Kritizovat politika?

            Ve všech dobách platí, že „ryba smrdí od hlavy“. Stejně ale platí, že ten, kdo na to upozorní, nemusí dopadnout zrovna nejlépe. Kritizovat ty, co jsou „nahoře“, není vždy bezpečné.

A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst. Ale když káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co činil, Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení. (Lukáš 3,18-20)

            Jan Křtitel vzal svůj úkol vážně. Kázal o pokání, tedy o tom, že je potřebná změna myšlení i jednání. Kritizoval hříchy a bylo mu jedno, zda hovoří k prostému člověku nebo k muži, který měl tehdy v jeho zemi nejvyšší moc. Věděl, že se to Herodovi nelíbí a přestože tušil, že v jeho případě narazí, neuhnul a řekl panovníkovi to, co potřeboval slyšet.

            V životě jsem už mnohokrát musel pronést kritická slova na adresu těch, kteří byli „výš“. Někteří kritiku přijali a ještě poděkovali, jiní ze mne udělali svého nepřítele. Ne vždy ale byla vina jen na druhé straně. Někdy jsem zpětně musel přiznat, že kdybych zvolil jiný čas a lepší slova, mohlo to dopadnout úplně jinak.

            Občas se ptám: „Má kritika cenu, když při ní riskuji, že nebudu pochopen?“ Docházím k závěru, že smysl má, i když vždy nesplní svůj účel a nevede ke změně či nápravě.

Bože, dej mi odvahu, pokud budu muset „kritizovat nadřízené“. A dej mi i vhodná slova, aby pochopili, že jim nechci ublížit, ale že mi jde o nápravu. No, a pokud narazím, pomoz mi to snést.         

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Důkaz? Jak pro koho!