Veronika Valíková Šubová
Knihy:
Sesterské domino - 7. 2. 2025
Sbírka povídek, jejichž zásadními tématy jsou sourozenecké vztahy, láska a hledání cest, které nás nezavedou do pekla. Kulisy se mění: divadlo, vodácký tábor, FFUK, nemocnice i taneční parket. Jsou to spíše ženské příběhy, ale pro pány se v knize také něco najde. Třeba povídka Jak se mistr Villon setkal se svým lyrickým subjektem či námořnická Sluneční dcera.
Češtinářky - 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Soukromý nebe - 2004
Pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Moje stránky:
https://www.ver-valikova.cz/
Píšu glosy do MF Dnes, které věším na blog, a články o literatuře, které se objevují na lidovky.cz.
Jsem i zde:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5530
Nově:
www.youtube.com/@veronika.valikova
mail: ver.valikova@seznam.cz
- Počet článků 485
- Celková karma 31,22
- Průměrná čtenost 1641x
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky
Veronika Valíková Šubová
Pokochejte se! Modře zbarvený svět akademického malíře Pavla Kocha
Pavel Koch je můj Malíř. Jeho obrázky znám od roku 1990, několik jich zdobí mou pracovnu, některé i mou knihovnu. Je to i můj modrý svět.
Veronika Valíková Šubová
Jak jsem kupovala Cinzano
Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.
Veronika Valíková Šubová
O neobyčejné češtinářce a sbormistryni - Lenka Dohnalová (Mlynářová) z Olomouce
Loni jsem chtěla popřát Lence ke kulatinám, ale okolnosti mi to nedopřály. Proto letos stojím v koutě s gratulací. Lenka je češtinářka i hudebnice - a obojí dělá s láskou. Snad proto spolu můžeme mluvit o mnohém bez obav.
Veronika Valíková Šubová
Jak se z Češky stala Moravačka
Jsem Pražačka křtěná Vltavou a do třiceti let v matičce stověžaté bydlela. Přesto jsem duší Moravačka a moravskou národnost jsem uvedla i do formuláře při nedávném sčítání lidu.
Veronika Valíková Šubová
Christopher Plummer
Zemřel Christopher Plummer. Viděla jsem ho v mnoha rolích, všude byl skvělý, ale nejraději ho mám ve filmech Za zvuků hudby, Šarlatový a černý a v seriálu Ptáci v trní. Vkládám pro vzpomínku subkapitolu z právě dopsaného románu.
Veronika Valíková Šubová
Limešovští bezdomovci
Scházívali jsme se léta o pouti, první neděli po 15. srpnu. Žapinka, Metoděj, Jonáš, Tonda a já. Pět kamarádů, kteří v dětství trávili prázdniny ve vesnici Limešov u Orlické přehrady.
Veronika Valíková Šubová
City Lights, chvála modře a detailu - výstava ak. malíře Pavla Kocha v Písku
Pavla jsem poznala v létě 1990. První svobodné léto, borůvkový tábor a řecké báje, z nichž jsme kuli etapovou hru. K přijímačkám na AVU vyrobil přírodní plastiky inspirované Tolkienem. Maloval obrázky, které mi braly dech.
Veronika Valíková Šubová
Jak jsme ztroskotali II
Mořská panna se zaklesla mezi dva šutry někdy v půl sedmé večer. Kormidlo mi v ruce prasklo zhruba v deset. Kolem nás rozvlněné moře, nalevo ostrůvek s majákem, nad námi hvězdy a noc...
Veronika Valíková Šubová
Jak jsme ztroskotali
Třetí text o našem letošním mořském putování se kroutí v mé hlavě několik měsíců. Čas i odvahu hodit tu „hrůzu“ na blog nacházím až teď, po Vánocích. Asi že jsem se konečně dosyta vyspala a na polici nečekají stohy práce...
Veronika Valíková Šubová
Jak jsme vypluli na moře
Letos jsme si naplánovali cestu po jižní Itálii. Ponzu, Ischii, Capri, Amalfi, Agropoli, Liparské strovy, Sicilii – a zpět. Člověk míní, Pánbůh... ale nepředbíhejme, nejdříve jsme zvedli kotvy a pozdravili se s mořem...
