Docela se děsím toho "levičák/liberál", neboť dle mého chápání jdou tyto vlastnosti proti sobě. 

V dnešní společnosti vzniká zásadní rozpor v tom, že oddělujeme svobody občanské od ekonomických, často různí "intelektuálové" hlásají "svoboda člověka je hrozně důležitá" a vzápětí regulují, zakazují, přikazují...

Pokud svoboda, volnost (liberalismus), pak všude. Jde o princip. Nemůžete zároveň věřit ve svobodu a souhlasit se státními (levicovými) regulacemi. To ukazuje vnitřní rozpolcenost, že vaše názory nevychází z žádné úvahy a jsou pouze přejaté. Vlastní úvahou byste totiž v analogických situacích nemohl dospět k diametrálně odlišným závěrům.

Sebastiene, přidám jedno poznání proč se vlastně společnost točí v kruhu a projektuje sebe na vše. Člověk se narodí s prázdným mozkem a musí si vytvořit denní vědomí a osobnost a to díky interakci s okolím, zkušeností.

Tím se vlastně postaví do pomyslného středu který vše přijímá a hodnotí. Aby překročil toto "stigma" a poznal přirozenou podstatu všeho kolem ve svých rovinách a vlastně i svoji podstatu je potřeba, aby v první fázi poznal a pochopil jak pracuje mozek a smysly. Následně se naučil přejít z pomyslného středu do vnějšího kruhu a učil se poznávat celé prostředí, nejen lidské, ale i planety, vesmíru. 

Je to nesmírně náročná cesta, ale pak je zde poznání o přirozeném pozadí všeho v jejich rovinách a následně pak z vnějšího kruhu  pochopí smysl a zákony a principy středu - člověka.

Člověk navíc neumí pracovat s kontinuem, ale v rámci škatulkování, tím to ještě více vyjednocuje a dává vlastní smysl.

Většina vědeckého poznání i poznání myslitelů si nese toto stigma a lidský svět se pořád točí v kruhu, ve svém středu a je upřený na sebe a sám sebe se snaží napravovat a řešit, ale nikdy se mu to vlastně nepodaří ... .

Geny mají roli, ale hlavní je napěstovat si sebedůvěru a potom dát ve volbách důvěru. Nejlépe straně se zdravým rozumem - více na http://www.stranazdravehorozumu.cz a/nebo jiné slušné straně.

Buď jsem pro svobodu a nebo pro ni nejsem.  Žádné jiné rozdělení není.   Osa je tedy svoboda - otroctví.

Osa je společnost - osobnost - osvícení

Politologického hlediska je to to polické rozložení nesmyslné. Jelikož základní rozdělení je socialismus-liberalismus-konzervatismus.

V článku je jedna obrovská chyba, kvůli které jsem to přeskákal. Nemělo to totiž vypovídající hodnotu. Pravičák/=konzervativec a levičák/=liberál. Nevím jestli mluví o pravici a levici či konzervatismu a liberalismu.

to záleží na výzkumu, některé výzkumy pracovaly s osou liberalismus/konzervatismus, některé levice/pravice - a ve většině článků se pak ukázaly spojitosti na obou osách tak moc, že jsem zvolil takovýhle zápis. Osobně s rozdělením na levici a pravici nebo konzervativní/liberální směr nesouhlasím vůbec, bral jsem to jako ústupek konvenci.

Pane Roden, musím s vámi zásadně nesouhlasit - odkázal jste levicový přístup do role instinktivního a živočišného stylu "netvůrčí většiny" a pravicový přístup vyzdvihujete jako "rozvinutější" a určení nosnému jádru společnosti.

Doporučuji se podívat na samotné výzkumy. Oba přístupy jsou rozšířeny společensky na všech úrovních a zasahují jak do základních a živočišných rozměrů člověka, tak do "vyšších" jako je etika a morálka. Navíc jde o tendence a nikoliv o jasné rozdělení.

Stejně tak oba přístupy mohou vyústit v agresi, manipulaci a podobně. Nelze jednoznačně říct že jeden je nižší a jeden vyšší.

Stejně jako vy ale věřím, že oba přístupy mají možnost dosáhnout na určité duchovní vědomí a schopnost s otevřenou myslí vnímat složitost věcí. Jen bych jeden neodsuzoval vůči druhému.

Tohle je ale ze života i realita. Duchovní vědomí je počin sociálního vědomí, je to projekce svého stavu a roviny z které pocházím a vnímám jako statut na vyšší princip. Slunce je taky jen jedno, ale jiné je na rovníku, jiné je ráno v noci není ... . Je to o pozici ... .

Duševní vědomí přináší osvobození ze sociální a instinktivní roviny a vytvoření vlastní osobnosti, díky vzdělání, učením se z chyb a určitého tahu, který přináší postupné hlubší objevování řádu a zákonitosti ve všem, tak že už zde není personalita a je zde úsvit nového vědomí, tzv, nadvědomí jež vnímá vše kontinuálně to co my vnímáme rozdělené časem i prostorem, přitom v realitě to neexistuje.

Zde je to za architekturou mozku, který vytváří denní vědomí na základě smyslů a vypracování programů k vjemům a práci s nimi. Přední mozkové laloky odpovídají přechodu lidského sociálního živočicha v duševní osobnost.

Je to o dvou rovinách. Základní živočišná rovina jež generuje instinktivní a rozvinutější sociální vědomí.

Právě sociální vědomí, instinkty mají odpovědnost za příklon k levicovým hodnotám. Je to to co dělá člověka člověkem, jeho projevy jsou, sobeckost, agresivita, vlastnictví to instinktivní vědomí, sociální je rodina, kmen, společnost, sdílení společných prostředků, hierarchie. ochranářství, manipulace, péče, náboženství, války, agrese o proti jiným skupinám.

Člověk má ale predispozice k duševnímu vědomí, duševenství jež transformuje duálnost a tvrdost mužského a ženského principu v jeden spojující na intelektuální a intuitivní rovině, je to hlubší a sofistikovanější chápání všeho, poznávání řádu, hodnot a z něhož vychází i morálka, svědomí altruismus.

To lze přiřadit k pravici, neboť jedinec zde stvořil nějaké hodnoty a ví co za nimi stoji, než v nižší rovině kde je sdílí a je vlastně majetkem skupiny a společnosti, což je hodně levicové.

Společnost navíc funguje jako pyramida kde je zde netvůrčí většina na sociálním vědomí a pak menšina jež vytváří tvůrčí a nosné jádro společnosti.