Globální oteplování, část druhá: Pryč s klimatickou změnou!

Tento rok jsme zažili nejteplejší květen v zaznamenaných dejinách a zároveň atmosféra překonala kritickou hladinu 400 jednotek CO2 na 1 milion. Proč tedy stále používáme nejasný termín "klimatická změna"?

Proč trvám na označení "globální oteplování" a vyhýbám se termínu "klimatická změna"? Podle mého názoru by jako vysvětlení mohlo stačit poukázat na to, odkud termín "klimatická změna" vzešel: Jde o novotvar formulovaný politickým konzultantem Frankem Luntzem (https://en.wikipedia.org/wiki/Frank_Luntz), který se mimo jiné v nedávné době proslavil zavedením termínu "energy exploration", který má v podvázaně-eufemistické politické řeči nahradit termín "oil drilling".
    Luntzovým cílem je změnit způsob, jakým lidé vnímají dění kolem sebe. Snaží se cynicky  nabídnout o něco méně jasná slova tam, kde se politicky nehodí nazývat věci pravým jménem. Energy exploration je termín, který má zastírat skutečný rozměr dění, a totiž stále agresivnější hledání nových nalezišť fosilních paliv, často prováděné až překvapivě zoufalými způsoby (pumpování chemických látek do vrtů, trhání podzemních dutin výbušninami apod.). Tento článek je ale o něčem jiném, a proto se vraťme ke klimatické změně. Jde o slovní spojení, které má navodit atmosféru velkých přírodních dějů, kterým se musí lidstvo přizpůsobit - jako nějaký hrdinný dobyvatel 19. století na proměnlivé a krutými přírodními zákony zmítané planetě. Luntz svého cíle dosáhl: Podle výzkumů lidé vnímají termín globální oteplování jako poplašný a osobní, zatímco klimatická změna je spíše uklidňuje a zařazují ji mnohem níže ve svém žebříčku světových výzev a překážek rozvoje (http://www.nbcnews.com/science/environment/global-warming-or-climate-change-which-proper-term-n115636).
    Společně se snahou profesionálů jako je Luntz také dochází k obrovskému lobbystickému tlaku v politice a k cílenému investování do světa médií, které se kombinují do jedné "protioteplovací" vlny (http://www.scientificamerican.com/article/dark-money-funds-climate-change-denial-effort/). Díky ní je pro řadového občana složité dostat se k informacím nezatíženým zájmem různých průmyslových gigantů, včetně těch, kteří nabízejí "zelená" řešení (většinou z technického a společenského hlediska dost krkolomná a ziskuchtivá).
    Současná situace kolem globálního oteplování je velmi podobná dobám, ve kterých společnost bojovala s tabákovým průmyslem, případně s olovnatými palivy nebo azbestem a ozonovou dírou. S tím, jak takové společensky ožehavé téma řeší politici a průmysl, proto máme bohaté zkušenosti: V médiích je potřeba mluvit o "teoriích" a dokonce "hypotézách", vždy se snažit nastavit iluzi "rozvíjejícího se vědeckého oboru" a "několika kritiků upozorňujících na problém". Ve skutečnosti je ale situace o dost jednodušší, stačí naprosto ignorovat média i politiky a skutečně se zajímat o výsledky samotných výzkumů, publikované velkým množstvím institucí z celého světa napříč politickými a ekonomickými zájmy (takže o nějaké konspiraci vědců nemůže být řeč, stačí se podívat na přehled více než 200 institucí a akademií věd po celé planetě, které o globálním oteplování mluví zcela jasně: http://climate.nasa.gov/scientific-consensus/).
    Situaci samozřejmě neprospívá ani neschopnost lidské mysli intuitivně chápat děje v planetárním měřítku, na což narážíme i v politice a ekonomice. Tento nedostatek začíná silně ovlivňovat naše každodenní životy, protože jsme stále zvyklí vnímat sebe sama z hlediska národů a kontinentů, zatímco ty nejpalčivější problémy začínají být řešitelné jedině na globální úrovni. Prostě a jednoduše naše mozky nejsou připraveny přemýšlet v řádech milionů let a miliard lidských bytostí, takže je pro nás jednodušší přijmout vysvětlení "svět se prostě mění" spíše než "jsme součástí světa a máme na něj vliv, který bychom měli začít inteligentně řešit".
    Ve chvíli, kdy do obrovských čísel přidáme dynamiku kultur a technologií, ztrácí se v současném světě i ti nejvzdělanější a nejzkušenější z nás. Očekávat, že budeme situaci rozumět, by bylo naivní - o to více bychom však měli k tématům přesahujícím život jednotlivce přistupovat s pokorou a péčí, které si zaslouží. Globální oteplování je dobrá ukázka, protože jeho efekty pociťujeme už dnes a přesto většina z nás nedokáže pochopit, o jak závažný problém se jedná.
    Posledním stavebním kamenem společensky apatického nebo dokonce odmítavého postoje k oteplování je zdiskreditování mnoha "zelených" a "udržitelných" plánů a hnutí. Jak bývá v současnosti zvykem, došlo rychle k urputné komodifikaci "zelených" témat, která začala zhruba ve stejnou dobu, kdy se začalo probouzet hnutí za takzvanou hlubokou ekologii (vidění přírody nejen jako užitečné pro člověka, ale také jako samostatné hodnoty o sobě).
    Ve společnosti tak vedle sebe stojí dva zelené přístupy: Jeden z nich je populistický a módní, chápaný jako tendenční hloupost a snaha vytáhnout z občanů co nejvíce peněz na neefektivní pokusy řešit jen těžko popsatelnou situaci, často vedoucí jen ke zneužití dotací a daní, případně k novodobému zelenému tunelování. Druhý přístup, vycházející z hluboké ekologie, sice není komerční a pochybný ekofetišismus, ale zato lidem zavání ekofašismem až primitivismem - tedy snahou uměle urovnat vztah člověka a přírody, bez ohledu na kulturně-historické okolnosti (nemluvě o mezinárodní konkurenceshopnosti a bezpečnosti). Studiu různých zelených hnutí jsem se věnoval dlouhá léta a myslím si, že současná západní společnost pěstuje neúměrnou zálibu v ekofetišismu a neúměrnou nenávist k "ekofašismu" (jak samotné označení napovídá). Pravda je někde uprostřed, mezi varovnými zprávami hluboké ekologie a snahou o udržitelný růst v mezích současných možností. Až příliš často se setkávám s tím, že lidé házejí oba přístupy k životnímu prostředí do jednoho pytle, případně přehánějí svou nenávist nebo zalíbení jednoho z nich.
    Ať už tedy termín "globální oteplování" vnímáte jakkoliv, je zde a vyžaduje pozornost - i přes snahy zamaskovat ho spojeními jako "klimatická změna" nebo plány jak se na něm obohatit přes falešně zelené projekty.
Odkazy:
- Nejteplejší květen v zaznamenaných dějinách: http://www.ncdc.noaa.gov/file/may-2014-blended-land-and-sea-surface-temperature-percentilesgif
- Přesáhnutí kritických 400 atmosférickýách jednotek CO2: http://news.nationalgeographic.com/news/2014/05/140527-400-ppm-carbon-dioxide-global-warming-climate-science/