Proto moje kázání trvají tak čtvrt hodiny. Když je to dvacet minut, už je to moc.

Mne na tomto příběhu zaujímá jiná věc: Lidé šli za Ježíšem, poslouchali jeho řeč a zapomněli na čas. Já se při kázání delším jak půl hodiny začínám nudit. Mimořádného kazatele bych vydržel poslouchat hodinu, možná dvě. Více určitě ne. Za dvě hodiny bychom nedošli tak daleko, že bych se bez újmy nedokázal vrátit. To, že Ježíš uchvátil své posluchače natolik, že zapomněli na čas, vzdálenost, jídlo, zajištění ... je fascinující. To rozmnožení chlebů před tím bledne.