Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Škola hrou (5)

S dějepisem to bylo podobné jako s literaturou. Můj oblíbený Marcel Pagnol o něm sice napsal, že „…všechny učebnice dějepisu na světě nebyly nikdy ničím jiným než propagačními brožurami ve službách vlád…“, zapomněl však dodat, že právě díky tomuto množství různých pohledů na minulost má člověk šanci získat celkem slušný přehled o tom, jaká ta minulost asi tak mohla být. Pokud má ovšem možnost ty různé „propagační brožury“ porovnat. A pokud ho to baví. Ne nadarmo každá totalitní vláda usměrní a zfalšuje především výuku dějepisu, protože lidem, kteří nevědí nic o minulosti, lze o přítomnosti navykládat cokoli. Jak píše George Orwell ve svém nepříliš čtivém, nicméně děsivě výstižném románu 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost…“

Mě dějepis bavil, dokonce i ten usměrněný, zfalšovaný a záměrně co nejnudnější. A i když oficiálně dostupné dějiny byly jenom jedny, pořád existovala možnost dozvědět se něco jinde. Třeba od rodičů. Od prarodičů. Nebo z tajemné tatínkovy knihovny. Případně z rozhlasového vysílání Svobodné Evropy, kterou tatínek s babičkou poslouchali na chalupě ve Strančicích, protože tam nepříčetné bublání a pískání nedaleké tehovské rušičky neplnilo svůj účel paradoxně právě proto, že mělo svůj zdroj tak blízko.  Pod svícnem bývá tma. Babička mě a bratra samozřejmě varovala, že o tom nesmíme nikde mluvit, protože poslech zahraničního rozhlasu se trestá i smrtí. Tatínek ji laskavě opravil v tom smyslu, že oprátku za nežádoucí surfování éterem dávali za války protektorátní úřady německé, úřady dnešní za to jenom tu a tam zavírají, ale stejně že máme držet ústa. Ústa jsme samozřejmě nedrželi, ale protože v ostatních rodinách (snad s výjimkou hluboce pravověrné rodiny spolužáka Pavla M.) se odehrávalo zhruba totéž, bylo to celkem jedno. Ze zahraničních rozhlasových stanic nás stejně nejvíc zajímalo Radio Luxembourg, jehož repertoár, určený původně vojákům americké armády v Evropě, se kupodivu neskládal z řízných pochodů a optimistických budovatelských balad, nýbrž převážně z rokenrolu, country a podobných úpadkových hudebních žánrů.

Dějepis v šesté třídě základní školy se navíc zabýval antikou, tedy historickým obdobím, které lze žactvu otrávit leda letopočty, nikoli však ještě třídním bojem světového proletariátu. Římský lumpenproletariát se za pokrokový neodvážil označit ani Karel Marx, takže třídní boj, jenž je podle věrozvěstů marxismu-leninismu hybnou silou dějin, neměl v době řádů otrokářského a později feudálního tu správnou šťávu. K otravování zbývalo tedy pouze biflování letopočtů. Jako by k tomu tupému školnímu memorování nestačila vyňatá slova, chemické názvosloví, matematické vzorečky a tak dále, až k básničkám a dalším zvěrstvům, jimiž se škola odpradávna snaží znechutit mládeži krásné písemnictví. A tady nás potkalo další štěstí, protože soudružka učitelka Hyrmanová (?), kterou jsme na dějepis měli, na to šla jinak. Nejenže uměla sugestivně (za použití Mertlíkových Antických bájí a pověstí) líčit dějiny starověku, ona především prohlásila hned první hodinu, že co se letopočtů týče, stačí jí naše schopnost zařadit historickou událost do příslušné (první či druhé) poloviny příslušného století. Vcelku správně vycházela z toho, že logaritmy se člověk také neučí nazpaměť, protože existují logaritmické tabulky...

S většinou ostatních předmětů to vcelku ušlo. Drobné problémy jsem měl s biologií, kterou nás učil soudruh učitel Kučera, klasický staročeský učitel s houslemi (na které nám bohudík nikdy nezahrál), a tlustá soudružka učitelka Rýdlová (?), která mi dala další z mých vzázných pětek za to, že jsem nebyl schopen rozlišit a pojmenovat různé druhy krystalografických soustav. Nějak jsem se to tehdy (a ani nikdy potom) nestihl naučit. Podobné obtíže mne potkaly s valenčními koncovkami v chemii, kterou nás trýznila soudružka učitelka Páralová. Uměl jsem sice správně odříkat  -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ečný, -ičný, -ový, -istý, -ičelý, ale že tahle lingvistická hříčka má také nějaký praktický smysl, mi vysvětlil teprve spolužák Míša Bor ve druhém ročníku průmyslovky. Inu, komu není shůry dáno...

