Óda na české lékaře
V poslední době procházím sérií vyšetření – částečně v rámci prevence, částečně proto, že se mi v létě začal rozsýpat organismus asi na pěti různých frontách. Kolem padesátky by si každý měl udělat revizi, zvláště když má za sebou těžký pracovní rok, poznamenaný tlakem ze strany nadřízeného a pocitem, že zaměstnavatelům nezáleží na kvalitě odvedené práce, ale na zcela jiných položkách.
Poctivě navštěvuji ordinace i rehabilitační místnosti. A ověřuji si skutečnost, kterou jsem léta jen tušila - nejpříjemnější lidé, jaké znám, jsou čeští lékaři.
Mám zlatou paní doktorku na obvodě. Nestarší, uklidňuje, radí a vždy je ochotná vyslechnou nářky svých pacientů. Nikdy nedá najevo, jak ji to věčné skuhrání unavuje. Většinou se usmívá jako ranní sluníčko, vypadá jako elfí královna Galadriel, a jen občas a nenápadně utrousí nějakou roztomile jedovatou poznámku.
Ortoped, zkušený a vtipný, mluví a myslí ještě rychleji než já. Naše komunikace od začátku probíhá v očekávání, kdo koho dříve odbourá. Když mi poprvé osahal a opíchal oteklé koleno, díky kterému jsem čtrnáct dní v Chorvatsku plavala jednonož, nabídla jsem mu ještě dceru:
„Děláte dětské kyčle?“
„My děláme všechny kyčle,“ odvětil pan doktor důrazně.
Zaklepala jsem zevnitř ordinace na dceru v čekárně.
„Proč klepete na čekárnu?“ podivila se sestřička. Pan doktor se nepodivil.
„Hrabe jí, tak klepe. Tohle že je dětská kyčel?“ pravil ironicky, když moje šestnáctiletá Týna ladně vplula do místnosti.
Chechtaly jsme se ještě půl hodiny po odchodu z ordinace.
Gynekology zkrátím, na ty už jsem ód napsala víc než dost. Snad jen podotknu, že pan doktor, ke kterému chodím, mě mírně vyděračsky („nebudu spát, jestli si nenecháte udělat další laboratorní testy a nezajdete za dalším odborníkem“) popohnal k dalším vyšetřením, aby mi pak zvedl sebevědomí na další dva týdny. Je mu přes sedmdesát a stále je to šarmantní Francouz s okouzlujícím úsměvem, který sype lichotky z rukávu.
Můj druhý gynekolog je o rok starší než ten první a lichotky z rukávu rozhodně nesype. Pravidelné dávky jeho laskavé ironické skepse mi ovšem pomáhají přežít už řadu let. Já vím, je to luxus, mít dva gynekology - ale když se neperou…
Bolesti páteře byly dlouho nesnesitelné, u moře jsem se zkroutila jako paragraf a tři dny téměř nechodila. Paní doktorka na rehabilitačním se vyděsila, když na mě hmátla.
„Co se vám stalo?“ zeptala se překvapeně. „Vás bolí úplně všechno? Ať sáhnu kam sáhnu, syčíte a skučíte.“
„Asi jsem se trochu přetáhla,“ odpověděla jsem podle pravdy. „Také jsem loni nezvládla kvůli pracovním povinnostem rehabilitaci…“
Teď ji zvládám. Cvičení, masáže, elektřina. Bolesti pomalounku ustupují. Mohu otočit hlavou. Nevystřelují mi spršky bolesti do mozku. A když se nadechnu, nemám pocit, že přebývám v ocelovém krunýři.
Bylo těch problémů nějak moc najednou, zašla jsem i za odborníky na lidskou psychiku, aby mi řekli, proč se tak centrálně rozpadám a co se s tím dá dělat. A překvapeně zjišťuji, že ani jich se nemusím bát. Našla jsem takové, kteří mi nepodsouvají vlastní teze, ale zajímají se o ty mě. Další z darů letošního podzimu.
Žlučník začal zlobit už po Velikonocích. Internista, který mě tehdy vyšetřoval, mi do čekárny na sonu vrazil svou atestační práci („jsem Slovák, mrkněte se, jestli tam nejsou nějaké gramatické chyby“). Pak mě za odměnu poslal ještě na gastroskopii, na které jsem konečně byla včera.
No a tak se dostávám k operačnímu sálu a hodnému panu doktorovi, který držel v ruce sprchu bez hlavice. Když mi ten šlauf strčil do krku, opravdu to příjemné nebylo.
„Neříhejte, neplašte se, nemávejte rukama,“ napomínala mě sestřička trochu zvýšeným hlasem.
„Vám se to mluví, když nemáte v krku hadici,“ pravil suše pan doktor. Okamžitě jsem se uklidnila. Kdyby mi taky vynadal, asi bych se udusila, ale takhle alespoň někdo stál při mně…
Nakonec ten hnus vytáhl, poplácal mě doktorsky po noze a mile mi oznámil, že jsem byla dobrá a že nikde nenašel nic ošklivého.
Málem jsem mu dala pusu. Byl úžasný.
PS: A odpoledne mi napsala přítelkyně mého syna, Eliška, která byla shodou okolností také na jednom odborném vyšetření:
„Doktor byl mladej, milej, pěknej. Sáhnul mi na kotníky a prej je škoda, že mám přítele. Já tě s těma doktorama vlastně asi i chápu.“
Fakt je miluju. Čím dál víc!
PS 2: A téměř jsem zapomněla na našeho hodného a laskavého zubaře. Toho zase miluje moje Kristýnka :)
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Veronika Valíková Šubová
Markétčin sen
Druhý díl Markétčina letu. Pro neznalé připomínám kapitolu Letím z Bulgakovova Mistra a Markétky, která se mojí hrdince stala inspirací. Markétka se potře Azazelovým krémem a sedá na koště...
Veronika Valíková Šubová
Markéta děkuje za péči, ale je abstinentka
Pro pana Chechtu, který mi věnoval už čtvrtý blog v řadě (zřejmě posedlost nebo tajná vášeň, třeba se s Chrčálkem poperou): Od křtu své knihy 23. 1. 2024 nepiju alkohol a mám na to svědky. Markétka je na tom stejně.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Prodej pozemek Bydlení, Dlouhá Lhota
Dlouhá Lhota, okres Mladá Boleslav
3 550 000 Kč
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky