Jan Pražák VIP
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
- Počet článků 2242
- Celková karma 28,15
- Průměrná čtenost 1314x
Jan Pražák
Jak malá holka vychovávala cizince v restauraci
„Promiň, vím, že jsme se dlouho neviděli, ale do cukrárny na kafe s větrníkem s tebou teď nemůžu. Mám doma na návštěvě sestřenici s vnučkou a nestíhám,“ odmítla Maruška mé pozvání na naše klasické příjemné popracovní posezení.
Jan Pražák
Věrná až za hrob?
Celé to strastiplné období začalo v jaře před pěti léty, když Zdeňkovi diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu. Spokojený život celé rodiny se tehdy ze dne na den zhroutil a změnil v čekání na zázrak.
Jan Pražák
Intrikánka
„Jsem ráda, že jsi mě vytáhla, Mílo, dáš si taky aperol?“ Zeptala se mě nakrátko střižená hubená černovláska s jehlovými náušnicemi. Všechno na ní bylo tak nějak špičaté. Úzký nos, pichlavé oči, štíhlé prsty s výraznými nehty.
Jan Pražák
Mala pečovatelka
Mezi Vánocemi a Novým rokem se v naší závodní jídelně pravidelně nevaří a my strávníci býváme nahraní. S heslem: „nalov si, jak umíš“ jsem si prvního dne skočil do řeznictví a zakoupil teplou sekanou v housce.
Jan Pražák
Sebevrah
Oprátku jsem měl nachystanou na půdě svého domku a můj zmučený mozek hledal zvrácené zadostiučinění v představě, jak už brzy skončím se vším tím šíleným a bezvýchodným trápením.
Jan Pražák
Elektrikář
„Pane, počkejte, nechal jste si tady brašnu...“ Nestihla jsem to. Toho člověka v čistých zánovních montérkách jsem si všimla hned, když jsem nastoupila do metra a sedla si na volné místo naproti němu.
Jan Pražák
Vyveďte si toho čokla ven!
„Promiň, že jsem ti dala minule košem, ale fakt mi nebylo, ta viróza, co tady všude koluje, si na mně zgustla jako už dlouho ne,“ pravila Maruška, když se nám konečně podařilo skočit si těsně před Silvestrem na kafe s větrníkem.
Jan Pražák
Věříte na Ježíška?
„Maminko, já bych si strašně moc přála k svátku tu mluvicí panenku, která i zpívá. Hodně moc, prosím, Martinka ze školky ji má a Evička taky,“ zažadonila malá pětiletá Jitka a upřela na svou rodičku prosebný nadějeplný pohled.
Jan Pražák
Stará babka a vánoční stromeček
„Proboha, nezdržujte tady s tím koštětem, pospíchám, mám důležité obchodní jednání!“ Rozčilovala se dáma v nákladném zimním kožichu a drahých kozačkách. Pohodila hlavou a pomyslela si, proč si radši nevzala taxík.
Jan Pražák
Zpověď ženy, která je jiná než ostatní lidé
„No, co se tak divíš, Bohunko? Přinesla jsem ti trochu svého vánočního cukroví. Přece jsem ti to slíbila a vím, jak ho máš ráda. Tak ať ti chutná, ne aby sis ho snědla všechno najednou, a kdybys cokoli potřebovala, stav se.“
Jan Pražák
Silná ženská
Za okny přívaly sněhu z minulých dní, na zahrádce prohrabaná cesta ke krmítku, ve kterém se pilně činí pár opeřenců. Jó, sníh. Donedávna jsem tu bílou nadílku milovala. Ale teď mě pokaždé s příchodem prvních vloček bodne u srdce.
Jan Pražák
Jak se Maruška ztrapnila
„Maruško, já tě fakt obdivuju. Nejen, pro tvoji krásu, před kterou se každému mužskému tají dech, ale navíc i pro tvou obětavost, že jsi se mnou šla do cukrárny, přestože jsi zraněná. Co se ti vlastně stalo, povídej, přeháněj?“
Jan Pražák
Jedině nepřítel mého nepřítele může být mým přítelem
Představte si klasický trojúhelník. Ne, neděste se, nechystám se vás zkoušet z geometrie, mám na mysli pomyslný trojúhelník vztahový. Jeho tři aktéři až donedávna fungovali v pohodě a neměli mezi sebou žádné spory.