V hudební výchově nám pohledná (ba přímo sexy) soudružka zástupkyně ředitele pouštěla na kufříkovém gramofonu kromě obligátní Smetanovy Mé vlasti i forbíny Voskovce a Wericha. V hodinách kreslení nám soudružka učitelka Liesnerová opakovaně vyprávěla, že její manžel, akademický malíř Liesner, má tak pevnou ruku, že když chce udělat křivou čáru, musí si do ruky strkat. Ha, ha, ha… Svérázná byla i učitelka ruského jazyka Šulginová, tuším že rodilá Ruska, které jsme pochopitelně říkali Šulina, a která místo našeho "pro mě za mě" říkávala "za mě pro mě". Ha, ha, ha ještě jednou...

Měli jsme dokonce předmět zvaný „Pracovní vyučování“. Tento název nápadně připomínal hesla o osvobozujícím účinku práce, umístěné nad branami německých koncentračních táborů (populární Arbeit macht frei čili Práce osvobozuje), vyučujícím pedagogem nicméně nebyl zvrhlý filmový esesák, neustále pokřikující na znavené vězně: Los, los!. Byl to naopak dobromyslný dělnický kádr, kterému nervy ujely jenom občas, a který si přivydělával drobnými melouchy pro ředitelství školy a snad i pro další zájemce z řad občanů. Jeho odbornou způsobilost vštěpovat mladým, neposedným nemehlům základy manuálních dovedností (rozlišováním pilníku od rašple počínaje, a okopáváním zeleniny na školním pozemku konče), poněkud zpochybňoval chybějící prst na ruce. Třeba to ale bylo válečné zranění. Každopádně byl po tělocvikářce sudružce Kuté druhým vyučujícím, kterému jsem pravidelně na konci roku chodíval děkovat za to, že mi nekazí vyznamenání horší známkou než dvojkou...

(Pokračování)

Autor: Karel Oktábec | pátek 23.7.2010 9:50 | karma článku: 8,90 | přečteno: 811x

Další články autora

Karel Oktábec

Ta naše bojovnost česká...

V diskusi pod článkem (Ta naše povaha česká...) poukázal jeden z diskutujících na skutečnost, že fyzické a duchovní přežití českého národa nezajistila pouze jeho přizpůsobivost, nýbrž i jeho vrozená bojovnost. V článku jsem se sice omezil pouze na přežívání českého národa po vyhnání jeho „národotvorných“ příslušníků (zejména šlechty a inteligence) v důsledku porážky stavovského povstání v 17. století, ale budiž. Zkusím to napravit...

3.1.2011 v 18:30 | Karma: 16,02 | Přečteno: 1173x | Diskuse | Ostatní

Karel Oktábec

Ta naše povaha česká…

Po bitvě na Bílé hoře opustilo České království přes třicet tisíc šlechtických a měšťanských rodin, odmítajících přestoupit na katolickou víru. Z nekatolíků zůstali v zemi jen příslušníci selského stavu, kteří odejít nesměli. Přestože většina obyvatel zůstala, pro budoucnost českého národa měla tato první významná emigrační vlna v jeho dějinách závažné důsledky.

1.1.2011 v 19:00 | Karma: 18,65 | Přečteno: 1506x | Diskuse | Ostatní

Karel Oktábec

Dva roky prázdnin (17)

Opakování je údajně matkou moudrosti. Záleží samozřejmě na tom, co se opakuje. Pokud moudrost, pak snad. I když opakovaná moudrost bývá spíš únavná. Nemluvě o opakovaném vtipu, který prý přestává být vtipem. Pouze opakovaná lež se – podle doktora Goebbelse – stává pravdou. Jenom to nesmí být hloupá lež, protože i opakovaná hloupost zůstává hloupostí. A zbytečnost zbytečností. Za takovou zbytečnost jsme považovali opakování prvního roku své vojenské základní služby. Dokonce i ti nemnozí z nás, kteří přiznávali jistou nezbytečnost (nikoli nezbytnost!) roku prvnímu. Protože o nic jiného než o opakování nešlo. Jistě, byly tu určité odlišnosti. Hlavně v tom, že z tábora šikanovaných jsme přešli do tábora šikanujících. Pokud by se nám náhodou chtělo někoho šikanovat. Pokud ne, museli jsme si najít jiný způsob, jak přežít to deprimující vojenské déjàvue...

