Lucia Rien
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x
Seznam rubrik
Lucia Rien
My, světy kolem nás a podobný věci
Až tohle budeš jednou číst, a já vím, že budeš. Až poté si uvědomíš že tvoje existence není jen o bezesných nocí u počítače. Není to ani o tvé invazivní póze že nic není problém. Tohle je o nás dvou, o tom, co jsi nikdy nepřiznal.
Lucia Rien
Růžové requiem
Je zima. Ledový vítr bičuje do už tak staženého obličeje. Klišé ? Jistě. Všichni jsme se s ním setkali. A v některých případech je součástí našich životů víc než bychom si sami dokázali přiznat.
Lucia Rien
Pocit
Jsem požitkář. Dokážu si užívat věci, které nejsou vidět. Vlastně, hlavně si užívám věci, které nejsou vidět. Protože to, co je důležité, je očím neviditelné.
Lucia Rien
Den, kdy jsem přestala mít strach.
Píše se 27. listopadu, 1:15 ráno. A tento den se asi nezapíše do dějin lidstva. Tento den se zapíše v moji mysli jako ten, kdy jsem přestala mít strach.
Lucia Rien
Žihadlo
Utíkala se strachem, který ovládal celou její mysl, každý pohyb. Za svými zády nechávala tvory, ne zcela nepodobné člověku. Předbíhala je, protože si myslela, že to co nevidí, ji nemůže ublížit. Opak byl pravdou.
Lucia Rien
Láska, kterou cítím je ta opravdová
Ať jsi kdo jsi, je to krásné. My dva jsme se potkali proto, abychom si něco předali. Já jsem víla. A kdo jsi ty?Pověz...
Lucia Rien
Ztracená
Myšlenky kolem mě prolétají rychleji než padající hvězda. Chci je zastavit, uchopit. Nevím jak, nevím vlastně ani proč. Jediné co vím, je to, že pomalu ale jistě ztrácím důvěru v pocit, že je vše tak, jak má být.
Lucia Rien
Nezapomenutelná
Nikdo neví, kudy povedou naše kroky. Ovšem jen v globálném pohledu. Svoji cestu si můžeme vybrat, ať jsme chudí nebo bohatí, šťastní nebo smutní. Ať jsme, kdo jsme, vždy můžeme zanechat pocit, který je nenahraditelný.
Lucia Rien
Když zavřeš dveře
..otevřou se nové. Otevřou se cesty, které mnohdy vedou tam, kde jsi nikdy nedoufal že zavítáš. Avšak aby se tyto vrátka k novému otevřely, je zapotřebí za sebou i zavřít.
Lucia Rien
Láska v krychli
A já si tu ležím, ty hraješ.. A já vím že sice hraješ správnou melodii. Tu, která by dokázala rozehřát moje srdce. Ale zároveň cítím, že ji nehraješ tak úplně pro mě. Proč hraješ? A pro koho?
Lucia Rien
Neexistující.
Běžela, ohlížela se za sebe a strach ji nedovolil otočit hlavu do stupně, který by ten strach dokázal odvanout daleko, tam, kde nejsou žádní neexistující. Žádné bytosti, kterým se říká andělé.
Lucia Rien
One day
Píšu ti dopis, který s největší pravděpodobností nikdy nebudeš číst. Nepíšu ho vlastně ani tak pro tebe, jako spíš pro sebe samotnou. Respektive pro to já, které jsi probudil.
Lucia Rien
Čtyři jako triangl, part seven
„Znechucuje mě, že muži a ženy musejí žít své životy takovým způsobem. Je to bolestivé pro ně a je to bolestivé i pro mě. Nevidím však z toho východisko. Jediné, co tudíž mohu dělat, je o té bolesti psát. ...
Lucia Rien
A svítá. A v tramvajích....
...nejen lidi postávaj. Opírám hlavu o sklo, které se se mnou dělí o pohled do vnitřních světů lidí, kteří vůbec netuší, že se jim v danou chvíli koukám do duše.
Lucia Rien
Za všechno může čas
Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji tok času. Je tolik a tolik věcí, kolik bych potřebovala říci lidem kolem sebe. A ač se nechystám umřít,musím to udělat právě teď.
Lucia Rien
Jsem žena
Dělám spoustu hloupostí. Lidi kolem říkají: Jsi hloupá. Tvoje energie směřuje jinam. Proč ti záleží na zdegenovaných existencích, když sama máš perspektivu dokázat nemožné? Víte vy co ? Já nevím.
Lucia Rien
Hvězdy nejsou šestý den
Který z těch dnů je náš? Už máme dva za sebou. Oba žijeme v domněnkách a oba se bojíme toho,co nám připraví ten druhý.
Lucia Rien
Následuj medvěda
Mluvíme k sobě, večer tiše, oba jsme zhřehlí. Kdokoliv se mě zeptá, věřím-li na lásku, tak řeknu ne.
Lucia Rien
Ubývá míst, kam chodívala pro vodu
Když zavřu oči, představím si místo, které mi bylo vždy posvátné. Sad ve Valašské kotlině, tam, kde nedosahují twittery, facebooky ani závratná kariéra. Tam, kde ještě lidé dokáží žít svůj život.
Lucia Rien
Nejkrásnější člověk na světě
"Ona kráčí vedle mě. Je jaro, vzduch voní jinak, květiny kolem voní taky jinak. A vlastně ... i já voním tak trochu jinak. Je to její zásluha? Nevím."
Lucia Rien
Co je to vlastně pravda?
Vím a věřím, že mnozí z vás mne budou nenávidět. Nejspíš se s tím srovnám. Lepší být černou ovcí, nežli v davu.
Lucia Rien
Nahá III.
Říkají že život začíná tam, kde vystoupíme z komfortní zóny. A tak asi jakoby jo, já se pod to klidně podepíšu. Dobrovolně a ráda.
Lucia Rien
Rozhovory I. aneb virtuální světy
Ať chceme, nebo nechceme, jsme otroky vlastních hříchů. Víme, co nechceme, ale zároveň nedokážeme pojmenovat to, co chceme. A tak stále znova zrazujeme sami sebe se slovy omluvy, které neslyší nikdo jiný, než naše vlastní uši.
Lucia Rien
Čtyři jako triangl, part six
"Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají."
Lucia Rien
Čtyři, jako triangl, part five
„Milostná přitažlivost je z poloviny to, co máme a z druhé poloviny to, o čem si druzí domnívají, že máte.“ A někdy to máme, a nevíme o tom. Vlastně, skoro vždycky.
| předchozí | 1 2 3 | další |
