Svévole zabíjí

Když si pak onen služebník řekne: 'Můj pán dlouho nejde' a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se, tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.

V textu, který je zaznamenán  u Lukáše, 12,45+16, Ježíš opakovaně vybízí své následovníky, aby ve svém životě dali na první místo „Boží království“. Otázkou ale je, co to znamená a jak se to projeví v mé životní praxi. Jak poznám, že jdu po správné cestě a jsem připraven na návrat mého Pána?

            V příběhu o nepoctivém správci Ježíš hovoří o tom, jak vypadá jednání nepřipraveného člověka. Nepřipravený je ten, kdo místo života a práce podle Božích rad propadne svévoli. Stává se zlým, rád se opíjí a nejen v opilosti pak ubližuje lidem ve svém okolí. Vlastně už ani nevěří, že se jeho Pán někdy vrátí.
            Jenže pán tohoto služebníka se jednoho dne vrátil a pak mu vše spočítal. V tehdejší společnosti to neznamenalo jen ztrátu zaměstnání. Člověk, který byl propuštěn pro nepoctivost, neměl šanci najít nové zaměstnání a většinou pak skončil mezi těmi, kteří už neumí nic jiného než krást, opíjet se a klidně i zabíjet, pokud je to cesta k bohatství. Tak podle Ježíše končí člověk, který propadne „svévoli“.

            To, co je na svévoli nejnebezpečnější, je téměř jistota ztráty občanství „Božího království“. Žijeme v prostředí, kde často vítězí zlo. Narodili jsme se s hříšnou přirozeností. Proto je naše schopnost vzdorovat zlu natolik oslabena, že to bez pomoci nebes nemůžeme zvládnout. Svévolník odmítá Boží pomoc a vzdává se jediné síly schopné porazit zlo. To okolo nás, ale i to v nás, které nás chce ovládnout. Svévole zabíjí.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)