- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3973x
Seznam rubrik
Sebastian Chum
Sovětolog Kotkin o světovém řádu: „Nebuďme jako oni“
Tento text je založen na přednášce amerického sovětologa Stephena Kotkina, historika s doktorátem z univerzity v Berkeley a autora mimo jiné Magnetic Mountain: Stalinism as a Civilization.
Sebastian Chum
Radostná zpráva o konci křesťanství a dalších výjimečnostech naší doby
Tento text je: Konspirační hypotéza, teleologická poznámka, ontologická fikce a rituál magického naturalismu.
Sebastian Chum
Jehovisté jsou zhoubná sekta
Jehovisté se považují za pozemskou část celkové organizace Nejvyššího. Něco jako boží frančíza pro smrtelníky. V Rusku je chtějí zakázat, v USA jsou považováni za šílené vrahy a násilníky. U nás se jim zatím daří lhát...
Sebastian Chum
Strojová inteligence a singularita
Co můžeme čekat od pokroků ve vývoji umělých inteligencí a jim podobných systémů? I když se nám může taková úvaha zdát vzdálená každodenní přítomnosti, naše životy ovlivňuje stále silněji.
Sebastian Chum
Zásadní změny planety v roce 2016
Zatímco na ČR dopadá globální oteplování (a snaha přírody na něj reagovat) především v podobě posunů vysychavých oblastí a srážek, zbytek planety (globální Jih především) už zažívá to, před čím vědci varují už alespoň 50 let.
Sebastian Chum
NBIC komplex: Revoluce, o které se nepíše...
Ve 21. století můžeme očekávat, že součinnost čtyř hlavních vědeckotechnických oborů (nanotechnologie, biotechnologie, informační technologie a kognitivní věda) povede k nebývalému rozvoji a zrychlení všeho kolem nás...
Sebastian Chum
Proti fanatickému Islámu prohráváme kvůli duchovnímu pokrytectví
V nekonečné debatě o tom, jak se postavit islámskému terorismu, se stále častěji objevují hlasy, podle kterých je klíčem smysluplné obrany "návrat k židovsko-křesťanským hodnotám"... podle mě je to sebevražedná hloupost.
Sebastian Chum
Ve válce o svobodu slova nám Věra Jourová dělá ostudu
Paní Věra (ANO) je eurokomisařkou nádherně Orwellovské komise pro "Spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví". Má smělé plány, ze kterých mi běhá mráz po zádech...
Sebastian Chum
PizzaGate, část druhá: Kdo může za první výstřel?
4. prosince se muž motivovaný amatérským vyšetřováním aféry PizzaGate vydal do restaurace Comet Ping Pong ve Washingtonu a vystřelil po jednom ze zaměstnanců.
Sebastian Chum
PizzaGate, část první: Ať už jde o pedofilii nebo ne, média selhala
První z článků o složitém tématu PizzaGate - co můžeme říct už teď je, že většina médií netuší, jak s podobně vážnými zprávami zacházet.
Sebastian Chum
Přijetí uprchlíků nás zmrzačí, odmítnutí nás zabije
Zamyšlení nad tím, jaké vlastně máme možnosti tváří v tvář zhoršující se situaci... Současná veřejná debata nikam nesměřuje, mezitím ale lidé stále trpí.
Sebastian Chum
Analýza dat po čtyřiceti letech říká, že se blížíme k limitům civilizačního růstu
Stále častěji se potvrzují obavy vědců z různých oborů, předpovídající "slepou uličku" v dosavadním vývoji lidské civilizace. V tomto článku se zaměřím na jednu z nejstarších a nejuznávanějších předpovědí.
Sebastian Chum
Začíná Antropocén, nová "lidská éra" planety Země?
Člověk by si možná měl uvědomit, jak silným vlivem ve skutečnosti je... V tomto článku se pokusím uvést zásadní pojmy debaty o uvažovaném historickém mezníku, sahající od duchovna po geologii.
Sebastian Chum
Kolaps: Někteří z nás mají jasno
Lidská civilizace trpí pod trojnásobným tlakem krize „tří E“, tedy provázaného rozpadu ekologických, energetických a ekonomických systémů, což se projevuje dál v krizích politických i humanitárních.
Sebastian Chum
Jakou budoucnost vytváříme? Debata 21. století
V roce 2009 patřilo nejmajetnějšímu 1% lidí celkem 44% bohatství na planetě. V roce 2015 už to bylo 48% a tento rok se pravděpodobně dostaneme přes děsivou hranici 50%. Skutečnost, že 99% lidských bytostí na planetě má k dispozici pouze 50% všeho majetku a klíčových zdrojů, se tak stává jednou z největších překážek důstojné kvality života a zlomovým bodem ve vývoji velké debaty 21. století... Jakou budoucnost vytváříme?
