Věra Tydlitátová
Je vražda Milady Horákové promlčená?
Ve hře je opět otázka, která znepokojuje nejen českou justici, ale i řady těch občanů, kteří očekávají spravedlivé vyrovnání s minulostí, totiž zda jsou promlčeny zločiny komunismu. Za touto podstatnou otázkou je však celá řada dalších otázek, které míří až k základům naší současné společnosti.
Věra Tydlitátová
Profesor Vladimír Sadek zemřel
31. května zemřel profesor Vladimír Sadek. Byl velkým znalcem judaismu, zejména židovské mystiky. Během dlouholetého pedagogického působení předával své znalosti celé řadě významných následovníků, kteří nyní tvoří svéráznou českou školu judaistiky. Mezi jinými je žákem profesora Sadka také významný orientalista profesor Blahoslav Hruška.
Věra Tydlitátová
Kam se poděly ty krásné prázdniny? O vodě
Čím to je, že letní dny, které už uplynuly, jsou vždycky nějak dobrodružnější, zářivější, voňavější, bylo více času, děly se zázračné věci? Proč už dnes prázdniny nejsou to co dřív? Ještě před pár lety to všechno bylo tak nějak jiné... Už jenom ta voda! Bývala modřejší, čistší, plná života...Potoky, prameny, rybníky, řeky, moře.
Věra Tydlitátová
Hurá, doba školních výletů začíná!
Konečně se lid školní dočkal, kaštany pomalu odkvétají, to značí, že už je nejvyšší čas otevřít poznámky a knihy a pomyslet na nejhorší. Studenti se pilně učí do finiše, my vyučující máme nejvíce práce, ale přesto je nám všem veseleji. Začíná to krásné období, kdy už jsou prázdniny v dohledu, žáčci a středoškoláci jezdí na výlety a mnozí z nás na univerzitě konečně poprvé v životě uvidí některé své studenty – u zkoušky.
Věra Tydlitátová
O Edelmannové a jejích kačerech
Významný etolog, odborník na chování zvířat Konrád Lorenz popsal složité vztahy v rodinách hus a kachen. Kačer je tvor v podstatě mírumilovný, neřkuli zbabělý, pro upevnění vztahů v rodině je však důležitý jeden rituál: kačena svého partnera „ponouká“ určitými signály k tomu, aby si zahrál na hrdinu a vystartoval proti skutečnému nebo domnělému nepříteli. Za to pak ten trouba sklidí pochvalu a v hejnu vládne harmonie. Tyto poznatky lze aplikovat též na některé lidské jedince s ptačími mozky.
Věra Tydlitátová
Kdo špiní český národ?
V poslední době se stalo módou brát si do úst vše české, je to zdá se dobrý byznys. Prodáváte-li nějaký nepoužitelný odradek, nazvěte jej českým a zřejmě jej prodáte. Stejně je tomu s ideologií. Nabízíte-li nějakou úplnou šílenost, stačí se schovat za správné vlastenecké fráze a můžete doufat, že se najde blbec, který vám to sežere i s navijákem. Jak zlevnila odvaha, tak rozum podražil, nastává ráj pro politikáře bez skrupulí.
Věra Tydlitátová
Zídek je mistrem průměrnosti
Po upoceném slohovém cvičení pana Zídka v sobotní příloze Lidových novin uveřejněném 10. května mi volalo několik rozhořčených čtenářů tohoto plátku. Mí přátelé přeživší holocaust se cítili uraženi článkem "Proč pomáhat Izraelcům". Musela jsem se vyptat, o co jde, protože již několik let Lidové noviny nekupuji. Kdysi jsem ovšem patřila k horlivým čtenářům těchto novin s tradičním dobrým jménem a skvělou pověstí.
Věra Tydlitátová
VI. Pokusy o krádež dějin - 3. Popření dějin jako zbraň
V minulém pokračování této studie jsme se seznámili s rádobyvědeckou argumentací jednoho z předních demagogů slovenské a české neonacistické scény, s "dílem" Nidala Saleha. Není jistě třeba dokládat hlavní ideologické teze pana Saleha dalšími výmluvnými citáty. Za pozornost však strojí další argument manipulátorů dějin, který Saleh rovněž zmiňuje, který však dále rozpracovávají jiní. Je jím existence Chazarské říše.
