David Plaček
Za zmínku také stojí oblast, ve které David žije - Kootenays.
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2186x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené blogy
David Plaček
Mlsný fotoblog: Stevenův artyčokový dip
Kolega a kamarád Steven připravil na společný oběd, který pořádáme obykle poslední čtvrtek v měsíci v naší firmě, a který byl tentokráte tématicky zasvěcen předkrmům, velmi chutný a přitom velmi jednoduchý dip, který bych vám dnes rád představil. Jistě bude jak v Česku, tak i kdekoliv jinde existovat řada variací a zaměnitelnost použitých surovin je natolik flexibilní, že se jistě není třeba obávat neúspěchu. Dip velmi dobře poslouží nejen jako zajímavý předkrm, ale i jako chutná pochoutka k vínu či pivu!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí kysané zelí
Kysané zelí obsahuje množství hodnotných bioaktivních látek - bakterie mléčného kvašení, vitamíny skupiny B, vitamíny C a K, minerály jako draslík, hořčík, fluor a enzymy. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Dále aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Přemýšlel jsem na mnohými příspěvky v diskusi pod zelňačkou o enormní kyselosti a téměř komplikované použitelnosti zelí běžně dostupného na trhu tady v Kanadě a USA a shodou okolností mě inspiroval blog Kristen - manželky mého kolegy a kamáráda Rolanda. Se znalostí technologického postupu přípravy kysaného zelí z domova, jsem toho nyní využil. Přiznám se, že jsem se chystal zelí udělat už před mnoha lety, ale jaksi mě stále odrazovala kvantita. Z domova si pamatuji, že jsme ho dělávali většinou 30-50kg a do takového objemu se mi zkrátka nechtělo a s menším poměrem jsem si nebyl jistý, do jaké nádoby bych to zelí umístil. Až jsem se rozhodnul to risknout. Risk se vydařil a já jsem nadšen a tímto se rád s vámi o svůj výsledek podělím!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Zábrdovická klasika
Tento recept jsem obdržel od své kamarádky Ivety z Vancouveru, která reagovala na můj publikovaný recept na domácí chléb. Musím ještě jednou touto cestou Ivetě poděkovat, protože i já jsem si recept velmi oblíbil a zejména v těchto zimních trošku stresových dnech je opravdu oázou poklidu a hlavně nenáročnosti na přípravu. Ivetin recpet vychází z knihy z knihy Jima Laheye “My Bread” a já jsem si jej – s dovolením opět trošku poupravil pro své potřeby a pro snažší rozpoznání v hierarchii svých receptů jsem jej i překřtil na “Zábrdovickou klasiku”. Zábrdovických chléb vyrábí firma Hepek, která je pokračovatelem tradic brněnské pekárny Dělpe založené v roce 1922. Bezprostředním předchůdcem firmy Hepek byl státní podnik Brněnské pekárny. Areál pekárny získala firma Hepek v roce 1996 a přiznám se, že v době mého “působení” v Brně patřil a stále patří k nepřekonaným chuťovým zážitkům – tak prostě v mém pohledu chutná klasický kmínový chléb... Takže s jistou nadsázkou, každopádně s o to větší radostí se s vámi o tento recept podělím.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Americké vdolečky s gravy
