Marcela Tobiášová
- Počet článků 146
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5053x
Seznam rubrik
- Pěstounství
- Svět kolem ...
- Povídky
- Já a moji bližní
- Básničky
- Trochu erotiky...
- Foto - blogy
- Já v kuchyni ...
- Rok Čtyřicítky
- Nezařazené
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Marcela Tobiášová
A co Vy - taky máte tlustý dítě ?
Moje děti neměly jediného obézního kamaráda. Marně jsme přemýšleli, které dítě z jejich školky a pak základní školy by se dalo popsat jako tlusté. Možná trošku oplácané, to ano, ale o té tloušťce, kterou vídáme dneska, nemohla být řeč.
Marcela Tobiášová
Co dáš, dostaneš zpátky.
Několik let ( už to je déle) jsem pracovala v lázních. Byla to práce, která mě strašně bavila. Bavilo mě cvičit s pacienty v bazénu, ráda jsem si s nimi povídala, ráda jsem masírovala. Základní plat byl nic moc, ale dýško, které mi jednotliví pacienti ( pardon, klienti) dávali, kolikrát přesáhlo hodinovou mzdu.
Marcela Tobiášová
Je umělá krása krásou ?
V sobotu, poté co mě všichni rodinní příslušníci opustili, mi zazvonil telefon. Denisa. Neviděla jsem ji celou věčnost, jede na hory za tetou, zastaví se za mnou. Vypadala skvěle. Skvěle, výborně, ale hlavně - nějak jinak.
Marcela Tobiášová
Místo tasemnice - zánět okostice.
Ozvala se po strašně dlouhé době. Pích. Pích. A pak pár dnů nic. Dělala jsem, že jsem si jí nevšimla. A najednou byla zpátky a nemínila odejít. Pííííích, píííííííííííích, auuuuuuu. Bolest.
Marcela Tobiášová
Šťastně až do smrti ...
Poprvé jsem se vdávala v osmnácti. Tak nějak se to slušelo, byla jsem těhotná. Neotěhotněla jsem náhodou, chodila jsem se svým budoucím mužem víc než tři roky, byla to moje i jeho první láska. Dneska jsou děti to jediné, co nás spojuje. Jsme každý úplně jinde, máme jiný pohled na svět, zajímají nás jiné věci. Máme rozdílnou ohyblivost páteře a jinou sílu žaludku. Jiný styl života, jiné morální zásady. Pokud bychom se nerozvedli, náš život by byl peklo. Pro nás, i pro děti.
Marcela Tobiášová
Co z toho kluka jednou bude?
Zatímco u dcery bylo jasné celkem brzy, jakým směrem se bude v životě ubírat, u syna ne. Adrianka vydržela dlouhou dobu poslouchat operní árie, u baletu seděla jako přilepená, viděla-li někde klavír, musela si zahrát. Tomáš, podle mě obdarován stejnou mírou talentu jako jeho sestra, nevydržel nikdy u ničeho.
Marcela Tobiášová
Jak jsem si vyčarovala manžela
Mám za sebou období navštěvování kartářek, vykládání karet, vidění aury, praktikování reiky, sestavování horoskopů a hlavně - hlavně čarování.
Marcela Tobiášová
Střídavko, mám pro tebe řešení !
Nejsem a priori proti střídavé péči, to rozhodně ne. Trvá mi dlouho, než si na něco udělám názor. Ostatně, děti ke střídání nemám a tak o ní ani dumat nemusím. Tedy - nemusela jsem. Nechala jsem se nachytat ( s pocitem jak skvěle píšu !!!) a dala souhlas s uveřejněním článku na webu Střídavka. Až potom jsem si četla, o co vlastně a jakým způśobem jde. A na další žádost o souhlas s uveřejněním článku jsem neodpověděla. Tímto Vás pane Aleši Hodino žádám o omluvu, že jste si ho klidně vzal a navíc k němu dal jinou fotku. Nejlépe v diskuzi pod tímto článkem.