Věra Tydlitátová
Když David ben Gurion četl Deklaraci…
Kdysi dávno jsem sbírala známky. Mezi nejcennější, protože nejvíce exotické, patřila známka s nápisem ve zvláštním písmu a s portrétem starého pána s bílou lví hřívou hustých vlasů. David ben Gurion se jmenoval. Tenhle pán 14. května 1948 přečetl v muzeu v Tel Avivu slavnostním hlasem Deklaraci izraelské nezávislosti. Byl to pohnutý okamžik, na který celý národ čekal už dva tisíce let. Tu známku jsem nyní po mnoha letech vyjmula z alba... Mezitím jsem už na hrob Davida ben Guriona a na hrob jeho manželky v Negevské poušti několikrát při svých návštěvách v kibucu Sde boker položila kamínek.
Věra Tydlitátová
Pletete si fašisty s nácky? Aneb jak třídit odpad
Slečna Edelmannová se rozčiluje, že si její milovanou stranu a její ostré rasisticky naprogramované hošany lidé soustavně pletou s nacisty. Levice se rozčiluje, že si její program pleteme s programem pravice, pravice se rozčiluje, že ji pokládáme za levici. Ach jo. Náš národ je tak málo politologicky uvědomělý! A je tak nevděčný! Namísto aby líbal ruce svým milovaným samozvaným vůdcům, kteří to myslí tak upřímně, jen se pitvoří a pošklebuje. Pak takové poťouchlé sebrance zkuste vládnout!
Věra Tydlitátová
Josef Váchal a jeho niterné krajiny
Před třiceti devíti roky, 10. května 1969 zemřel ve Studeňanech u Jičína jeden z nejoriginálnějších českých grafiků a spisovatelů. Odešel do temných zemí na druhé straně, do míst, která ve svých vizích tak často předjímal a která pomocí mnohonásobného soutisku rytých dřevěných desek zobrazoval. Tento příbuzný Mikoláše Alše nikdy nepatřil k hlavnímu, či spíše módnímu proudu českého výtvarného umění, vždy měl jen úzký okruh obdivovatelů. Ani po slávě netoužil, pěstoval si pověst podivína, raději rozmlouval s duchy než s lidmi. Teprve po smrti se kolem jeho osobnosti zformovalo několik společností, Josef Váchal má i své internetové stránky. Jaký paradox pro fanatického vyznavače ručně řezaných liter.
Věra Tydlitátová
Dobrý den, Izraeli
Bylo toho napsáno mnoho o šedesátém výročí vyhlášení Státu Izrael. Ještě hodně toho napsáno bude. Nechci k metrům odborných analýz přidávat další decimetr těžkého čtení. Na oslavě narozenin se to nehodí, je také třeba se bavit. Náš milý oslavenec se má čile k světu a navzdory všelijakým nepřejícím závistivcům si umí ve víru dějin poradit. Má i mnoho přátel, kteří mu upřímně přejí jen samé dobré věci. Dobrý den, Izraeli!
Věra Tydlitátová
V. Pokusy o krádež dějin - 2. Popření dějin jako zbraň
Dalším kuriózním a poněkud hloupým pokusem jak zmanipulovat dějinná fakta, je snaha vymazat povědomí o Ježíšově židovském původu. Víme, že takové pokusy byly podniknuty v dějinách častěji, naposledy v době nacismu, nyní však ožívají zejména v prostředí palestinských intelektuálů a aktivistů.
Věra Tydlitátová
Živočichopis diskutérů a létající komando
Jak jste si asi již stačili všimnout, milí přátelé, vypnula jsem diskuse pod svými články. Jistě jsem tím zklamala mnohé vášnivé diskutéry, kteří by mi rádi sdělili, že jsem hloupá ženská, která se má raději držet plotny než hovořit do věcí veřejných. Více mě ovšem mrzí, že jsem zklamala i ty z vás, kteří by rádi diskutovali slušně. Nedá se nic dělat, pokus o slušnou polemiku nevyšel. Ale i tak jsem zjistila pár velmi zajímavých věcí o povaze různých profesionálních debatérů.