Vdolečky s gravy je velmi populární snídaně ve Spojených státech – zejména v jejich jižních částech. Sestává se z čerstvě upečených křehkých vdolečků (biscuits), které jsou přelity hustou omáčkou (gravy), která se také často označuje jako “domácí” “mléčná” nebo “bílá”. Připravuje se z ochuceného mletého masa (běžná náplň tepelně neupravených klobásek určených pro grilování), mouky, mléka a často (ne však vždy) také ze slaniny, mletého hovězího masa či jiných mas. Je vždy dochucena černým pepřem a solí. Tento recept mi představil můj kamarád a kolega Steven a vzhledem k drobné odlišnosti kanadské a americké kuchyně, mi navždy zřejmě zůstane v paměti velmi vtipná scénka z obchodu, když jsme se snažili zakoupit těsto na vdolečky. Vzhledem k jistému typu jazykového humoru a komičnosti scénky v původním znění si dovolím tuto nepřekládat, protože si myslím, že překladem by ta pointa nevyzněla: “Do you guys have any biscuits?” ... “You mean crackers?” Podotýkám, že biscuits není synonymem crackers. Tento recept je inspirací velmi známé a oblíbené americké kuchařky Pauly Deen.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Guacamole
Je tradiční mexický avokádový dip. Podle informací původní receptura pochází od Aztéků někdy ze 16.století a díky španělským kolonizátorům (Conquistador) se stal populární přes Španělsko takřka na celém světě. Za tento vynikající a přitom velmi jednoduchý recept vděčím svému kamarádu a kolegovi Rolandovi, který jej u mě poprvé připravil a také naučil.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Vánoční zelňačka
Zelňačka se u nás vždy podávala v poledne na Štědrý den, ale rozhodně není problém i ji připravit v podstatě kdykoliv. Co se mé osobní nomenklatury týče tak rozlišuji dva typy polévek s obsahem kysaného zelí: 1) Zelňačka (jejíž recept dnes přináším) – je smetanová, krémové konzistence a velmi jednoduchá na svou přípravu a 2) Valašská kyselica (recept bude následovat v některých svých příštích publikacích) – je červená, nezahušťovaná, s obsahem a vůní uzeného masa a klobásek a také chutná výtečně! Přeji vám všem krásné a pohodové Vánoce a děkuji vám všem, kteří jste mi poslali tolik milých pozdravů a přání.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Mikulovská lutika
Kdybych měl charakterizovat nezaměnitelnou chuť mikulovské lutiky, která díky Jarce a Vaškovi navždy zůstane v mém povědomí, řekl bych, že je asi chuťově nejblíže podobná mexické salse, ale přitom je natolik charakteristická, že připodobnit nezle, je třeba ji prostě vyzkoušet. Jak říkával i strejda Vašek, je výborná jen tak, nebo jako příloha namísto hořčice k masu či uzenině, ale výborně se hodí také na topinky pro svou pikantnost. Podělím se s vámi dnes o její recept – příprava je velmi jednoduchá a výsledek jistě stojí zato. Někteří možná namítnete, že je to sezónní záležitost konce léta a začátku podzimu, ale vzhledem k relativně snadné dostupnosti zeleniny i v našich končinách v tomto předvánočním čase, není problém si ji kdykoliv připravit – jako jsem to ostatně udělal i já na své narozeniny.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Miso polévka
Ve společnosti, pro kterou v současné době pracuji, mám výborný tým spolupracovníků z mnoha zemí a mám možnost mimo pracovních otázek s nimi samozřejmě diskutovat oblíbené téma nás všech – a to je vaření a pečení. Vzhledem k této mezinárodní integritě je i pestrost receptů úžasná, takže se mohu s vámi o některé podělit i touto cestou. Recept, kterým bych vám rád dnes představil japonskou kuchyni, je na tradiční polévku miso a naučila mě ji vařit má kolegyně Jan. Dosud jsem samozřejmě znal tuto polévku pouze v instantním stavu nebo z restaurací, ale o její přípravě jsem mnoho nevěděl. Je velmi jednoduchá a samozřejmě také velmi chutná. Než se pustíme do vaření, nebude možná na škodu osvěžit – pro Evropana netradiční – terminologii a použité suroviny. S jejich dostupností na starém kontinentu nepředpokládám rozhodně žádný problém – jen je třeba podívat