Moje matka nebyla opice

        Věříte v evoluci nebo ve stvoření? Je to už dávno. Měl jsem tehdy spor se svým nadřízeným. Tento komunista nemohl pochopit, že absolvent vysoké školy může věřit v biblické stvoření.

        Mluvil něco o mém IQ a já měl pocit, že se mne snaží urazit. Na podobné útoky jsem byl zvyklý. Zažil jsem je už v první třídě. Tak jsem ho poslouchal a když skončil, tak jsem jen dodal: "Nebudu se hádat, kdo z nás má vyšší IQ. Jen vám chci říct, že mojí mámou nebyla opice." V té chvíli se na mne můj šéf rozeřval: "To chceš říct, že ta moje byla?"

        Na tuhle příhodu jsem si vzpomněl, když nedávno kamarádka vzpomínala příhodu ze svého života. Jako učitelka to v době budování komunismu neměla snadné. Neustále se musela obávat toho, kdy bude pro svou víru vyhozena.
        Na jedné pracovní poradě se jí jeden kolega ptal: "To vážně věříš těm pohádkám, které čteš v Bibli? Fakt si myslíš, že tě stvořil nějaký Bůh?" Protože to nebylo poprvé, co někdo napadal její víru, odpověděla: "Víš, ty hledáš svůj původ v zoologické zahradě, já zase v rajské zahradě. Tak si nechej své ZOO a já zůstanu u svého ráje."

        Ne, nechci dnes urážet ty, kdo věří, že jejich předci skákali po stromech a pak jednoho dne slezli dolů, aby se učili chodit vzpřímeně. Nikdo z nás u toho nebyl a tak jsme odkázáni jen na svou víru. Buď se rozhodnu věřit "evoluční teorii" nebo vírou přijmu "biblickou zprávu o stvoření".
        Já osobně věřím, že na počátku mého rodu nebyla náhoda. Věřím, že mým praprapředkem byl člověk, což se hebrejsky řekne Adam. Věřím, že ve vesmíru žije bytost, kterou Bible nazývá Bohem. A právě u tohoto Boha hledám svůj původ.
        Svou víru nechci nikomu nutit. Pokud je vám bližší víra v evoluci, víra v náhodný proces, je to vaše rozhodnutí.

        Na svém soukromém blogu chci dnes večer začít zveřejňovat seriál krátkých zamyšlení nad tím, co říká Bible o našem vzniku, i o počátcích lidské civilizace.
        Začneme v rajské zahradě Eden, zažijeme spolu plavbu archou, kterou postavil Noé. S Abrahamem se vydáme ze sumerského Uru na jeho dlouhou pouť. Potkáme karavany, uvidíme pyramidy a na čtyři staletí se staneme egyptskými otroky. Pak, cestou do země, kterou starozákonní Bůh Hospodin zaslíbil potomkům praotce Abrahama, uvidíme padat opevněná města. V závěru pak budeme se slavným králem Davidem prožívat jeho dobrodružný život.
        Zvu vás na tuto cestu časem. Začne dnes večer a bude pokračovat každý všední den v 18 hodin na mém soukromém blogu zde na iDNESu.