Zuzana Čekalová
- Počet článků 50
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4173x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Zuzana Čekalová
Když premiér mluví anglicky
Před pár dny jsem slyšela z televize mluvit našeho premiéra anglicky. Nevím už, k čemu se vyjadřoval, jestli k tomu gauči, co máme s Američanama (smlouva SOFA), nebo ke krizi s penězma nebo ještě k něčemu jinému. Každopádně jsem si vzpomněla na film o Básnících, kde na hodině angličtiny Venoš Pastyřík čte anglický text a učitelka mu pak říká: „Příště, prosím, tu angličtinu bez moravského dialektu!“ Premiér mluvil velmi podobně jako Venoš Pastyřík z Kyjova. Takhle „anglicky“ mluví asi většina Čechů a je to fakt katastrofa.
Zuzana Čekalová
K volbám nepůjdu
Asi jsem už rozhodnutá. K volbám v říjnu nepůjdu. Nemůžu se už na to dívat a odmítám podporovat někoho v dobývání koryta, kde všem jde jen o pozice a z nich plynoucí možnosti dostat se k prachům z úplatků. Oranžový, modrý, rudý, všichni jedna verbež. Oranžoví píšou na plakáty demagogické kraviny o tom, jak zastaví zdražování, modří se fotí s drahými auta, ke kterým prý přijdeme za jejich vlády poctivostí a prací. Rudí v Praze vymřeli, ale na Moravě jsem viděla plakáty s třešněma a nápisy na způsob „všem stejně“, což je ve 21. století do nebe volající.
Zuzana Čekalová
Irena a přijímací pohovory
Mám kamarádku Irenu. Je jí 30, je inženýrka ekonomie, rozumí finančním tokům a kontrolingu, což já ani nevím, co je. Irena je prima, je tak trochu praštěná, veselá a upřímná. Hodně upřímná. Díky své upřímnosti už dvakrát přišla o práci. A práci pak díky své upřímnosti dlouho hledala. Irena totiž nepochopila, že u přijímacích nebo ročních hodnotících pohovorů se moc nesmí říkat holá pravda. Pravda jo, ale zas ne moc. Musí se říkat to, co je pravda a zároveň je to v tu chvíli strategické a politicky vhodné. Irena to odmítá. Momentálně práci má. Bojíme se konce roku, co zase řekne u prvního ročního hodnotícího pohovoru se svým relativně novým zaměstnavatelem. Aby zas celé jaro nehledala práci.
Zuzana Čekalová
Zoufalé prostředí lékařských zázemí
Mé povolání mi dovoluje nahlédnout do prostředí našeho zdravotnictví ještě i z jiné stránky než jako pacienta nebo (dříve) otravovače lékařů s něčím k prodeji. Teď občas sedám i několik hodin a pracuji sama v pracovnách lékařů, v zákoutích, kam se pacient a možná ani prodejce nedostane. Mezi osobními věcmi, osobními materiály, u osobních počítačů, kde někdy za rohem je rozestlaná postel a poválené prádlo po nočních službách, umyvadla upatlaná od zubních past a lahvičky s vodou po holení. Nebudu vysvětlovat, co to je za povolání, stejně byste to nikdo nepochopil;-). Ale musím říct, že někdy jsem opravdu šokovaná, v jakém prostředí naši lékaři pracují a žijí.
Zuzana Čekalová
Parkovací místa pro auta panenek
Když manévruju s autem v přeuzoučkých chodbičkách parkovacích domů nebo když se snažím při parkování u obchodu neodřít auta okolo, vždycky bych chtěla vidět toho machra, který ty parkovací domy nebo čáry na parkovištích navrhnul. A často nadávám, protože se auto okolo sloupu nebo zdi prostě nevejde a odřu je. Vrstvy různobarevných laků v těchto místech zdí a sloupů napovídají, že nejsem první ani poslední.
Zuzana Čekalová
Nejblbější otázky v životě
Normal 0 21 Všimla jsem si, že mi občas lidé kladou otázky týkající se mého života, které mi lezou na nervy. A všimla jsem si, že ty otázky byly v různých fázích života různé. Na všechny se dalo odpovědět: „A co je ti sakra do toho?? Starej se o sebe!“ Jenže ne vždycky to šlo. Vzpomněla jsem si na pár z nich. Možná vás napadnou další.
Zuzana Čekalová
Nový lék na rakovinu – opravdu jediný?