se možná tam, kde jste se ještě nikdy nedívali (třeba prodejny se zdravou výživou, asijské marktety a supermarkety ) – každopádně jsou všechny dostupné! Jak jsem již zmínil, miso je tradiční japonská polévka připravená z vývaru, kterému se říká “dashi”, do kterého je přímíchána rozpuštěná miso pasta, což je pasta připravená z fermentované rýže, ječmene a/nebo sójových bobů a soli. Existuje ve třech základních typech: červené (akamiso), bílé (shiromiso) a nebo kombinaci (awase). Nejběžnější vývar dashi se připravuje buď ze sušených malých sardinek (niboshi), sušené řasy (kombu), na velmi jemné plátky strouhané a sušené ryby tuňákového typu – skipjack neboli bonito (katsuobushi) a nebo sušených shiitake hub (hoshi-shiitake) či v jejich kombinacích. Podle japonských zvyklostí se další součásti polévky volí dle sezóny tak, aby jejich kombinace vytvořila nejen dobrou chuť, ale i texturu, barvu a estetický zážitek. Proto čerstvá jarní cibulka (negi) a tofu, které tvoří další nedílnou součást polévky, se často kombinují se surovinami, které se v polévce vznášejí: sušená řasa wakame a suroviny, které sedimentují: houby, mrkev, brambory, cibule, ryby, bílá ředkev či krevety. Příprava polévky nemá jednotný a striktní postup a je samozřejmě závislá na zkušenosti a kreativitě kuchaře. Obvykle se všechna zelenina a masa vaří v dashi vývaru, jakmile je vše dostatečně měkké, přecedí se, zelenina se nakrájí a vloží zpět, přidá se tofu a odstaví se z plotny. Miso pasta se pak rozmíchá ve troše vývaru a vlije se zpět jako řídká suspenze. Nevaří se proto, aby nedošlo k znehodnocení ceněných bakterií, které jsou obsaženy v aktivní miso pastě. Na závěr se přidají všechny další suroviny, které nevyžadují vaření (např. sušená řasa či jarní cibulka). Miso se podává v misce, ze které se polévka pije jako z hrníčku, zelenina a jiné pevné kousky se pak jí za pomoci hůlek.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Zelný salát "SLAW"
... je takové slangové označení původní receptury, kterou jistě znáte pod názvem “COLESLAW” (což je salát, jehož základem je nastrouhané zelí, mrkev a majonéze). Samozřejmě existuje celá řada variací (např. s jogurtem, podmáslím, zakysanou smetanou, jablky, ananasem, kečupem...). Můj recept je – řekl bych – takovou zkrácenou, rychlou verzí – proto i jen “SLAW”. Hodí perfektně jako příloha ke grilovanému masu, ale stejně tak se dá použít jako předkrm, nebo odpolední osvěžující svačina.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Celerová pomazánka
Opět se měsíc sešel s měsícem a společně s kolegy v práci připravujeme téma našeho společného obědu – bude ve znamení předkrmů. Myslím si, že stejně jako pomazánka, mohl by se tento recept jmenovat klidně i dip a jako předkrm bude také velmi vhodný. Celer má samozřejmě nejen v kuchyni, ale také v přírodní medicíně své nezastupitelné místo a vzhledem k jedné z mnoha vlastností, kdy působí blahodárně na zažívání a podporuje chuť, bude tudíž velmi vhodným kandidátem na předkrm. Celerovou pomazánku si pamatuji, že dělali naši rodiče poměrně často a pokud si dobře vzpomínám, nebyl jsem jejím příznivcem dlouhou řadu let. Jak jsem již také několikrát zmínil, chutě se vyvíjejí a stejně tak, komu např. v mládí nechutnaly olivy, v pozdějším věku se stávají nepostradatelnými. U mě – stejně jako ananas – i celer si postupem času našel své místo. Celerová pomazánka - nebo také chcete-li falešná humrová - jistě obohatí váš podzimní jídelníček a také uleví tomu náporu po kapustě a zelí
David Plaček