Jan Pražák
Příběh zneužívané dívky a její matky
Za zrodem vztahu Rudolfa a mojí maminky stála náhoda. Rudolf mě vytáhl z vody, když jsem se ve třinácti létech topila v moři v Chorvatsku a zachránil mi život. Máma v něm spatřovala hrdinu a zamilovala se do něj.
Jan Pražák
Jak dostat holku do postele
Postupů, návodů, úspěšných i neúspěšných pokusů, jak přimět svou vyvolenou, aby vlezla do vaší postele, bylo a dozajista ještě i bude popsáno bezpočet. Přesto věřím, že já jsem na vlastní kůži zažil jeden z nejkurióznějších.
Jan Pražák
Starosti dvou pánů
Prvního jsme potkali v metru. Byl sobotní podvečer, jeli jsme na menší oslavu ve dvou do restauračního zařízení a seděli úplně na začátku jednoho vagónu na dvousedačce s výhledem na celý vůz.
Jan Pražák
Synovská láska
Slovo mamánek, označující líné dospělé syny, kteří se od svých rodičů nechávají živit a ve všem obskakovat, nemám ráda. Můj Roman rozhodně takový nebyl, i když jsem mu ještě v jeho osmadvaceti létech vařila a prala.
Jan Pražák
Pouliční umělci
„Kdepak zkrásněla, leda tak zase o kousek zestárla.“ Odbyla Maruška nad šálkem kávy a větrníkem můj kompliment, že jsme se dlouho neviděli a ona je od té doby ve svých čerstvě odbarvených vlasech hezčí než kdy dřív.
Jan Pražák
Bucláček
Původně měl ten baculatý hrnek krásný barevný obrázek se stařičkou bugatkou, řízenou chlapíkem v kožené přilbě. Měl jsem ho od dětství, kdysi mi ho darovala babička a já ho pořád miloval, přestože už byl odřený a chybělo mu ouško.
Jan Pražák
Počkej!
Když se tak zpětně zamýšlím nad svým víc jak šedesátiletým životem, uvědomuji si, že jsem ho vlastně většinu pročekala. Strávila čekáním na něco, co buď vůbec nepřišlo nebo když nakrásně přece jen přišlo, tak mi přineslo zklamání.
Jan Pražák
Ošklivá protivná žena
Ta vyzáblá žena s prořídlými vlasy neurčité barvy a špičatým nosem, oděná do vybledlé beztvaré mikiny a utahaných pánských kalhot nebyla vůbec hezká. Celkový dojem nemohla vylepšit ani příjemným vystupováním.
Jan Pražák
Nebezpečná jablka
„Dorazím o chvilku později, zatím nám objednej jako dycky a k tomu panáčka. Díky a promiň.“ Pípla mi esemeska od Marušky ve chvíli, když jsem zároveň s pěti údery nedalekého kostelního zvonu usedal v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zamilované děti
Včerejšího brzkého rána jsem se probudil s vpravdě chmurnými myšlenkami. Den předtím mě shodou náhod zahltily informace o tom, jaké má lidské pokolení v současné moderní době nenadějné vyhlídky na přežití.
Jan Pražák
Tak si vem robertka!
Kdo nikdy nezhřešil, nechť hodí kamenem. Ani já bych hodit nemohla, sice jen jednou, ale udělala jsem to. Tedy záleží, jak to kdo vnímá, někdo bere za nevěru už pouhý úmysl, jiný až teprve kompletně dokonaný skutek.
Jan Pražák
Až se jednou zabiješ, tak se mi nechoď vybrečet na rameno!
Touhle sarkastickou větou mě počastovala moje manželka Helena, když jsem proti její vůli udělal něco, co ona považovala za krajně nebezpečné. Jenomže já to tak nebral, prostě jsem potřeboval občasný ventil z našeho soužití.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