Sebastian Chum
Pražský podzim je tady (zápisky 17.11. 2014)
Včera jsem se celý den procházel po městě a sledoval, jak různé skupiny lidí zachází se vzpomínkou na rok 89. Od rozohněných "zemanovin" přes bezzubé politické projevy a spektákl "sametového fetiše" až po nadějné zakončení večera v jedné ze zapomenutých pražských kaváren... byl to celkově smutný den, podzimní ve všech smyslech toho slova. Melancholie, marnost, bezmoc a strach na pozadí křečovitě veselých světel a koncertů. Uvádím jen mírně upravený zápis toku myšlenek.
Sebastian Chum
Osamělost se stává vážným společenským rizikem
Kdybychom měli naši dobu nějak nazvat, nebudou nám stačit termíny začínající na předponu post- (je jich příliš mnoho a další stále přibývají, od postkapitalismu a postmodernismu po posthumanismu a postdemokracii). Existuje jedna charakteristika současné éry, která ji odděluje od předchozích, a totiž téměř nezastavitelný růst pocitu samoty. Pomalu se ukazuje, že lidské bytosti ve světě samoty rychle chřadnou nejen fyzicky a psychicky, ale i jako společnost - jsme náchylnější k manipulaci, rychleji se vystrašíme, věříme lžím které nám dovolují přežívat ze dne na den a častěji podlehneme i autoritám, jejichž mandát nemáme racionální důvod uznávat. Pokusím se zamyslet nad tím, kde se tato míra samoty bere, jaké jsou její dopady a také co a proč bychom se s ní měli pokusit udělat.
Sebastian Chum
Změňme pohled na bohatství – čeká nás společenský šok
Složité téma společenské nerovnosti je myslím jedním ze zásadních problémů současnosti, protože pokud se s ním nedokážeme jako civilizace popasovat, bude ovlivňovat naši schopnost řešit všechny ostatní výzvy budoucnosti. Můj pokus o zpracování tohoto tématu vychází z přesvědčení, že je dobré alespoň o něm mluvit a psát, i když moje vědomosti a zkušenosti zdaleka nestačí. Mám však neodbytný pocit, že v současnosti nestačí vědomosti a zkušenosti žádného jednotlivce.
Sebastian Chum
Gaza: Náboženský konflikt a důležitost nového pohledu.
Lidé nechtějí uznat, že jde o nábožensky motivovaný konflikt, přesto jsou spojitosti mezi judaismem a sionismem i mezi islámem a džihádismem naprosto jasné. Hnutí Hamás se otevřeně hlásí k nenávisti vůči židovské víře a židovské komunitě. Vzhledem k tomu, co se dnes děje v Sýrii (diktátor Abbás) a v okolí Iráku (extremistická organizace ISIS), kde dochází k zabíjení muslimů muslimy po tisících, není tak trochu překvapivé, jak silně se islámský svět zaměřuje na Izrael? Srovnání počtů obětí je zarážející. Je myslím zcela zásadní uznat, že jde o nábožensky motivovaný konflikt a tudíž konflikt postavený na základech připomínajících spíše středověk než 21. století. Skutečně nepřijde nikomu směšné v novověku zakládat stát na náboženských základech?
Sebastian Chum
Politický mozek - nakolik hrají v našich názorech roli geny?
Politický názor je možná stejně daný, jako zda píšete levou nebo pravou rukou. Výzkumy snažící se najít spojitost mezi genetikou a politikou jsou stále častější a objevují se především v předvolebním období. Kognitivní věda přišla v posledních letech s tolika zajímavými objevy o lidském mozku a myšlení, že kdybychom je měli všechny aplikovat, nezůstane z naší civilizace kámen na kameni. Oblast politiky je ale obzvlášť citlivá k manipulaci a má moc přímo vědecký výzkum v nějaké podobě zavádět do každodenního života - proto jsem se rozhodl na ni zaměřit.
Sebastian Chum
Globální oteplování, část druhá: Pryč s klimatickou změnou!
Tento rok jsme zažili nejteplejší květen v zaznamenaných dejinách a zároveň atmosféra překonala kritickou hladinu 400 jednotek CO2 na 1 milion. Proč tedy stále používáme nejasný termín "klimatická změna"?