Mlsný fotoblog: Drvoštěpova pomazánka
Dnes jsem měl takovou mírně nostalgickou náladu a při brouzdání na Internetu jsem narazil mj. na povídky Karla Čapka. Samozřejmě jsem si vybavil také Devatero pohádek a jednu, kterou předpokládám, že notoricky zná téměř každý – O princezně solimánské... Z nějakého důvodu jsem se vždycky strašně těšil na tu pasáž, kdy princezna Zubejda vyšla ven a od drvoštěpa si vzala krajíc chleba namazaný tvarohem... Mám rád nejen tuto pohádku a vůbec Čapkovy povídky, ale jakýkoliv recept s tvarohem. Z nějakého důvodu mi v tomto podzimním čase připomíná začátek léta a dodává potřebnou energii a projasní duši.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Mušlovka
Clam chowder nebo chcete-li americká mušlová polévka má obrovské množství variací a samozřejmě i pojmenování. Z mého pohledu a zkušenosti bych řekl, že jsem – aspoň tady v Kanadě – narazil na dvě zásadní členění – a to na novoaglickou (bílou se smetanou) a manhattanskou (červenou s rajčaty). Mým favoritem (i když rajčata miluji) je bezesporu ta novoanglická. Rád vás dnes seznámím s mým receptem na rychlou a přitom velmi chutnou polévkou, která naprosto v pohodě – v kombinaci se suchary nebo rohlíkem plně zasytí jako oběd.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Sváteční míchaná rýže
Velmi vhodná jako příloha a svou pestrostí jistě zaujme na slavnostní tabuli, ale pro svou jednoduchost se hodí také jako lehký oběd nebo večeře. Variaci a fantazii použitého ovoce se rozhodně meze nekladou. Základní koncept jsem si vypůjčil a inspiraci načerpal při svých několika cestách na africký kontinent – konkrétně na návštěvě svých marockých přátel z vynikajícího receptu na rabatský kuskus. Receptura bude velmi zjednodušená, protože v různých lokalitách se vyskytují i různé druhy rýží a návod na jejich přípravu je většinou uveden na balení a velmi těžko se bude aplikovat jednotný postup.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Sváteční dýňová polévka s mandlemi
Den díkůvzdání se tady v Kanadě slaví pravidelně druhé pondělí v říjnu (na rozdíl od USA, kde je tento svátek ustanoven na čtvrtý čtvrtek v listopadu) a vzhledem k tomu, že se tento svátek slaví v kruhu rodiny či přátel, je tedy převážně ve znamení dobrého jídla a pití. Tradiční je samozřejmě nadívaná pečená krůta s bramborovou kaší, bohatá zeleninová a ovocná příloha a samozřejmě nesmí chybět ani dezerty připravené z dýní. Já jsem – vzhledem k tomu, že jsem letos vařil zejména pro své přátele, kteří bohužel trpí celou řadou potravinových alergií, musel zvolit trošku netradiční pojetí, vč. použitých surovin a rád bych vás s některými recepty v následujících dnech seznámil. Bohužel jsem byl poslední týden celkem pracovně zaneprázdněn, omlouvám se za prodlení.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Originální švýcarské Rösti v novosvětském provede
Stejně jako mí němečtí přátelé Gaby a Jörg (kteří mě s touto delikatesou seznámili a pravidelně mi originální balíčky ze Švýcarska dodávají), také mí švýcarští přátelé Antonietta a Moni se jistě zasmějí, až uvidí tento recept tradičního národního pokrmu v "novosvětském" provedení. Rösti nebo také Röschti - podle lokality a transkripce je tradiční švýcarský (původem z bernského kantonu) pokrm z brambor, který se původně servíroval jako farmářská snídaně, ale dnes se běžně servíruje nejen v celém Švýcarsku, ale i v ostatních zemích západního světa. Rösti se v dnešní době se více než jako snídaně podávají jako příloha k mnoha jídlům (např. Zervelat či Fleischkäse). Existuje mnoho doporučení jak připravit nejlepší Rösti. Zásadní názorový spor je v technologii - zejména - zda se pro přípravu použijí syrové nebo vařené brambory. Diskutabilní jsou samozřejmě také odrůdy brambor - tradičně se používá samozřejmě odrůda Rösti pro přípravu těch nejlepších Rösti. Liaba Gruass us Nakusp.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí tvaroh (ze severoamerických surovin) rychlý