Zaujaly mě v novinách, televizi a rádiu zprávy o tom, že nastala velká událost – na jednom známém vědeckém pracovišti u nás se testuje nový lék proti rakovině, a to z laboratoře českých vědců. V záběrech pacienti s nadějí v hlase a očích a lékaři vysvětlující, jakého úspěchu bylo dosaženo a jak se zase v boji s nemocí pokročilo. Vše v pohodě, OK, fandím českým laboratořím a přeju všem pevné zdraví. Jen poznámka – těch léků „proti rakovině“ se testují spousty. Proč se taková pozornost věnuje jednomu jedinému???
Zuzana Čekalová
Občané, usnadňujte lékařům práci!
Chci navázat na svůj poslední blog o problémech se zuby. Nutno předem říci, že problém se vyřešil sám a na příčinu náhlé bolesti a její odeznění jsem přišla. Přišla jsem na to já, potvrdili mi to známí lékaři a poloodborné texty. To mě vede k tomu, abych se s vámi všemi o svou zkušenost a z ní učiněný závěr podělila. Závěr zní – chovejme se uvědoměle a usnadňujme svým lékařům práci! Není to lehké, proto jsem si dovolila udělat k tomu malý návod. Je dobrovolný, nemusíte to dělat, když nechcete. Ale zase – když poslechnete, ušetříte si hodně nervů, času i peněz.
Zuzana Čekalová
Jak ulovit (registraci u) zubaře
Často se o tom mluví – zubařů ubývá a prý jednoho blízkého dne nebudou vůbec. Myslím, že se ten soudný den už blíží. Prostředí vykazuje znaky hypozubařoosídlení. Kdo má kazy a má zubaře, je v pohodě stejně tak jako ten, kdo nemá ani jedno. Kdo má kazy a nemá zubaře, je namydlenej. Já jsem si do včerejška myslela, že jsem v pohodě (že nemám kazy a tudíž zubaře nepotřebuju). Jenže omyl – po třech letech života v hlavním městě bez registrace u dentisty se moje dolní čelist rozhodla, že mi nedá spát, a bolela a bolela. (Ale já se fakt chtěla zaregistrovat! Jenže po obvolání 10 zubařů, kteří měli plno, jsem to vzdala!!!) Nebylo zbytí – musela jsem zabojovat o své místo v kartotéce.
Zuzana Čekalová
Sběrači vs Vyhazovatelé aneb Domov není skládka
Určitě tu kouzelnou větu taky znáte: „To se ještě bude hodit.“ A pak se vezme použitý balící papír/krabice od bot/zbylé šroubečky po seskládání nábytku/odřezaný kousek dřeva po úpravě délky dveří a dá se to někam do komory, kde to má čekat na to, až se to „bude hodit“. Nastává modelová situace: krám v komoře zabírá místo určitý dlouhý čas (rok až 50 let) a nikdy se nehodí. V okamžiku, kdy ho vyhodíte, druhý den by se k něčemu hodil šroubeček po skládání nábytku. Manžel šílí, děti se smějí a vy běžíte do OBI koupit to, co jste včera vyhodili.
Zuzana Čekalová
Máte zprávu od: Houllier@yahoo.com
Když si vzpomenu na událost z minulého týdne, musím se pořád smát pánům na našem fotbalovém svazu, hlavně panu Mokrému. Protože „sežrat“ nějakým vtipálkům falešný podstrčený mail a vypustit takovou zprávu do světa, to je opravdu, lidově řečeno, mazec. A moc bych chtěla být malinkou muškou a vidět, jak se zatvářil reálný pan Gerard Houlliér, když se ho zeptali, proč nikomu neřekl, že by chtěl trénovat český fotbalový nároďák, nikomu nic neřekl a poslal mail na český fotbalový svaz.
Zuzana Čekalová
Znalosti pouze novinářské
Na chemické průmyslovce jsem měla vynikající učitelku organické chemie, ing. Janečkovou. Na její pedagogické metody a hlavně bodrý humor, který často směrovala na naši adresu, se jen těžko zapomíná. Vzpomínám si na jednu hlášku paní učitelky skoro vždycky, když čtu noviny nebo poslouchám zprávy. Když jsem se pokoušela stvořit u tabule nějaký ten reakční mechanismus, tak po pár minutách mého mazání chemických rovnic paní učitelka řekla: „Zuzano, za prvé chlupatá deka je proti tobě hovorná záležitost. Za druhé ta rovnice odporuje zákonu o zachování hmotnosti a energie, a to nemluvím o zákonu zachování zdravého rozumu. Tvoje znalosti organické chemie jsou opravdu pouze novinářské.“ Možná jsem si v těch 17 letech ještě neuměla přesně vybavit, jaké znalosti asi tak má novinář a jak to souvisí s mým povědomím o výrobě kyseliny p-aminobenzoové. Dneska už si pod tím něco představit umím.
