Honzo, krásně napsaný příběh ze života.Téma "tchýně" je nekonečné.....

To máš pravdu, Iri, a teď si představ, že kdo se rozvádí a znovu vdává nebo žení, zažívá ji ve vícenásobném vydání

Moc hezký, krásně se to čte

To mě těší, Jitko

No vílu si představuji jinak, ale opět hřejivý blog. Také něco přidám. Když mi bylo 16, dostal jsem pozvání od jejích rodičů na oběd. Byli to obyčejní milí lidé z vesnice, kteří si mj. sami chovali krůty. Sdělení, že budou krůtí řízky mi velmi zvedlo náladu. Řízky totiž opravdu mohu a ještě u domácího chovu. Seznámení probíhalo velmi mile a přišel oběd. Dostal jsem řízek jako vrata a hromadu brambor. Musím říct, že ani dnes úplně nevím, jak bych si s tou situací poradil. Ten řízek byl neuvěřitelně tuhý, pomalu to nešlo krájet, natož rozkousat. Pochopitelně jsem je v mladické naivitě nechtěl za žádnou cenu urazit. Tak jsem to spolykal takřka po kusech. Na nabídku zda chci další, jsem takřka zoufale zaúpěl, že jsem přejedený. No, dnes bych to prostě už určitě nedal. Tobě karma.

Jardo, co Ty víš, třeba to byla zkouška a její mamka si chtěla otestovat, jak reaguješ v nečekaných nepříjemných situacích

Někdy v roce 2013 živila moje máma naději, že se vrátím k exmanželce. Nenechala si vysvětlit, že pravděpodobnost něčeho takového je nižší než teoretická. Když nastal den, kdy jsem se měl zase jednou se svou mámou setkat, napadla mě taková ptákovina. Napsal jsem své tehdejší kamarádce, kterou většinou označuji jménem Miroslava, přestože se tak opravdu jmenuje, jestli mě nechce v inkriminovaný den doprovodit a před mou mámou sehrát roli mé vášnivé milenky. Bohužel vyměkla, takže o minimálně jednu veselou historku z natáčení špaget na vidličku jsem přišel.

To je sice škoda, Martine, ale lepší, že to tak dopadlo, Tvá máma by to asi těžko rozdýchávala

Tak vlasy se dají příště udělat jinak, horší by bylo, kdyby byla úplně blbá. My jsme se doma vždycky bavily tím, že prarodičům přivezeme ukázat dredaře nebo ještě lépe černouška... Protože bratranci tam svoje holky vodili a všechny byly špatné. Moc vysoká, moc stará, moc namalovaná, moc tlustá, moc mladá...

Teda, vy jste na ně ale byla ošklivá kačátka

Já jsem po asi 8 hodinách jízdy vlakem a autobusem svoje tchánstvo ani nevnímala. Když jsem procitla z Kinedrylového rauše, byla nastoupena celá vesnice, což všechno byli příbuzní. Polovina z nich neměla ráda Čechy, což jim všem nebránilo mě halasně obejmout a zulíbat. Když jsem odmítla s každým si připít, ujo Ján si posteskl: Hmm, akási čudná nevesta...

Jo, Ivi, s každým si připít, Slováci jsou holt nároční

Honzo, já před prvním setkáním s rodiči manžela experimentovala s barvou vlasů. Zvládli to.

Budiz jim to ke cti jeste dnes, Sari

Honzo, já když jsem se šel poprvé představit rodičům své vyvolené, otevřela mi jen v kalhotkách a v tričku a mě nenapadlo nic lepšího, než ji ty kalhotky stáhnout ke kotníkům. Rodiče šli ke dveřím hned za ní, takže měla co dělat, aby se stihla obléct a ve finále byla z toho setkání víc nervózní než já.

Seš borec, Davide

Milé.

Dik