30.12.2010 v 21:00 | Karma: 11,78 | Přečteno: 1151x | Diskuse | Ostatní

Karel Oktábec

Dva roky prázdnin (16)

Koncem července 1971 jsem jako obsluha rozmnožovny doprovázel podplukovníka Štěpánka z nadřízeného topografického oddělení štábu okruhu na další velitelsko-štábní cvičení. Tentokrát jsme měli reprograficky zabezpečovat skupinu rozhodčích generálního štábu, kteří dozírali na to, aby cvičící štáb hradecké 10. letecké armády provedl tradiční likvidaci imperialistického agresora podle všech pravidel sovětského vojenského umění.

27.12.2010 v 18:45 | Karma: 11,11 | Přečteno: 1070x | Diskuse | Ostatní

Karel Oktábec

Dva roky prázdnin (15)

Po nadporučíku Novákovi, kterého konečně povýšili a odveleli kamsi do horoucích pekel, převzal funkci velitele zabezpečovací roty mladičký poručík Zeman. Brzy jsme zjistili, že byl-li nadporučík Novák klasická vojenská guma, poručík Zeman vydal za celou gumovníkovou plantáž. Stejně jako jeho předchůdce nesnesl pomyšlení na to, že předpisově zelenou pleť jeho jednotky hyzdí odporný vřed družstva tiskařů, kteří jsou pod jeho velením jaksi pouze na stravu a na byt. Nadporučík Novák byl sice lampasák, ale v zásadě dospělý člověk. Takže si vybojoval právo honit nás na rozcvičky a přechovávat v úschově naše vycházkové knížky (vycházky nám do nich i nadále zapisoval nadpraporčík Laurenčík a podepisoval velitel odřadu major Sobek), načež realisticky uznal, že mu ti nedisciplinovaní protekční hajzlové nestojí za věčné rozčilování a dal nám pokoj. Poručík Zeman, toto sotva ochmýřené kuřátko z líhně vyškovské akademie pořadového kroku, k tak zralému přístupu bohužel nedorostl. A tak to všechno začalo znovu...

19.12.2010 v 18:40 | Karma: 15,05 | Přečteno: 1451x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?

Prodejna o rozloze 295 m2 byla vybavena regály, chladničkami, pekárnou,...
13. listopadu 2026  9:04

Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...

Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci

Potkanů tu žije spousta. Tomuto prý říkají Prašivka.
9. listopadu 2026  15:04

Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...

Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola

Pražské metro tentokrát oblékne noční úbor. První Pyžamová jízda upozorní na...
9. listopadu 2026  11:20

Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...

Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?

Dvacet elektrických lokomotiv řady 380, známých také pod přezdívkou „Emil...
12. listopadu 2026

Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...

Praha má po 70 letech nový hřbitov. Lidem připomíná lodní okénka nebo jaderný reaktor

Nový hostivařský hřbitov
13. listopadu 2026

Kulaté otvory ve vysokých betonových zdech připomínají lodní kajuty, někomu možná i jaderný...

Na dálnici D8 havarovalo několik aut. Obě raněné osoby záchranáři hospitalizovali

ilustrační snímek
15. listopadu 2026  20:52

Dálnici D8 u Prahy v neděli večer ve směru na hlavní město uzavřela hromadná nehoda několika...

Policie obvinila mladistvého z vraždy seniorky ve Dvoře Králové,skončil ve vazbě

ilustrační snímek
15. listopadu 2026  17:44,  aktualizováno  17:44

Kriminalisté obvinili mladistvého z vraždy třiasedmdesátileté ženy ve Dvoře Králové nad Labem. K...

Až metr sněhu a stovky lidí. První skiareál v Česku úspěšně zahájil zimní sezonu

Zahájení lyžařské sezóny na Monínci si nenechaly ujít desítky lidí. (22....
15. listopadu 2026  19:12,  aktualizováno  19:12

Na první lyžování letošní zimní sezony v neděli do areálu Monínec u Sedlce-Prčice na Příbramsku...

Vánoční městečko v ostravském Bělském lese dnes zahájilo provoz

ilustrační snímek
15. listopadu 2026  17:12,  aktualizováno  17:12

Vánoční městečko v ostravském Bělském lese dnes odpoledne poprvé otevřelo brány veřejnosti....

Soutěž s Philips Sonicare: Zuby jako ze žurnálu? Pravidla, která by mělo znát každé dítě
Soutěž s Philips Sonicare: Zuby jako ze žurnálu? Pravidla, která by mělo znát každé dítě

Zdravé zuby nejsou jen o tom, jak často navštívíte zubaře. Vaše dítě by si mělo vytvořit správné návyky ideálně už od malička. V našem článku...

  • Počet článků 67
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1104x
Malý český brouk Pytlík (konečně) v důchodu.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.