Jak jsem slíbil v předchozích článcích, tak také dodržím – zde prosím velmi jednoduchý a osvědčený recept na rychlý “tvaroh” ze severoamerických surovin. Není to ze zhýralosti, ale spíš z nouze ctnost, protože se někdy stane, že člověk potřebuje sáhnout po tvarohu a času na přípravu ze zakysaného mléka klasickou cestou prostě nezbývá. Samozřejmě pro ty z vás, kteří si pro něj mohou doběhnout do obchodu to připadne zbytečné, ale ti z vás, kteří jste ve stejné situaci jako já, snad oceníte...Tato kombinace se mi velmi osvědčila a vzhledem k tomu, že je chuťově neutrální, dá se použít jak “na sladko”, tak i “na slano”.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Cuketové zelí
Cuketové zelí je - dle mého soudu - velmi chutná příloha, která (na rozdíl od zelí) nepůsobí některým z nás zažívací obtíže (nenadýmá) a její příprava je časově téměř o polovinu kratší než příprava klasického přílohového zelí. Je možno jej konzumovat i jako samostatné hlavní jídlo
David Plaček
Mlsný fotoblog: Česneková pomazána
Záměrně jsem napsal “pomazána” a opravdu to není chyba. Když jsme jeden čas bydleli v jihomoravských Vranovicích, jezdila k nám celkem pravidelně jedna kamarádka z Brna a s sebou přivezla vždy bochník až dva čerstvého křupavého chleba, protože jsme celou sobotu prakticky trávili u velkého kotlíku s touto pomazánkou až jsme ji všechnu namazali na nesčetné množství krajíců a pak téměř bezduše v silném česnekovém odéru upadali do postprandiální somnolence. A protože se tato pomazánka dělávala v minimálně dvoj- až trojnásobném poměru a její objem byl opravdu hojný, pravila jednou tato kamarádka, že vzhledem k množství není nadále žádoucí používat zdrobnělé výrazy. Výraz pomazánka nám zněl příliš zdrobněle a titěrně (představa malého talířku vs. kotlík), překřtili jsme ji na nezdrobnělý výraz “pomazána”. Většinou poslední čtvrtek v měsíci míváme tady v Kanadě s mými kolegy v práci prodlouženou obědovou pauzu, kterou tematicky zaměřujeme. Na tento týden se bude velmi dobře hodit, a protože bude mít už několikerou premiéru, mám i několik vylepšení. K tomu poslednímu patří finalizace: když pomazánku rozetřeme na kousky veky, ciabatty nebo bagety, můžeme tyto “jednohubky” vložit na chvíli do předehřáté trouby – sýr se pěkně rozteče a jistě objevíte u této pomazánky nové – dosud skryté - kvality.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí chléb
Nemůžu a nechci hovořit za všechny a v obecné rovině, ale mám-li se přiznat, po čem mé české chuťové buňky v cizině začaly nejdříve prahnout, byl klasický český kmínový chléb. V některých městech člověk narazí na švýcarské, německé či rakouské pekárny, ale vy, kteří víte, o čem mluvím, mi jistě dáte za pravdu, že chléb je to sice chutný, křupavý a hodně podobný tomu našemu, ale “jaksi to není ono”... Zkoušel jsem doma tedy různé kombinace, různá doporučení, ale trvalo mi určitou dobu, než jsem se dopracoval k takříkajíc klasické chuti, tvaru a kvalitě. Rád bych vás tedy dnes seznámil se svou zkušeností a s mým receptem na žitný chléb pečený z kvásku a bez přídavku droždí. Jeho příprava rozhodně není komplikovaná, je jen potřeba počítat (aspoň na poprvé – než si založíte svůj vlastní kvásek) – s určitou větší časovou rezervou (extra 4 dny). Pak už většinou vše běží téměř samo. Osobně nepoužívám automatickou pekárnu, takže recept je na klasiku pečenou v troubě, v pekárně bude třeba postup trošku upravit, ale princip zůstává určitě stejný. Otestujte prosím se mnou a těším se na vaše připomínky, komentáře, názory a vlastní zkušenosti.