Nesouhlasím s ním takřka v ničem, ale vždy jsme diskutovali slušně.

Pana Petra Hanniga si velmi vážím, jeho články pravidelně čtu, a považuji ho za jednoho z nejslušnějších pánů na tomto blogu. Je mi líto co se mu přihodilo a přeji mu brzké uzdravení. Hodně síly a štěstí, pane Petře.

Mohu v podstatě jediné: Upřímně popřát panu Hannigovi brzké uzdravení. A podobně jako Jaroslav Kvapil níže, ať se vše v dobré obrátí.

1) Modlete se za P.H., ale potichu, hlavně aby se o tom nedozvěděl! Mohlo by se mu přitížit...

https://www.osel.cz/1818-modleni-nepomaha-nebo-je-na-skodu.html

2) Neúnavný kandidát P.H. =>

10x Senát PČR,

6x Poslanecká sněmovna PČR,

4x Evropský parlament,

1x prezidentské volby,

1x komunální volby do Zastupitelstva hl. města Prahy

Nikdy ovšem neuspěl, lidi ho nevolili a nevolili...

Doufám, že Vám se nepřitíží.

Je mi líto, co se panu Hannigovi stalo. Věřím, že se to pro něj obrátí v dobré.

Kéž by byli všichni (hlavně politici) tak na úrovni jako pan Hannig a pan Fürst !

K modlitbě se připojuji a děkuji za ni. Blogy našeho kolegy, pana Petra Hanniga charakterizovala vždy slušnost, která v tomto prostoru tak chybí.

Péťo, ty to nesmíš vzdát!

Neuznávám heslo "o mrtvých jen dobře". Třeba o Stalinovi nebudu tvrdit, že to byl v jádru dobrý chlap

Analogicky nebudu brečet pro pana Hanniga. Musí se mu přiznat, že něco v životě dokázal. Nicméně, podle jeho blogů to nebyl člověk, kterého byl uznával. Nulová sebereflexe, ego do nebe, hloupé názory a odtrženost od reality. Líto mi bude jen mých přátel a nebo lidí, kterých si z nějakého důvodu vážím. U zbytku by to bylo jen prázdné přetvařování a fráze

Pan Hannig ovšem ještě žije, takže celý ten váš příspěvek je dost netaktní. Tak to dopadá, když člověk reaguje jen na titulek.

Každý člověk alespoň s kouskem empatie panu Hannigovi přeje brzké uzdravení a návrat do běžného života. V těchto chvílích jsou vedlejší a malicherné hádky a vzájemné osočování pod jeho články v diskusích. Neumím se modlit, přesto se rád k modlitbě připojuji.

Bůh nemá rád naučené básničky. Stačí mu říci to, co cítíme a dát mu možnost, aby nám odpověděl jak sám uzná za vhodné.