým člověkem diskutuji o existenci Boží, velice často narazím na názor, že kdyby byl Bůh, nebylo by tolik utrpení.
Marek Ryšánek
Křesťanství - absurdní rovnostářství?
když by dnešní evangelijní podobenství četl člověk, který nezná podstatu křesťanství, zdálo by se mu nepochopitelné a nelogické. Jako by převracelo na hlavu veškeré principy spravedlivé odměny. Jak může někdo platit stejnou odměnu za jednu nebo dvanáct hodin práce? Jeví se to jako až k absurditě dovedené rovnostářství. Nemají z toho potom prospěch nejrůznější lenoši a povaleči? Abychom předešli takovýmto nedorozuměním, je třeba všimnout si už úvodní věty. V ní Pán Ježíš předesílá, že toto podobenství má přiblížit poměry v království nebeském. Bůh s námi naštěstí jedná podle poněkud jiných měřítek, než společnost kolem nás.
Marek Ryšánek
Odpustit - to se lehko řekne.
V dnešním evangelijním oddíle se dotýkáme pro mnohé citlivé, bolestné otázky odpuštění. Je snadné hlásat potřebu odpuštění. Úplně jinak to vypadá, když se nás dotkne nějaká nespravedlnost, nebo dokonce se staneme obětí zločinu. Já když s lidmi mluvím o těchto otázkách, vždycky říkám, že se učím jednat a myslet určitým způsobem. Někdy je třeba zmlknout tváří v tvář nezměrnému množství utrpení kolem nás.
Marek Ryšánek
Ve jménu Ježíšově!...Opravdu?
Je známo, že k zdravému duchovnímu životu patří nadhled a zdravý smysl pro humor. Jednou z anekdot, která má velmi hluboký smysl je ta o černochovi, který uvěří v Boha v rasistické zemi. Chce jít na bohoslužby do kostela, ale jediný kostel v dosahu je jen pro bílé. Černoch se tam vydá. Ale služba u vchodu jej vyhodí se slovy -Jen pro bílé. Černoch v modlitbě vyzná své zklamání a Bůh mu odpoví: „ Netrap se, že do toho kostela nemůžeš, já jsem tam taky ještě nebyl.“
Marek Ryšánek
Kdo daruje život, ten jej nalezne
Kázání na 31. 8. 2014 Biblická čtení: Jeremjáš 20, 7 - 9; Římanům 12, 9 - 21; Matouš 16, 21-27 Sestry a bratři, když čtu Bibli, znova a znova jsem fascinován tím, jak realisticky, naprosto bez příkras líčí charaktery biblických postav. Všechny velké postavy v Písmu svatém jsou lidé nedokonalí, padající, pochybující, které Bůh musí přivádět zpět, dává jim nové začátky. Co je však na nich důležité je to, že uznají své chyby, změní své smýšlení, což je v Bibli nazváno pokáním.
Marek Ryšánek
Není mesiáš jako mesiáš
Kázání na 24. 8. 2014 Biblická čtení: Izajáš 51, 1 - 6; Římanům 12, 1 - 8; Matouš 16,13 - 20 Sestry a bratři, dnešní evangelijní oddíl představuje jakýsi vrchol, zlom v celé stavbě evangelia podle Matouše. V předchozích oddílech je možno číst o Ježíšových činech, zázracích, které byly znameními označujícími, že v Ježíši koná Bůh. A nyní po tom všem Ježíš klade otázku-za koho jej považují lidé a za koho jej považují jeho vlastní učedníci. Po tomto oddíle již stavba evangelia směřuje k svědectví o nepochopení a odmítnutí Ježíše a vše vrcholí pašijemi a vzkříšením.
Marek Ryšánek
Vše co mám je nezasloužený dar
Kázání na 17. 8. 2014 Biblická čtení: Izajáš 56, 1.6-7; Římanům 11, 1-2a.29-32; Matouš 15, 21-28 Sestry a bratři, Celé lidské dějiny dnes se vyskytují skupiny lidí, které si o sobě myslí, že jsou lepší než někteří jiní, jsou na rozdíl od nich vyvolení. S těmi, kdo nejsou z nich, kdo jsou jiní, nevěřící se ani nestýkají. A právě v dnešním evangelijním příběhu se dostáváme do situace, kdy se setkávají příslušníci takovýchto dvou skupin lidí. Ježíš a jeho učedníci, židé, přicházejí na území Týru a Sidónu, kde tehdy žili pohané. Ti byli pro židy nečistí, po styku s nimi se museli očistit, aby se mohli zúčastnit bohoslužby. Židé také pohany pohrdali. A taková žena, se kterou by se zbožný žid nechtěl setkat, kterou by pohrdal, přichází k Ježíšovi a žádá jej o pomoc.
Marek Ryšánek
Jak putovat bouřemi?