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Míchaná vajíčka, která změnila můj svět
Musím se smát, když pomyslím, co si asi dnes řekne pan Viktor N..., ale rozhodně mi to nedá se s vámi o tento zážitek nepodělit. Ač se to zřejmě bude zdát nemožné, že by mě něco tak jednoduchého a tak notoricky známého, jako jsou míchaná vajíčka, která snad každý z nás v životě připravoval nesčetněkrát, mohlo tak dramaticky ovlivnit můj pohled na svět, věřte, přátelé, že tato technologie přípravy opravdu změnila můj pohled na ně. Tu technologii jsem shlédnul před několika lety na jednom z mnoha televizních kanálů s tématikou jídlo... a nevím přesně, jak se autorka jmenovala, byla každopádně z kanadské provincie Québec (hovořila s nezaměnitelně rozkošným francouzským přízvukem), ale ať chtěla, nebo ne, změnila mi život.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Kvasnicová pomazánka
... aneb něco chutného na ty čerstvé snídaňové houstičky... Tento recept na - mnohými milovanou a druhými zatracovanou - kvasnicovou pomazánku mám ještě od své babičky z Olomouce. Trošku jsem upravil technologii a některé kroky, ale základ i chuť samozřejmě zůstaly. Osobně musím říct, že se mi postupem věku velmi vyhranily chuťové receptory. Na jednu stranu bych se určitě charakterizoval jako gurmán a experimentátor - o tom nepochybuji, na druhou stranu se ovšem mnohým může zdát spektrum koření a chutí, které vytvářím možná fádní. Každopádně u kvasnicové pomazánky se mi osvědčila absolutní klasika - nepřidávám žádný salám, žádnou Vegetu, chuť kvasnic nepřebíjím česnekem ani hořčicí... držím se striktně osvědčené klasiky, že v jednoduchosti je krása... Musím říct - a bývalí kolegové z CZ, kteří ji u mě testovali - snad potvrdí, že chutná opravdu výborně jak na čertvých houstičkách, tak i na chlebu. Dokonce mnozí zdejší - chuťově velmi konzervativní Kanaďané, kteří zpočátku už jen nad návzvem ohrnovali nos, se ve finále pochvalně olizovali... Ochutnejte prosím a komentujte, těším se!
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí povidla
Recept je velmi jednoduchý, sice trošku delší co se časové náročnosti týká (je třeba počítat cca ze 4 hodinami), ale to je většinou u povidel běžné, každopádně rozhodně nevyžaduje tolik pracovního úsilí, jako při klasických přípravách (6 hodin nebo celou noc míchat švestky v měděném kotli teda opravdu nemůžu...) a výsledek za to rozhodně stojí... zejména v místech, jako je Kanada, kde je o povidla jednoduše řečeno nouze.
David Plaček
Mlsný fotoblog: Domácí tvaroh klasický
Recept od své kamarádky Kláry z Vancouveru jsem technologicky trošku pozměnil, abych dosáhnul co nejlepší “výtěžnosti” a co nejlepší kvality tvarohu (ze 4l mléka se mi podaří připravit 1kg tvarohu). Jeho příprava je – i zde v Kanadě – velmi jednoduchá a rozhodně se jí nemusíte bát. Jak by řekl klasik: “Zvládne i děcko, tedy i já...” Základní surovinou pro zhotovení tvarohu je zakysané mléko - ovšem pozor, je nutné, aby mléko zkyslo při pokojové teplotě, a nikoliv v chladničce, jak se mnozí mylně domnívají (získalo by hořkou pachuť).