Veronika Valíková Šubová
Jak jsme kupovali kotvu
"Miláčku, přijeď do Holešovic. Musíme zajít do přístavu a koupit kotvu," oznámil mi včera Kapitán. "Víš, že jsme jednu utopili na Tavoláře." A tak jsem nastoupila do tramvaje ve slavnostním, neb právě skončil další školní rok...
Veronika Valíková Šubová
Lodní deník - Pruhovaný zadek
Třetí zveřejněný zápis je z kotviště u Cala Luny. Týnka se nalodila v La Calettě a hned první večer dostala nové pruhované plavky... Týnin zápis je hodně sarkastický - buďte v osmnácti na lodi s dvěma svéráznými padesátníky :)
Veronika Valíková Šubová
Lodní deník - Mami, tu přístavní zeď nevidíš?
Další zápis, tentokrát z třetího dne na širém moři. Z Říma na Sardinii je to téměř tři sta kilometrů - moře za vámi, moře před vámi, u kormidla se střídají členové posádky ve dne v noci... a nedočkavě vyhlíží pevninu.
Veronika Valíková Šubová
Lodní deník - Sardinie s Kapitánem
Náš Kapitán má narozeniny. Proto mu na blog pověsím několik zápisů z Lodního deníku. Letos jsme obeplouvali východní část Sardinie. Mořská panna přezimuje ve Fumicinu u Říma. Nejdříve jsme ji museli pořádně uklidit...
Veronika Valíková Šubová
A myslete tam na nás, bratři a sestry...
Včera bylo Všech svatých, dnes máme Památku zesnulých. Jeden den slavili svátek naši patroni, druhý vzpomínáme na své zemřelé. Ti i ti mohou být našimi přímluvci a pomocníky. A pomoc potřebujeme všichni. I proto zavzpomínám.
Veronika Valíková Šubová
Óda na české lékaře
Včera mi v nemocnici strkali hadici krkem až ke žlučníku. Sestřičky na sále znervóznila moje zbrklost a špatná koordinace pohybů. Potom však přišel lékař, usmál se, promluvil a všechno bylo OK.
Veronika Valíková Šubová
Moře, lásko moje...
Někdo jezdí k moři, já do moře. Dokážu oželet hodně radovánek, ale moře ne. Moře je moje láska, moje vášeň, moje posedlost - dokázala bych kvůli němu krom tří lidí opustit snad úplně všechno. A možná to jednou i udělám.
Veronika Valíková Šubová
O pleveli mezi pšenicí
Každý rok píšu jeden blog ze Slovácka. Taková moje tradice. Také pravidelně šlapu na jednu nedělní mši ke sv. Ondřeji do Uherského Ostrohu. Letos mi inspiraci dodalo právě kázání zdejšího pana faráře.
Veronika Valíková Šubová
Jak jsem pod Komňou stopovala s kolem v ruce
Projela jsem v mládí stopem půlku Evropy. Většinou s bývalým manželem. A ráda na to vzpomínám. Jednou jsme třeba ve Villachu stáli třiadvacet hodin, pak zastavilo auto a odvezlo nás až domů. Jindy jsme do Slovinska pašovali ekologické šampony a dostali za to nocleh a večeři. A nejlepší byla asi naše dvoudenní jízda s mladými izraelskými manželi – zastavili jsme je někde v Rize, projeli s nimi celou severní a střední Dalmácii a jen díky nim poprvé na vlastní oči spatřili Plitvická jezera – zázrak důvěrně známý z filmového Vinnetoua.
Veronika Valíková Šubová
Proč?
Jsou slova krásná a slova silná a slova zbytečná. Ta zbytečná se dají odmést koštětem a žádná chuť po nich nezbude. Ta krásná zdobí a okouzlují, děti si je lepí do památníků. A silná slova? Léčí duši. Uzdravují naši nemohoucnost. Jako svatý Grál.
Veronika Valíková Šubová
Chvála Slovácka - proč se chci stěhovat do Uherského Hradiště
V Hradišti mi bylo dobře. Vždy je mi tam dobře. A jak jsem tak jezdila na kole, plavala, bruslila, přátelila se s veselými cyklisty a procházela hradišťské second handy, napadlo mě, že se tam asi přestěhuji. Že si mohu vybrat, kde strávím další kus života. Tady je deset důvodů, které k mému rozhodnutí přispěly.
