Zamilovanost nestačí

Zamilovanost nestačíaneb: Desatero falešných představ o našem manželství (2).................................................................

        Minule jsem uvedl čtyři z deseti nejrozšířenějších falešných představ o manželství. Připomeňme si je:
1.     Pro vstup do manželství je potřeba velká zamilovanost
2.     I když se vdám, jsem dcerou svých rodičů. I když se ožením, jsem synem svých rodičů. Rodiče musím poslouchat, dokud žijí.
3.     Dítě je středem rodiny
4.     Konflikt je znamením krize a blížící se katastrofy
(První díl najdete zde.)

Podívejme se nyní na zbývajících šest mylných názorů:

5.      Čas všechno spraví
        Pokud při našich problémech spoléháme na krátkou paměť partnera, dopadneme špatně. Vše, co jednou vidíme nebo slyšíme, se nesmazatelně uloží do našeho podvědomí. Někdy uběhne i dlouhý čas a my můžeme mít pocit, že se nic neděje a vše je v pořádku. Neřešené problémy se v naší hlavě potichu hromadí, bobtnají a zrají pro chvíli, kdy najednou přijde výbuch. Jeho následky často již nejde úplně odstranit. Nejhorší je, že pak zbytečně trpíme pak nejen my, ale i náš partner a také děti.
        Chceme-li takovým situacím předcházet, je dobré si s partnerem při nedorozumění dohodnout čas, kdy si o všem pohovoříme. Na rozhovor o problému je nejlepší procházka. Při chůzi se lépe komunikuje. Naopak, stojíme-li proti sobě, je to ideální stav pro hádku. Jeden druhého  můžeme dráždit mimikou, gestikulací, rukama... Na procházce je to jiné.
        Na takové procházce je dobré se držet za ruce. Jinak se nám může manžel(ka) ztratit. My se rozohníme a ani si nevšimneme, že náš partner zůstal stát třeba u výlohy se zajímavým zbožím.
        Když vznikne problém, je dobré si napsat na papír, v čem podle mne spočívá a k tomu připojit návrh termínu, kdy si o tom promluvíme. (Ne při jídle, aby vám nezaskočilo.)
        Pokud se něco pokazí, je potřeba to napravit. Problémy jsou pro to, abychom je řešili. Když nemůžeme najít řešení, je lepší hodit ručník do ringu a nechat řešení na pozdější dobu. A připomínám – dejme si termín. Pokud to neuděláme, zapomeneme a jednou se nám to vymstí.

6.      Před dětmi si můžeme svobodně vyměňovat názory
        Je pravda, že máme svobodu. Máme ale také odpovědnost za své děti. Určitě zaregistrují, když něco není v pořádku. Měly by ale doma vidět, jak rodiče tvořivě hledají řešení problému. Měly by vědět, že se rodiče snaží naslouchat a hledají řešení, které je oboustranně výhodné.
        Před časem jsme v jedné malé skupince hovořili o schopnosti vzájemné komunikace. Byly u toho i naše děti. Vnuk jedné z přítomných se také zapojil do diskuse: "To když si babička s dědečkem začnou povídat, tak se nakonec tak pohádají, že to slyšíme až na dvoře..." Asi je vám jasné, jak se babička v té chvíli cítila.

7.      Ve sporu mezi manželi by měla ustoupit manželka
        Muži často říkají, že jsou hlavou rodiny a proto musí mít poslední slovo. Líbí se mi jedno místo Bible. Podle ní, když Bůh stvořil muže, řekl: "Není dobré, aby byl člověk sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou." Všímáte si, čím má být žena muži ? "Pomoc jemu rovnou", tak to plánoval Bůh. Není to krásně řečeno? ´
        V manželství budeme trvale šťastní a spokojení jen tehdy, když si budeme jeden druhého vážit a respektovat.

8.      Spory v manželství se musí řešit rezolutně z pozice moci
        Řešení "oko za oko" či "zub za zub" končí podle Ghándího tím, že "svět je slepý a bezzubý". Je dobré si uvědomit, že každý tlak budí protitlak. "Co nevyhladíš, to nevytlučeš" říká manželka jednoho přítele. Jednání z pozice síly nevede k trvalému úspěchu ani v jiných oblastech, nemůže tedy fungovat ani v tak křehké oblasti, jako je naše manželství.
        V  manželských rozporech je umění naslouchat důležitější než umění mluvit. Ale to bychom opět předbíhali. K tomu se dostaneme někdy v budoucnu v tematice o manželské komunikaci.
        O tom, že této pověře ohledně manželství věří stále ještě mnoho lidí svědčí fakt, že občanský zákoník musel řešit, co s domácím agresorem. Policie může tomu, kdo se dopouští domácího násilí, zakázat dnů pobyt doma na deset dnů a to dokonce opakovaně.

9.      Děti potřebují to nejlepší
        Ano, děti potřebují to nejlepší. Tím nejlepším ale není poslední výkřik módy, motorka či nové Audi. Tím nejlepším je láska - čin vůle. Děti potřebují cítit, že se maminka a tatínek mají rádi. To je víc, než peníze nebo drahé dárky. Pokud dětem umožníme, aby žily v prostředí milující rodiny, pak jim dáváme to nejlepší. Je to víc než značkové oblečení a neomezené kapesné.

10.    Velká láska při vstupu do manželství vystačí na desetiletí, proto se o ni nemusíme starat
        Zní to krásně, ale je to falešná představa. V čem? Lidové přísloví říká, že "na každý ohníček je potřeba přikládat". Ten, kdo se domnívá, že o lásku se není třeba starat, brzy pozná svůj omyl. Také v manželství je třeba projevovat pozornost jeden druhému. Často stačí maličkost, kterou mohu partnerovi dát najevo, že na něho myslím a mám ho stále rád.
        V televizi nebo v časopisech můžeme často vidět příběhy "velkých lásek". Zvláště slavní lidé dokážou na začátku svého nového vztahu o tom druhém mluvit v superlativech. Ale jen málo z nich mluví stejně ještě o pár měsíců později.

        Láska je někdy i dřina, ale stojí zato, když máme partnera, se kterým můžeme společně přikládat do krbu lásky. Ať v tom vašem stále plápolají plamínky lásky.