Tak takhle snad ne, pane Klíma!

Oči od knížky jsem zdvihla až v průběhu reportáže pořadu Na vlastní oči o domácím násilí. Pořad nesleduju, protože vím, jak je možné, manipulovat s pravdou a tudíž veřejným míněním.  Tím pádem mi utekl začátek a já příběh začala vnímat až ve chvíli, kdy se na obrazovce objevily fotografie štíhlé blondýny v plavkách a nějaký muž vyprávěl, jak se s ní seznámil, jak byla krásná a jak se s ní rád chlubil. 

Domácí násilí bylo, je a bude. Myslet si, že někdy zmizí, je stejně naivní jako ideální společenský režim, kde je všechno všech a všichni pracují stejnou měrou. Vždy se najdou nevyzrálí jedinci, kteří si myslí, že  ponižování a týrání je správný způsob, jak dosáhnout svého. Je nutné, aby se o domácím násilí mluvilo, aby ti, kteří se s ním setkají, věděli, že můžou požádat o pomoc stát - jak formou ubytování v azylových domech, tak podáním trestního oznámení a vykázáním pachatele z domu. Je správné, že existují linky bezpečí, poradny, různé kampaně. Je třeba vědet, že tento problém se týká jak mužů, tak žen. Že obě pohlaví dokáží být zákeřná a podlá a že není ostudou požádat o pomoc. Jak pro ni, tak pro něho.

Včerejší reportáž byla karikaturou na profesionální zpravodajství. Téma bylo uchopeno tak, že údajná obět, muž v důchodovém věku, působil jako senilní a nesvéprávný stařec. Povídání o tom, jak ho dotyčná upoutala svou krásou, pak porodila syna a on udělal tu první velkou chybu - přepsal svůj dům na narozeného syna, pokračovalo stížností, že jejich sexuální život skomíral a tak souložili cca jednou za půl roku a on si právě kvůli tomu našel milenku. Velice tohoto selhání lituje a proto se klidně nechal nějakou dobu od své partnerky mlátit - přijal to jako trest. Do smutného vyprávění zasahují přátelé mužské oběti, vzpomínají na to, jak chodil  nevyspalý a nešťastný, jeden kamarád ho se svou přítelkyní u nich na návštěvě svlékl a uviděl ty strašné podlitiny a škrábance a vzal spravedlnost do svých rukou a podal trestní oznámení. Týraný muž obvinění popřel, poté skončil na psychiatrii, nyní probíhá vyšetřování. " Proč jste od ní neodešel?" ptá se redaktor Klíma.

" Kam? Vždyť mi nenechala žádné peníze! Když Vám někdo v šedesáti devíti letech sebere všechny úspory ... " říká tiše oběť.

" A proč jste se jí nebránil? Ona je vyšší než Vy?" pokračuje redaktor Klíma.

" Jednou jsem jí trochu odstrčil a ona hned, že má zlomený malíček a že jde na policii..." odpovídá týraný.

Vytahuje z kapsy amulet, který mu dal kdysi syn, aby ho ochránil před maminčinýma ranama.

" No, neochránil mě" končí rozhovor poškozený. 

 Dotyčná žena odmítla na kameru mluvit.

Z reportáže jsem si odnesla toto:

Muži, pokud si berete ženu o několik desítek mladší a ještě k tomu skutečnou kost, nic jí nedávejte - ani dům, ani úspory, nic. Ani vašim společným dětem.

 Ženy, pokud si berete o několik desítek let staršího muže, počítejte s tím, že i když Vás po čase přestane přitahovat, tak jste- li jednou jeho ženou, jste povinná " dávat " mu tak často, jak on chce. On totiž ten sex je to, proč si Vás bere. Pokud mu nevyhovíte, je pravděpodobné, že si za vás v sexu najde náhradu a vy potom, v žádném případě, nepátrejte. To se nedělá, prohlížet mu třeba mobil.

Pan Klíma končí reportáž slovy: " Žena jako obět domácího násilí dnes již nikoho nepřekvapí."

Tak to tedy pardón, mě tedy ano. Jakékoli násilí nás musí udivovat, musíme vědět, že je mimo morální normu, že ten, kdo někoho mlátí je špatný. Je úplně jedno, jestli má penis nebo vagínu.  

Nemůžu si pomoci, ale myslím si, že i oběti domácího násilí nesou svůj podíl vinny. Nikdo se nemá nechat mlátit, je nutné odejít, žádné peníze, majetek, nic nestojí za to, aby jste se nechali týrat. Vím, o čem mluvím. Někdy je na tom celém nejtěžší přiznat sami sobě a následně i okolí, že jsme udělali ve výběru partnera chybu a zaplatit za ni. Přiznat si ji a odpustit si ji. A poučit se z ní.

Reportáže na dané téma jsou potřeba, stejně jako ty o neplatičích alimentů nebo svěřování dětí do porozvodové péče.

Ale ne takovéhle. Zakončit reportáž na tak vážné téma, jako je domácí násilí, tak jak ji zakončil reportér Kroupa, mi přijde amatérské, znevažující a ubohé. 

Řekl - V Americe změřili, že žena má po sexu o třicet procet větší úder pěstí než měla před sexem, takže pánové pozor.

Vážně nevím, jak to myslel. Já s tím, koho mám chuť zmlátit, nespím. A po sexu sotva lapám po dechu.