Sebastian Chum
Cesty k nové veřejné debatě: Mýty západní kontrakultury
V mnoha ohledech je velkou výhodou západní civilizace to, že aktivně nepotírá kritiku a protinázory, což jí dává obrovskou výhodu oproti méně svobodným společnostem. Bohužel v posledních letech tuto schopnost vnímat komentáře zevnitř, ať už jsou jakkoliv nepříjemné nebo neinformované, pomalu ztrácíme. V tomto článku se proto chci zamyslet nad tím, jakou chybu možná dělají samotní kritici a oponenti uvnitř Západu, kteří často upozorňují na vážná a důležitá témata, ale nedaří se jim formulovat své výhrady tak, aby jim byla věnována náležitá pozornost. Až příliš často totiž lidé berou kritiku jako zradu a palbu do vlastních řad, podezřívají komentátory a kritiky z arogance, pokrytectví, neusměrněného bourání tradic nebo jednoduše zoufalství z vlastní životní situace. V čem tedy dělají důležité vnitřní hlasy chybu?
Sebastian Chum
Globální oteplování? Část první: Nebuďme hloupí!
Tématu klimatické změny (globální oteplování) se věnuji od roku 2008, kdy jsem o něm jako redaktor internetového portálu ČT24 psal jeden ze svých prvních článků. Od té doby se toho na situaci moc nezměnilo, stále jde v některých kruzích o kontroverzní téma, širokou veřejností buď ignorované, nebo nepochopené, některými skupinami lidí naopak "spolknuté i s navijákem". Rád bych se dnes ke globálnímu oteplování po letech opět vrátil, protože v této oblasti došlo k mnoha zajímavým posunům a objevům.
Sebastian Chum
Temný kout pracovního trhu, část druhá: "Chce to dávku humanismu."
Situace, kterou popsal můj kamarád v první části článku, je podle mého názoru mnohem hlubší a širší problém, než si jsme ochotni přiznat. Nejde totiž jen o současnou kvalitu života lidí, kteří se do takové situace dostanou - jde i o jejich děti, vrstevníky jejich dětí (tedy naše děti) a v neposlední řadě skrze řetězovou reakci kulturních procesů i o kvalitu života nás všech. Rozplést, co znamená že něco takového necháváme bujet a rozvíjet se kdesi ve škvírách a v zákoutích naší společnosti, je na první pohled téma velmi podobné tématu menšin, závislostí, korupce a nezaměstnanosti. Problém kvality života pracujících lidí je ale ve své složitosti o něco dál, protože se netýká jen nedostatku respektu nebo empatie ve společnosti, nejde o jakousi temnou stránku, kterou lze řešit populistickými zákony nebo kampaněmi. Mluvíme totiž o lidech, kteří jsou "kandidáty členství ve společnosti", plnohodnotnými občany, kteří nejsou stigmatizováni o nic víc, než každý z nás. Nelze na ně jednoduše ukázat prstem a říct, že by měl existovat jakýsi ochranný úřad nebo komplexní řešení jejich "otázky", protože takové řešení by se muselo týkat každého člověka, účastnícího se struktury společnosti. V podstatě se dá řici, že lidé v koloběhu dočasných a neeticky řízených pracovních pozic jsou první ukázkou toho, že s naším západním systémem skutečně není něco v pořádku. Nejde o dílčí symptom, jako v případě nezaměstnaných, ale o aktivní chybu systému - systému pracujícího proti lidem, kteří se ho chtějí smysluplně účastnit. I proto si myslím, že téma kvality života pracujících je pro nás zásadním poučením a varovným znamením, protože zasahuje ty, které chceme mít "na své straně" a ty, které bychom v podstatě neměli být nuceni řešit jako "problematickou část populace".
Sebastian Chum
Temný kout pracovního trhu, část první: "Tak to prostě chodí."
O tom, jaké jsou pracovní podmínky ve třetím světě, se toho všude dočteme dost. Neradi ale slyšíme, že pracovní trh se rozpadá i u nás. Sice nenápadně, odspodu a pozvolna, ale s o to silnější setrvačností a krutějšími dopady pro ty, kdo se do zdánlivě nekonečného cyklu krátkodobých smluv a šedých pracovních agentur dostanou. Nedávno jsem zjistil, že se tento systém zakousl i do lidí v mém okolí, takže součástí tohoto článku je i osobní výpověď jednoho z nich, kamaráda který minulou vánoční sezonu pracoval ve skladech společnosti Amazon. S tímto článkem bojuji už déle než měsíc a odkládám kvůli němu reakci na složitou situaci na Ukrajině, protože jde o jeden z nejsložitějších článků, které jsem kdy napsal - doporučuji čtenáři přečíst si mé předchozí články, aby pochopil z jakých názorových pozic vycházím, a že se nesnažím napsat Dickensovsky kýčovitou "zprávu o krutém osudu méně šťastných", ani křečovitě levicovou agitku. Jak jen to jde, držím se i nadále co nejpřímějšího humanismu a důrazu na celospolečenské dopady určitého fenoménu a jeho složitý vliv na kvalitu života nás všech.
| předchozí | 1 2 | další |