Zuzana Čekalová
Mittal Steel, rudá záře nad Ostravou
Vracím se velmi často do svého rodného kraje, na Ostravsko. Stalo se tak i tento týden. Služebka s pobytem u našich, já i manžel. Jezdíme tam rádi, je tam těžká pohoda. Naši, brácha s rodinou, dvouletá neteř, zahrada, zvířata. V pondělí tam a dneska zpět. Ráno jsme vyjížděli brzo, abychom v Praze v práci ještě něco stihli. Když jsme v sedm ráno projížděli samotnou Ostravou, vyděsili jsme se.
Zuzana Čekalová
Zástupce Citi bank brzo zabiju a každý mě musí osvobodit
Zastávka na benzince Shell v Krči. Vylezu z auta a než je obejdu a natankuju, mám za krkem paní v modrém kostýmku a s otázkou, jestli jsem už slyšela o nabídce kreditních karet od společnosti Citi bank. Slyšela už tisíckrát. Zafuním, ale ovládnu se a snažím se o ne-hysterii, když říkám: „Víte, už asi padesáti vašim kolegům jsem řekla, že od vás žádnou kartu nechci.“ Paní vidí tygra v mých očích a dává se na ústup. Loví pána u vedlejšího stojanu.
Zuzana Čekalová
Těžký život obchodních zástupců
Po své 6tileté kariéře obchodního zástupce a při aktuální změně na jiné povolání tak nějak bilancuju a uvažuju a pořád mi z toho vychází, že povolání obchodního cestujícího, ať už s čímkoliv, je jednou z nejnevděčnějších prací vůbec. Stojí na vás firma - když prodáte, je z čeho žít, když neprodáte, můžete za problémy. Pokud pracujete pro malou firmu, můžete za problémy mála lidí. Když pracujete pro velkou nadnárodní firmu, zásadní potíže možná v celofiremním nezpůsobíte, ale rozhodně vám to dají sežrat, protože ti nad vámi musí vysvětlit těm ještě výše postaveným, proč se neprodalo. Každopádně jste pořád na paškálu. A odměna a motivace? Samozřejmě záleží na firmě a vašem úspěchu. Já zažila časy dobré i horší. A ty horší byly pak nejhorší a teď už to dělat nechci.
Zuzana Čekalová
Pozitivní fídbek na konfirmovanou mesidž
Už si nedomlouváme rande na určitou hodinu, ale nacházíme časovou shodu. Už nekoukáme do regálu, co mají, ale zjišťujeme míru dostupnosti položky. Když něco nevíme, tak nekoukáme do knížky, ale jdeme po informacích. Když nám kamarád řekne, že se mu narodil syn, tak nejásáme, ale exprimujeme pozitivní fídbek na tuto mesidž. Už spolu nemluvíme, už si nakomunikováváme sdělení.
Zuzana Čekalová
Chorvaté asi nechtějí Účastníky zájezdů
Proběhla nám okolo zpráva, že Chorvaté zakážou vstup na své území s, jednoduše řečeno, zavařenými guláši a konzervami paštik. Hned za ní běžela zpráva, že Češi se proti tomu ohradili a Chorvaté jsou lehce na vážkách. Nevím přesně, v jakém je to teď stádiu, jestli máma v létě bude nebo nebude moci mít s sebou v autobuse chleba se salámem, ale i tak mi to stojí za úvahu. Proč to ti Chorvaté a po nich Češi udělali? No protože Češi jsou národ Účastníků zájezdu a Chorvatům už to asi leze na nervy.
Zuzana Čekalová
Nahá v sedm ráno na kožním
Je sedm ráno. Můj táta, ostravský horník, by řekl, že v tu dobu už je přes dvě hodiny na šachtě. Já, pražská byznyswoman, v sedm ráno zacvakávám budík. Ne tak v posledních 4 týdnech. Paní profesorka z Bulovky, co mi léčí lupenku, mi předepsala fototerapii. Při plánování návštěv se mi dostává informace: „...a přijdete na sedm, paní Čekalová.“ To mě zabije, pomyslela jsem si. A to jsem ještě netušila, že mě čeká nejen fototerapie, ale hlavně striptýz pro všechny spolupacienty. Ale abych neskučela – striptýz si tam s ostatními předvádíme navzájem. Díky důmyslně rozvěšeným plachtám, které by měly naše soukromí chránit. Ovšem nečiní tak.