Marcela Tobiášová
Když se žena rozhodne - jak to vidí muž
Doopravdy milujeme jen toho, koho milujeme i v jeho slabostech a bědách. Mít ohledy, odpouštět, utěšovat, to je veškerá věda lásky. A.France: Baltazar odkaz na http://marcelatobiasova.blog.idnes.cz/c/328786/Kdyz-se-zena-rozhodne.html
Marcela Tobiášová
Když se žena rozhodne ...
Prosím mravokárce a ty, kteří nedělají v životě chyby a špatná rozhodnutí, aby dál nečetli. Můj příběh se jim nebude líbit.
Marcela Tobiášová
Tak takhle snad ne, pane Klíma!
Oči od knížky jsem zdvihla až v průběhu reportáže pořadu Na vlastní oči o domácím násilí. Pořad nesleduju, protože vím, jak je možné, manipulovat s pravdou a tudíž veřejným míněním. Tím pádem mi utekl začátek a já příběh začala vnímat až ve chvíli, kdy se na obrazovce objevily fotografie štíhlé blondýny v plavkách a nějaký muž vyprávěl, jak se s ní seznámil, jak byla krásná a jak se s ní rád chlubil.
Marcela Tobiášová
O stárnoucích ženách, předsudcích a šedých vlcích
Mám tolik podob, kolik je odstínů červené barvy. Jsem tolerantní, paličatá, nejistá, výstřední, unylá, vzteklá, povolná, nemluvná, optimistická, zlomená, sobecká, empatická ... Můj smích poznají lidé po letech, což mi dokázal spolužák jdoucí po chodníku v Brně. " Prostě jsem slyšel jak někde padá hrnec a pak mi došlo, že se někdo chechtá. No a vzpomněl jsem si na to, kdo." Vešel do restaurace, kde jsem seděla a u pootevřeného okna a neomylně zamířil k mému stolu. Poznal mě." Jsi pořád stejná," řekl větu, s kterou chlap neudělá nikdy chybu.
Marcela Tobiášová
Adoptovat si dítě
" Normálně jí ubodal, chápeš to?" mává mi před očima novinama moje kamarádka. " Črnáctiletej kluk a ještě si vymejšlel něco o Rusácích, četla si to? Nevidím jediný důvod, proč by jste si měli komplikovat život. Proč vůbec přemejšlíš o takovej kravinách? " vybalí na mě. Mám chuť narvat jí ten kus masa, co pižlá na talíři, přímo do krku.
Marcela Tobiášová
Deset let a patnáct kilo
Vzpomínám na březen před deseti lety. Zjistila jsem, že můj muž má milenku. Bylo to mé první setkání s prohrou, do té doby jsem si byla jistá sama sebou, hezká, mladá baba, které všechno, co chtěla ( o čem si myslela, že chce) měla. Postupovala jsem podle příruček – svému muži jsem dala čas i prostor a zatím jsem sama sebe zdokonalovala, víc doma uklízela, pravidelně vařila, usmívala se, sváděla ho a vůbec jsem byla ženou, jakou si přál.
Marcela Tobiášová
Barevná pohádka pro dospělé III.
Jde o věc, s kterou jsem neuspěla v literární soutěži. Téma bylo : pohádka pro dospělé. Śnažila jsem se, aby byla zábavné a čtivá a snad i trochu k zamyšlení. Jsem vděčná za jakoukoliv zpětnou vazbu, prosím, udělejte si pár minut času a čtěte ...Děkuji.
Marcela Tobiášová
Barevná pohádka pro dospělé II
Nebát se je hloupé. Neznáš to tu a vypadá to, že neznáš ani mě. Buď je Ti všechno jedno a nebo si blázen, což je vlastně to samé.“ „ Je mi všechno jedno,“ řekla Zuzana.„ Stejně už nechci žít.“ „ Takový řeči, to si od Tebe nezasloužím. Nikdo, koho znám, si je od Tebe nezaslouží. Ale jak chceš.Zjistím, jestli máš naději. Vidíš tu díru? Bydlí tam Kybela, velká matka Bohů. Ty tam se mnou nesmíš, žádnej Neznalec tam nesmí. Zůstaň tady, a kdybych dlouho nešla, čekej dlouhatánsko “ přikázala Zuzaně. Zuzana si sedla na zem, na kámen. Ten kámen byl obsidián, to Zuzka poznala. Překvapilo jí to, nikdy takhle velký neviděla.