Věra Tydlitátová
Z ostudy kabát, aneb jak se Plzeň proslavila
Ještě před návštěvou Osvětimi 1. května, o níž jsem zde psala, a také po ní proběhlo poblíž Krakova několik diskusí na mezinárodním fóru, kde sešli pedagogové, studenti a aktivisté, aby si sdělili zkušenosti s neonacismem ve svých zemích. Jaké bylo mé zděšení a pocit studu, když jsem zjistila, že kauza Plzeň je již dobře známá jak na Slovensku, tak i v Polsku. Ano, Plzeň je vnímána jako město, kde náckové zvítězili. Přesně po Klatovské třídě, kudy hnali Američané německé nacisty svinským krokem, pochodovali 1. března Burešovi hoši za tiché podpory městských úředníků, starosty Strobacha a jeho ouřady Lisenka. Ano, ví se o tom už i v cizině.
Věra Tydlitátová
Liga proti antisemitismu slaví rok činnosti
Před rokem, 1. května 2007 jsme s několika přáteli z Plzně založili Ligu proti antisemitismu jako reakci na vzrůstající sprostotu v médiích, zejména na internetu. Od té doby se z původní živelné akce víceméně petiční povahy vyvinul opravdu výkonný tým lidí, kteří pracují v několika oblastech na vyvracení současného antisemitismu. Hlavním úkolem LPA je prevence rasismu a antisemitismu v podobě přednášek na školách a publikování článků v médiích, také ovšem odborná práce. Jen na okraji je monitoring, podávání trestních oznámení a akce proti provokacím extrémistů.
Věra Tydlitátová
Pochod živých
Pochod živých je působivou připomínkou Dne šoa a hrdinství, výročí povstání ve varšavském ghetu. Většinou připadá na 27. nisan, letos připadl na 29. nisan, což byl 1. květen. Spolu se studenty Západočeské univerzity jsem se letos vypravila prožít jedinečný zážitek Pochodu živých, abychom se připojili k více než deseti tisícům lidí z celého světa, kteří přijeli vyjádřit svoji solidaritu s oběťmi šoa a svůj odpor k různým formám nacismu, toho minulého i toho současného. Tento pochod se letos konal již po dvacáté a rok od roku roste počet jeho účastníků.
Věra Tydlitátová
IV. Pokusy o krádež dějin - 1. Popření dějin jako zbraň
Fenoménu popírání šoa v islámské ideologii však není jediným případem zcizení dějinné legitimace. V rámci tohoto poměrně nového jevu se začaly vynořovat kontury dalšího okruhu problémů, jež nepatří zajisté mezi nové propagandistické metody, v oboru, kterým se zabývám, však nabývají specifických vlastností i razance. Víme o tom, že mnohé totalitní ideologie a režimy o ně se opírající hojně využívají manipulaci s dějinami jako zbraň proti svým oponentům i jako účinný nástroj přepisování historie pro budoucnost. Dnes již jen můžeme tušit, nakolik nám známá historie procházela takovou manipulací a kolik doznala mocenských retuší, nebude jich však málo.
Věra Tydlitátová
Svět po šoa
Dnes je Jom hašoa, Den šoa, stanovený na výročí povstání ve varšavském ghetu, kdy si připomínáme oběti holocaustu, ale i hrdinství a obranu lidské důstojnosti uprostřed beznaděje. V hebrejštině zní celý název tohoto památného dne Jom hašoa vehagevura, Den šoa a hrdinství. Slaví se 27. nisanu a letos je to již 65. výročí statečného odboje hrstky Židů proti nacistům. Předkládám zde starší esej uveřejněnou v Křesťanské revui. Nelze říci, zda šoa vyvolává řadu otázek – šoa je jediná nezodpovězená a nezodpověditelná otázka, která rozdělila věky na před a po, na dva zcela odlišné časy, jejichž rozdíly teprve postupně odhalujeme. Stalo se cosi, co navždy změnilo tvář našeho světa...
