Cesta na Balkán – den pátý - Ďáblovo město

Pátý den jsme se přiblížili k hranicím Kosova. Co je to vlastně Kosovo? Asi je to už opravdu samostatná republika. Mají vládu, parlament... Jen několik dnů před naší cestou rozhodl Mezinárodní soud v Haagu o tom, že nelze omezit právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Problém je v tom, že nezávislé státy jsou vyhlašovány v nějakých historických hranicích asertivní skupinou lidí, ale ti méně asertivní příslušníci jiných „národů“ na dotčeném území zůstávají – nebo musí někam odejít. Ale kam? A co se stane s jejich domy, které zůstaly na původním místě?

Ďáblovo městoLenka Pokorná

Návštěva Kosova nebyla předmětem tohoto zájezdu, ale hranice jsme prakticky kopírovali na srbské straně. V Srbsku, blízko města Kuršumlija, zůstal například jeden z pozoruhodných přírodních útvarů – Ďáblovo město, které je určitě jednou z nejnavštěvovanějších pozoruhodností této oblasti. Pyramidy, vzniklé zvětráváním vrstevnaté horniny, jsou sice podstatně menší, než ty egyptské, ale leží v příjemné, částečně lesnaté krajině, protkané minerálními prameny.

Přímo na hranicích s Kosovem leží i národní park Kopaonik a jeho nejvyšší vrcholek Pančičev vrh. To na rozdíl od nejvyšší hory Srbska, nacházející se na hranicích s Bulharskem, není opuštěná hora, na kterou nikdo nechodí, ale velké lyžařské středisko s 22 sjezdovkami, vleky a lanovkami. Vzhledem k výšce Pančičeva vrchu 2017 m n.m. lze předpokládat, že v zimě ubytovací kapacity, které jsou k dispozici, nestačí. Nebo se na vlecích a lanovkách vůbec nečeká. Přes léto byly v centru jen dětské tábory a sportovní soustředění. Srbové milují míčové hry.

Večer jsme strávili v Přírodním parku Golija v privátní horské chatě, která slouží jako reprezentační a rekreační zařízení významné místní firmy. V okolí jsou lovecké revíry, a ředitel podniku nás hostil jako vzácné a důležité hosty. Restované jelení, dušené srnčí, pršut a sýry, zapékané papriky... Srbská kuchyně ve své nejlepší podobě. 

Tady jsme poprvé viděli, že v Srbsku nejsou jen rozpadající se opuštěné stavby, nedokončené léta opuštěné velikášské betonové konstrukce, uvnitř kterých místní lidé pasou kozy, ale i nově budované soukromé chaty. Kdo jsou asi lidé, kteří takto investují svoje peníze?