Marcela Tobiášová
Barevná pohádka pro dospělé I
Zuzana ležela na posteli v tričku, které si oblékla už před týdnem. Bylo světle žluté s růžovým slonem. Podal jí ho Petr. Sledovala strop, připadalo jí, že se hýbe. Petr ji před sedmi dny napustil vanu, dal jí do ní pěnu s mořskou vůní a donutil ji umýt si vlasy a mezitím převlékl peřiny. Nevšimla si toho. Ten krásný pocit, co mívala, když se přikryla voňavou duchnou, zahrabala se do ní, příjemně znavená po náročném dni, ten už dlouho nezažila. Neměla taky z čeho být unavená. Od TOHO dne, kdy se TO stalo, nebyla jinde než v nemocnici a potom doma v posteli.
Marcela Tobiášová
Rozvodová
A možná, že jsem dávno měla, vyřvat tu bolest svýho těla, přestat se tvářit, že mi stačí, to, co mi dáváš, začít vařit, někdy i to, co chutná i mně.
Marcela Tobiášová
Sedmtisíctřistapět dní
Mám dnes nostalgickou, je to přesně dvacet let, co se mi narodila dcera. Bylo mi devatenáct a půl a panu gynekologovi, který mě poslal z kontroly na příjem do porodnice jsem vysvětlovala, že přijdu až zítra nebo pozítří. Koukal na mě jako blázen. Já koukala jako blázen na sestřičku, které při holení mých intimních partií ( je to přece jenom dvacet let ...) ujela ruka s břitvou. Byla ještě mladší než já a se slovy: "Omlouvám se, já se to teprve učím " utřela tu břitvu od krve do toaleťáku.
Marcela Tobiášová
Je-li žena Bohyní, pak je muž Bohem.
Jako malá holka jsem byla přesvědčená, že být ženou je výhoda. Procházejíc se s mou maminkou po náměstí, registrovala jsem závistivé pohledy žen a obdivné pohledy mužů. Máma svůj šarm využívala nejenom k tomu, abychom měli banány (ano, ty stále omílané banány) a mandarinky, ale i toaleťák a prací prášek, řezník pro ni míval přichystáno libovější plecko a někdy i hovězí roštěnec.
Marcela Tobiášová
Poznáte se?
Někdy před rokem jsem byla na pracovním pohovoru. Pozvali mě z agentury, kam jsem svůj životopis dávala tak před deseti lety. Nu což, pojedeme na výlet do našeho hlavního města a uvidíme.
Marcela Tobiášová
Letní noc - Jak jsme se (ne)seznámili
Ráda poslouchám příběhy a ráda je píšu. Aktéry tohoto příběhu znám, ale neukecala jsem ani jednoho z nich, aby se nechal vyfotit. Jména těch čtyř jsou změněna, snad se nebudou zlobit ...
Marcela Tobiášová
Jsem strašná matka, něco jako Herodes!
Mám své děti strašně ráda. Domnívám se, že jsem zodpovědná, svědomitá, ale mé okolí, včetně mé mámy, to vidí jinak. Tvrdí, že mé dceři a synovi nezbylo nic jiného, než se naučit postarat se o sebe v první řadě sami, protože kdyby měli spoléhat na mě, nemuseli by přežít. Často vzpomínají na různé historky, kdy měli na mále ( podle nich) a já byla v klidu.
Marcela Tobiášová
Kdysi láska
Někdy se mi po tom stýská. Po tý síle, která mě hnala. Častěji jsem šťastná, že už je to za mnou.
Marcela Tobiášová
O chlapské zábavě - zimní radovánky?
Aby mě vzali sebou, musela jsem slíbit, že se nebudu do ničeho motat. Nebudu nikomu z hráčů říkat, ať se napije teplého čaje, ani vyhrožovat protihráčům, kteří budou faulovat. Nebudu komentovat hudbu, kterou si "pánové" pouští v autě, budu se prostě jen dívat a fotit tak, aby nikoho nebylo poznat.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