Věra Tydlitátová
Zelení hájové
Všimli jste si už, jak raší stromy? Některé už rozprostřely své listy a nastavují je dešťům i sluníčku, jiné se k tomu teprve chystají a váhavě vystrkují zelené prstíčky z pupenů. Buky vybalily své krepové lupínky a chlupatých pouzder a začínají se nadechovat, duby rozvážně vyčkávají a přispávají si s klidem dlouhověkých bytostí. A zatímco se lidé hádají a přou, řeší politiku, trápí se a pracují, všude po lesích se ze spadaného listí rozsvěcují bílé hvězdičky sasanek a porcelánově kobaltové pohledy podléšek.
Věra Tydlitátová
Kdo potáhne z naší krásné země
Zdá se vám také, že každou míru sprostoty a hrubosti v politickém životě, o níž jste si mysleli, že už je konečná, vždy někdo překoná a nasadí novou laťku vulgárnosti? Představte si, že si zde někdo začne budovat nové Lidové milice (samozřejmě je pojmenuje jinak, vznešeněji). Představte si, že vám potom nabídne, že vám členové těchto Lidových milicí, o nichž víte jen to, že jsou vycvičeni k boji, podivní agresivní mladíci pověstní zastrašováním Romů, budou chodit volně po zahrádce a budou ji "ochraňovat" před zloději. Jestli si myslíte, že stačí takové samozvané milicionáře (či mafiány?) odbýt a jejich službu ostře odmítnout, hrubě se mýlíte.
Věra Tydlitátová
III. Pokusy o krádež dějin - 3. Popírání šoa v ideologii islámu
Strach z údajného židovského spiknutí a rozhořčení nad židovskou prohnaností pak úspěšně ženou zmatené voliče pod křídla radikálních extrémistických stran a diktátorských vlád. Mnohé arabské noviny, jako například Al-Haját Al-Džadída, vlivný palestinský list, opakovaně píše, že Židé řídí vlády světa a plánují genocidu všech Arabů na Západním břehu. Pro mnohé čtenáře jsou tato tvrzení důvodem ke strachu a hněvu, který právě palestinští vůdci pro svoji politiku potřebují.
Věra Tydlitátová
Sardinie - Lidé jako skály, skály jako zvířata
Za návštěvu stojí ostrovy La Maddalena a Caprera. Jsou součástí souostroví na severovýchodě Sardinie a vynikají krásnou přírodou, která jim zajistila statut národního parku. Mezi ostrovem La Maddalena a Caprerou (Kozím ostrovem) je úzký most, který jsme přejeli místním autobusem. Caprera je skalnatá a porostlá macchií, je to překrásné místo, ale je jasné, že pokud by nechtěli pěstovat trní, pro zemědělce málo zajímavé.
Věra Tydlitátová
Sváťo Karásku, say no to the devil
Milý Sváťo, je to už dávno, co jsme spolu pořádně mluvili. Pravda, viděli jsme se před pár týdny, když jsme se potkali 19. ledna před plzeňskou Velkou synagogou. Stál jsi tam spolu s námi, abychom dali najevo, že nesouhlasíme s pochody nácků našimi městy. Ale moc slov jsme tehdy spolu neprohodili, nějak nebyl čas. A párkrát jsme si telefonovali. Už dlouho pořádně nevím, co a proč děláš, co Tě trápí, na co myslíš, proč chceš zpátky do politiky. A proč chceš znovu snášet ty nejapné, kruté a lživé útoky od hlupáků. Určitě máš své důvody, ale přesto se mi chce zeptat: Sváťo, máš tohle zapotřebí?
Věra Tydlitátová
II. Pokusy o krádež dějin - 2. Popírání šoa v ideologii islámu
Po založení Státu Izrael se konflikt zákonitě vyostřil. Zatímco státotvorné ambice Židů došly svého naplnění, Palestinci své státnosti nedosáhli a ani se neztotožnili s některým ze sousedních arabských států, ale pokládali své naděje za zrazené. V Sovětském svazu dočasně získali nového spojence, který sice sledoval své vlastní zájmy na Předním východě, obratným manévrováním však často uměl vzbudit na arabské straně důvěru. Právě z oblasti sovětské propagandy zřejmě přišel nový impuls pro arabský antijudaismus, totiž názor, že sionisté záměrně spolupracovali s německými nacisty, aby mohli po válce zdůvodnit a na světovém společenství vymoci založení židovského státu.
| předchozí | ... 12 13 14 15 16 17 18 | další |