Chodit po vodě? Že je to nemožné? Zadržte námitky a pochybnosti a prosím poslouchejte dál. Stalo se to po tom, kdy Pán Ježíš podle evangelisty nasytil na pustém místě pět tisíc lidí ze dvou ryb a pěti chlebů. Já jsem nedávno tento příběh vysvětloval dětem tak, že se jedná o symbolické znázornění toho, že když použijeme to, co máme pro službu druhým a ne jen pro sebe sama, přinese to mnohokrát větší užitek. Učedníci se určitě těšili, na světlé zítřky, které je s jejich mocným mistrem čekají. Čekali, že Ježíš nastolí něco na způsob osvícené diktatury a oni s ním budou vládnout. Ale co to. Ježíš je hned na to přiměl, donutil, aby vstoupili na loď a pluli na druhý břeh. Tedy žádné radovánky, ovace davů. Ježíš se jde modlit, vnitřně zpracovat to, co se děje, protože to považuje za důležitější než si vychutnávat pomíjivé okamžiky slávy. Snad tuší, že možná titíž lidé ho budou za nějaký čas proklínat a požadovat jeho ukřižování. Učedníky posílá z místa, na kterém prožili něco tak vzrušujícího, veslovat v noci přes veliké jezero, které je dokonce nazýváno mořem. Zvláštní počínání. Nevím, jak bych se já tvářil na místě učedníků. A aby toho nebylo dost, moře se rozbouřilo.
Marek Ryšánek
Evangelium - možnost žít ve skutečné realitě.
v dnešním evangelijním textu jsme četli další Ježíšova podobenství o království nebeské. Nebeským královstvím se myslí Boží přítomnost v životě člověka, vztah s Bohem. Je potřeba si uvědomit, že tu nejde o náboženskou praxi, chození do kostela. To může být za určitých okolností prostředkem. Jde o skutečný vztah se stvořitelem. V něm podle písma svatého již zčásti, v závdavku zažíváme to, co je zaslíbeno v plnosti na věčnosti, v plném společenství s Bohem.Stále více a více si uvědomuji, že se zde jedná o snahu žít život v realitě, poznávat sebe samého a svět, lidi kolem mě takové jací jsou. Jeden autor to znázornil obrazem. Je to, jako když si sundáme tmavé brýle a vidíme svět takový, jaký je.
Marek Ryšánek
Co s plevelem v nás
Kdo někdy pracoval na zahradě, to zná. Klíčící rostlinky plevele jsou k nerozeznání od kulturních plodin, které chceme pěstovat. A v podobenství, které tu říká Ježíš je to ještě složitější. Tím plevelem, který je tu vmísen do pšenice, se myslí Jílek mámivý. Ten nejenže je k nerozeznání od pšenice. Ale navíc se jílek spolu s pšenicí do sebe zapletou kořeny. A tak když by se někdo snažil vyplít pšenici, vytrhal by s plevelem i ji. V tomto podobenství chce Ježíš své učedníky seznámit s tím, jak to vypadá království Božím. Myslí se tím tedy poměry mezi věřícími lidmi, v církvi. Autor evangelia reaguje zřejmě i na to, že v jeho době se objevovalo mezi členy první církve spousta problémů, neshod, hříchů, sobectví, ctižádosti. Lidé odpadali v dobách pronásledování. A objevovaly se hlasy po tom, aby se církev očistila od těch nedokonalých, selhávajících.
Marek Ryšánek
Postní kázání - poušť a ráj v našich životech.
ve dvou protikladných a zásadně odlišných prostředích se odehrávají dnešní starozákonní a dnešní evangelijní příběh. Ten kontrast je důležitý. Protože ty příběhy, o kterých zde čteme, jsou velice zásadní. Představují vlastně to, co během života prožívá každý z nás, bez rozdílu. Ten první představuje cestu k životnímu pádu. Ten druhý cestu záchrany.
Marek Ryšánek
Nemějte starost o svůj život - chvála nezodpovědnosti?
Po přečtení dnešního evangelijního oddílu by se někomu mohlo zdát, že nás Ježíš navádí k nezodpovědnosti. Říká – nedělejte si starosti! Bůh ví, že to potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno. A před tím uvádí poetické obrazy o nebeském ptactvu, které nebeský Otec živí, o liliích, které jsou oblečeny tak nádherněji než nejbohatší izraelský král Šalamoun. Jak to kontrastuje s tím, že kolem nás většina lidí žije v obavách, jestli bude mít práci, zaplatí veškeré náklady spojené s výchovou a vzděláním svých dětí, bydlením.
Marek Ryšánek
Milujte své nepřátele - máme být za blázny?
Když jsem si připravoval dnešní kázání, vzpomněl jsem si na kreslený vtip. Kněz tam vojákům říká – Pamatujte, že s námi je Bůh. A potom k tomu dodá - s těmi druhými ale taky. My lidé máme tendenci nějak se pořád rozdělovat na dobré i zlé, věřící, nevěřící. Ale Bůh, podle Ježíšových slov dává svítit na dobré i zlé, déšť sesílá na spravedlivé i na nespravedlivé. Nebo se to dá říct i tak, že Bůh má stejný vztah k těm podle našich omezených měřítek spravedlivým i k těm nespravedlivým.
| předchozí | ... 4 5 6 7 8 9 10 | další |
