Karel Oktábec
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1096x
Seznam rubrik
- Škola hrou
- Na Grafárně pod Petřínem
- Řemeslo, braň se!
- Dva roky prázdnin
- Lepší svět
- Allahu akbar
- Jen tak
Oblíbené stránky
Oblíbené blogy
Karel Oktábec
Na Grafárně pod Petřínem (5)
Kromě obvyklých vyučovacích předmětů se našim užaslým zrakům objevily konečně také předměty odborné, zavánějící exotikou neznámého světa polygrafie. Nejdříve nám samozřejmě vysvětlili, co to ta polygrafie vlastně je. Podle tehdy platné Československé státní normy (ČSN) číslo 88 0100 šlo o výrobní obor, který „... zpracovává a tiskem rozmnožuje textové a obrazové předlohy; zahrnuje tyto základní výrobní fáze a činnosti: a) Zhotovování tiskových forem, b) Tisk, c) Dokončovací výroba a přidružené odborné činnosti (lití písma, zhotovování speciálních přípravků apod.)..."
Karel Oktábec
Na Grafárně pod Petřínem (4)
Obdobně tomu bylo s fyzikou, kterou nás vyučovala rovněž profesorka Pachlová. Takže si mnoho nepamatuji ani z této podivuhodně nezáživné vědy, o níž Jaroslav Žák napsal: „ ... Člověku se nelíbí, že v přírodě je nepořádek, že to tam všechno víří, kypí, bublá a leží jen tak naházeno, řekl bych v geniálním neladu. Nepořádek může být na psacím stole nebo v ložnici, ale v přírodě se to nesmí trpět. Proto se fyzikové rozhodli, že všechno, co se na světě vyskytuje, nejprve změří, zváží, sestaví do škatulek, očíslují a uspořádají ...“
Karel Oktábec
Lepší svět (6)
V lednu 1954 spustili američtí imperialisté na vodu první ponorku s jaderným pohonem. Zahájili tak další kolo závodů ve zbrojení. Svaz sovětských socialistických republik, odjakživa proslulý svou mírumilovností a úctou k hodnotě lidského života, si v této pochybné oblasti využití jaderné energie počínal mnohem zodpovědněji než zaoceánští potomci otrokářů a pistolníků z Divokého Západu. Na provokativní výzvu válečných štváčů reagoval tím, že v červnu 1954 uvedl do provozu první jadernou elektrárnu na světě, určenou výlučně pro mírové účely!
Karel Oktábec
Na Grafárně pod Petřínem (3)
Ze tří studijních oborů Střední průmyslové školy grafické se za opravdu "grafické" (ve smyslu výtvarném) daly považovat vlastně jenom dva: obor "Fotografie a průmyslová retuš" a obor "Zpracování papíru a lepenky". Jejich studenti totiž skutečně upotřebili umělecké vlohy, prokázané při talentových zkouškách. Alespoň většina z nich. Naproti tomu obor "Všeobecná polygrafie", na který jsem byl – právě pro své fiktivní výtvarné nadání – přihlášen já, byl oborem více méně klasicky průmyslováckým, tj. technickým. Všichni bez výjimky jsme však dostali v plátně vázané školní průkazy s fotografií držitele, opravňující k volnému vstupu na umělecké výstavy a ke slevám na výstavy ostatní i do muzeí všeho druhu. Kromě toho nám profesoři a profesorky (tedy nikoli již učitelé a učitelky) samozřejmě vykali, což bylo pro většinu z nás věcí dosud nevídanou...
Karel Oktábec
Na Grafárně pod Petřínem (2)
Ve šťastných letech našeho mládí probíhalo první seznámení nového studenta s prostředím zvolené střední školy na chmelové brigádě. Jako všechny brigády bývaly i ty chmelové teoreticky dobrovolné a měly nahradit práci kvalifikovaných (placených) odborníků prací nekvalifikovaných (a neplacených) diletantů. Ať již šlo o více či méně dobrovolné studenty, nebo rovnou o vojáky, vězně či jinou skupinu obyvatelstva, která svoji dobrovolnost dostala rozkazem.
Karel Oktábec
Na Grafárně pod Petřínem (1)
Střední průmyslová škola grafická sídlila (a pokud vím, tak dosud sídlí) v jedné z budov areálu bývalého karmelitského kláštera na Malé Straně, v Hellichově ulici pod pražským Petřínem. Nevím jak dnes, ale za našich časů se ústy svých pedagogů často prohlašovala za školu výběrovou. „Jste na výběrové škole, můžete kdykoli odejít...“ slýchali jsme po celé čtyři roky v situacích, kdy naše mladická drzost překročila meze (mnohdy obdivuhodné) trpělivosti našich pedagogů. Úplně poprvé jsme se s tímto duchem výběrovosti a stavovského sebevědomí (nebyl-li to ovšem spíše projev jisté profesionální deformace) seznámili již v příloze oznámení o přijetí ke studiu:
Karel Oktábec
Lepší svět (5)
Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. A kruh se uzavírá ...“(Karel Čapek)
Karel Oktábec
Škola hrou (6)
Soudružka učitelka Kutá a její tělocvik, to byla kapitola sama pro sebe. Dokonce i pětku ze zkoušení jsem od ní dostal. To když nám jednou dala za DOMÁCÍ úkol, abychom se naučili sestavu jakýchsi tělesných pohybů, kterým říkala „prostná“ či tak nějak. Připadalo mi to tak absurdní, že jsem pochopitelně nic takového doma neprováděl. Už proto, že jsem stejně nevěděl, jak se ty ptákoviny dělají. Jenomže ona nás pak opravdu zkoušela a na mé zoufalé „opisování“ od svědomitějších spolužáků reagovala pedagogicky jediným možným způsobem – onou exotickou pětkou.