Zuzana Čekalová
Lidi, proboha, používejte blinkry!
Jsem obchodní zástupce, jezdím autem každý den, v průměru hruba 200 km. Za 6 let jsem bourala jednou, na ledové vrstvě tlusté 3 cm a dlouhé 50 m. Dali mi teď hezkou modrou sršeň české výroby, 1,9 litrů. Jede krásně a je hodná. Kdo mě zlobí, jsou okolojezdící nebezpeční řidiči. Vadí mi podlimitní jízda (v obci 35km/hod, mimo obec 75 km/hod a na dálnici 105 km/hod). Vadí mi drzé předbíhání na víceproudé cestě při odbočení vlevo, když ostatní pruhy vedou rovně. Ovšem co mi vadí nejvíc, to je nepoužívání směrových světel, blinkrů. Je to na českých cestách nejoblíbenější sport – nedat vědět, kam jedu, a bez varování změnit směr. Na druhou stranu jsou experti, kteří trasu Praha-Brno ujedou se zapnutým pravým blinkrem a vůbec jim to nevadí.
Zuzana Čekalová
Den svíčkový, kytičkový, sluníčkový a přípěvek na kuřata
Možná je můj názor dost kontroverzní, jak je teď moderní říkat něčemu, kvůli čemu se lidi hádají. Možná je ze škatulky nějakých těch „ultra“. Uvědomila jsem si to, když mi kamarád o Velikonocích napsal smsku znění: „Uz jsi prispela na Kure?“ A já napsala: „Na kurata, hluche tygry, vyhubene medvedy, ubohe deti a slepy stenata neprispivam. Platim dost dani na to, aby to stacilo i na ohrozeny jeleny i dalnice.“
Zuzana Čekalová
Kdybych poslechla soudružku učitelku
Prohlížela jsem si v krámě záclony a závěsy. Ať ve své domácnosti nemám holá okna jen se žaluziemi, což těžce nese zvlášť moje máma. Jako absolvent přírodovědecké fakulty a záclonologií zatím nepostižená nemám moc ponětí o potřebných rozměrech, řasení, délce, samořasících stuhách a podobně. Paní prodavačka je velmi věci znalá, milá a ochotná. Vzpomněla jsem si, že stačilo velmi málo, a nebyla bych absolvent přírodních věd, ale stejně jako milá paní prodavačkou metrového textilu. Stačilo, abych tenkrát poslechla soudružku učitelku.
Zuzana Čekalová
Fiat lux. Klidně, ale čím???
Rádi bychom si ve svém nově zrekonstruovaném obýváku a kuchyni rozsvítili. Je to prostor mega, na dnešní panelákové poměry. Obývák 6x5,5m a za rožkem k tomu kuchyně 3x4m. Zadání je jednoduché – máme rádi světlo, chceme do obýváku dva lustry s dvěma žárovkami „stovkami“ a do kuchyně jeden lustr s dvěma žárovkami „stovkami“. Neříkejte mi, že je to zbytečně moc, je to marné, já chci prostě hodně světla (úsporky jsou samozřejmostí). Prosím národ o radu – kde takové lustry seženu??? Kdo ví, ať řekne, budu mu vděčná do konce života.
Zuzana Čekalová
Jiří Pospíšil – bílá vrána mezi politiky
Mám zato, že naše politická scéna nemá příliš co kladného nabídnout. Z televize a novin se dozvídáme povětšinou to, že někdo o někom řekl, že je to a ono, další zásadně odmítají postoj tamtěch, už z principu, protože přece nemůžou souhlasit s apriori protivníkem, na denním pořádku jsou hádky, urážky, hrabání pod sebe a arogance. Pro mě osobně mezi tím vším vyčnívá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Možná mi něco uniklo, ale zdá se, že pokud se hovoří o něm a s ním, tak pouze a jedině o tom, co tento pán dělá, co vypracoval, co zařídil, co se snaží prosadit. A je na něm patrné, že svému oboru rozumí, že se zabývá skutečně prací pro lidi a hloupých hádek o ničem a osobních invektiv se neúčastní. Tímto se pro mě stává bílou vránou naší politické scény.
| předchozí | 1 2 | další |