Karel Oktábec
Škola hrou (5)
S dějepisem to bylo podobné jako s literaturou. Můj oblíbený Marcel Pagnol o něm sice napsal, že „...všechny učebnice dějepisu na světě nebyly nikdy ničím jiným než propagačními brožurami ve službách vlád...“, zapomněl však dodat, že právě díky tomuto množství různých pohledů na minulost má člověk šanci získat celkem slušný přehled o tom, jaká ta minulost asi tak mohla být. Pokud má ovšem možnost ty různé „propagační brožury“ porovnat. A pokud ho to baví. Ne nadarmo každá totalitní vláda usměrní a zfalšuje především výuku dějepisu, protože lidem, kteří nevědí nic o minulosti, lze o přítomnosti navykládat cokoli. Jak píše George Orwell ve svém nepříliš čtivém, nicméně děsivě výstižném románu 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost...“
Karel Oktábec
Lepší svět (4)
„Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. A kruh se uzavírá ...“(Karel Čapek)
Karel Oktábec
Škola hrou (4)
Podzim roku 1961 znamenal pro nás nejen nástup do šesté třídy, ale i změnu školy. Tentokrát změnu nejen názvu, ale i budovy. Převedli nás na Základní devítiletou školu U Santošky 1. Naší novou třídní učitelkou se stala mladá soudružka učitelka Maternová, která nám pak (doufám, že k oboustranné spokojenosti) vydržela až do konce. I ona se pokusila nacvičit s námi recitační pásmo, jenomže doba se mezitím změnila. Už jsme nebyli dětsky roztomilí - a navíc obzvláště zmatené Majakovského výkřiky, které vybrala jako tvůrčí surovinu, nepřitahovaly prý svého času ani soudruha Stalina, jenž jako zběhlý student kněžského semináře byl zvyklý na usedlejší poezii. Takže jsme v Soutěži tvořivosti mládeže vyletěli hned v prvním kole...
Karel Oktábec
Škola hrou (3)
Roku 1958 se uskutečnila další zásadní reforma československého školství, v jejímž rámci byla naše osmiletá střední škola přejmenována na střední školu jedenáctiletou. Následující rok 1959 přinesl pak nejen vítězné tažení povstalců Fidela Castra na Kubě, ale též vítězné tažení dalšího komponovaného recitačního pásma naší třídy různými pražskými agitačními středisky a oblastními soutěžemi Soutěže tvořivosti mládeže (STM). Pásmo s námi nacvičila prsatá soudružka učitelka Laciaková, která velice dobře věděla, co doba žádá. Takže nešlo o žádné hmyzí a rostlinné taškařice, nýbrž o záplavu revolučních veršů básníka (jehož jméno jsem bohužel zapomněl) prokládaných tancem spolužaček Moucové a Rumlové. Vzpomínám, jak jsme střídavě pronášeli úderné slogany typu: „...bratři od soustruhů... z továren... z dolů...“ Jeden z mých výkřiků na adresu válečných štváčů zněl, že nedovolíme „...náš vzduch párat ostřím nabroušených kopí...“ Vzhledem k tomu, že jsem v té době ještě intenzivně ráčkoval, musel být výsledný dojem strhující. Do Prostějova jsme se tentokrát nedostali...
Karel Oktábec
Lepší svět (3)
„Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. A kruh se uzavírá ...“(Karel Čapek)
Karel Oktábec
Škola hrou (2)
Ve školním roce 1957/58 s námi soudružka třídní učitelka Matějková nacvičila komponované pásmo veršů, v němž jsme vystupovali převlečeni za různý hmyz, spolužák Bohuslav Krupička dokonce za smrk ze zeleného krepového papíru. Já měl jednu z mála lidských rolí, tuším že zahradníka v pestrobarevné pracovní zástěře, jejíž látka silně připomínala maskovací uniformu. Když už v Praze nebylo koho tím přívalem dětské roztomilosti otravovat, vyrazili jsme dokonce až na celostátní přehlídku nejúspěšnějších souborů, která se (po veršujícím tuberkulózním proletáři z první republiky) nazývala Wolkrův Prostějov.
Karel Oktábec
Lepší svět (2)
„Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. A kruh se uzavírá ...“(Karel Čapek)
Karel Oktábec
Škola hrou (1)
Základní školní docházku, rozvrh hodin a vůbec většinu toho, co dělá dnešní školu školou, vymyslel Jan Amos Komenský. Ne nadarmo se mu říká Učitel národů. Náš slavný moravský krajan (Čech rodu moravského, jak by řekl František Palacký) vymyslel, napsal a vyslovil ještě spoustu dalších věcí, které platí dodnes. Například to, že člověk by se měl pořád něco učit, a to pokud možno zábavnou formou - odtud jeho známé "Schola ludus" (Škola hrou), protože takové učení je nejen zábavnější, ale také účinnější. A že má při tom učení postupovat od obecností k podrobnostem. A že se má učit cizí jazyky, protože jinak by se ve světě nedomluvil. A že se má k lidem chovat slušně a věřit v Boha, protože jinak by mu to, že se ve světě domluví, nebylo k ničemu...
Karel Oktábec
Lepší svět (1)
„Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět.Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. Kruh se uzavírá ...“(Karel Čapek)
| předchozí | 1 2 3 | další |
