Věra Firichová
jsem normální a soudná ženská, možná se zbytečně zbytnělou kritičností k sobě i k ostatním; ovšem velmi miluju humor a lidi, kteří vládnou schopností ho s vážnou tváří praktikovat :)
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 408x
Seznam rubrik
Věra Firichová
Sláva osmičkovému roku.
Jak už jsem zde kdysi psala, k módě čaker, k posedlosti nalézání sebe sama a vůbec k neuvěřitelné koncentraci pseudovědem a podvodníků v oblasti obchodu s duchovním růstem se stavím se značným despektem; dokonce od té doby, co je to tak moderní, již nečaruji. Ale když mi kamarád popřál pěkný osmičkový rok, vzala jsem alespoň numerologii na milost a vygooglila jsem si, copak že nás to čeká za rok.
Věra Firichová
Je to zvláštní pocit, souhlasit se Zemanem
Poprvé jsem měla dojem, že souvětí, které vypadlo z toho člověka, který sedí na hradě, bylo konstruktivní či alespoň mohlo trochu ovlivnit dění správným směrem.
Věra Firichová
Sněhurka a jiné horory
Nemám ráda horory. Nemám v sobě žádnou tu buňku, která by zprostředkovala spojení mezi děsuplným leknutím a radostí. Člověk (asi kameraman s kamerou, že) stojí ukryt ve skříni, klepe se hrůzou, snaží se nekašlat, případně ještě ucpává pusu roztomilé holčičce s blonďatými vlásky (s lokýnkami, samozřejmě), vně skříně pátrají zabijáci, dveře skříně mají škvíry (jinak by tomu chudákovi byla kamera k ničemu, že), kamera zabírá skrz otvory skříně zloducha, kterak tupě míjí skříň, jasně že bez povšimnutí. Nu ale po pár vteřinách se zloduch zákeřně po špičkách vrátí a bafne přímo do otvorů skříně. Fujtajbl. (Mami, doprovodila bys mě na záchod?)
Věra Firichová
Závidím vědcům (zejména americkým)
Závidím pracovníkům čistě vědeckého výzkumu. Samozřejmě v dobrém, ani mně nikdo nebránil, abych se v mládí pokusila státi se vědcem. A nemohu nevzpomenout na Vonnegutovu Kolíbku, dle níž vědcův zaměstnavatel neprohloupí, když nechá své pracovníky, ať si prostě hrají, s čím právě chtějí.
Věra Firichová
Voda živá
Paradox sobectví konání dobrých skutků (analýzu problému možno znát ze seriálu Přátelé), nelhaní a nekradení z pýchy. Nebezpečná hrdost. Neochota se ušpinit. Voda živá...
Věra Firichová
„Život je plný zkoušek a vše je tak, jak má být.“
Prožívám právě jedno z hektických a přelomových období a hlavu mám sice plnou myšlenek, ale ne všechny jsou publikovatelné. Nicméně právě jsem se rozhodla z té horské dráhy v jednom obloučku zamávat oběma svým věrným čtenářům (ahoj Jaruš, ahoj Juro) a poslat jim malý pozdrav, aby na mne nezanevřeli, neboť bych pak mohla zůstat dočista bez čtenářů :-) a blogerka bez čtenářů, to snad ani není blogerka.
Věra Firichová
Blahoslavena buď prokrastinace aneb Pokrok holt nezastavíte.
Pokrok holt nezastavíte - ani v měkkých vědách ne. Nechápu, jak jsme bez všech těch informací dokázali tak pěkně vyrůst? :-)
Věra Firichová
Milovnice koček v nemilosti
Miluška mě nemiluje. Tak ona není nijak vášnivá tak nějak celkově, její vztahy jsou záležitosti dlouhého opatrného budování. Snad jen jednou se jí vášeň k člověku vymkla kontrole a chovala se zničehožnic k mému bývalému manželovi několik minut natolik něžně a vášnivě, až jim z toho poté, co dojetí opadlo, bylo oběma trochu trapně :)
Věra Firichová
Vcucavost hospod
Tak, jako mají různé látky různou savost a viskozitu, jako mají televizní kanály a různé délky sukní svoji sledovanost, jako mají sýry, salámy a popularita celebrit svoji trvanlivost, tak by měla být ustanovena nová veličina, a to vcucavost hospod.
Věra Firichová
Zničit dealerku
“Dobrý den, kdo je, prosím, poslední na kožní?” Většinová ignorace a asi patero nechápavých pohledů, jako kdybych se zeptala “V které periodě je funkce sinus konvexní?”,
Věra Firichová
Tak už snad opravdu udeřilo.
Snad už fakt doopravdy. Nejen jako, žádné vystrčené růžky, nýbrž fakt už snad se vší vážností a silou a odpovědností za to, že když seberu odvahu vyprat zimní bundy, že je zas po týdnu nebudu tahat z útrob komory. JARO JE TADY.
Věra Firichová
Obdivuji chlapy, kteří umí uvařit a nedělají z toho tyátr.
Nedávno jsem si psala s jedním známým, s kterým jsme si domlouvali setkání na večer, a on mi napsal: Hele, tak já zatím končím, jdu ještě uvařit mladýmu večeři a pak přijedu. Bylo to naprosto přirozené, ta nejobyčejnější věc na světě a mne v tu chvíli napadlo: Tak už se to snad konečně ustálilo do normálu.
Věra Firichová
Já nechci berle - pokračování
"Haló, je tu někdo?", křičí vesele sestřička, jen co bravurně přistaneme (řídí skvěle) v chodbě u operačních sálů. "Hm, nikdo, no tak to holt vodoperujem samy, no". Zdálky protestuje jeden z lékařů: "Jsme tu, jsme, děláme papíry od předchozí operace, pojeďte sem, už to budeme mít." Vůbec mne to zahlcení administrativou neudivuje, když vím, že EU vyžaduje výkaz i na učesání stařečků v domově důchodců. Holt pokrok nezastavíte.
Věra Firichová
CHVÁLA ZAPOMNĚTLIVOSTI
Je konejšivě utěšující, že všechno zlé je k něčemu dobré. U některých zdravotních neduhů, které si u mne po čtyřicítce začaly dávat sraz, jsem sice ještě zcela neidentifikovala oblast jejich prospěšnosti, nevím třeba, čím by se mohla zhodnotit potíž, kdy kvůli zamrzlým ramenům nedosáhnete v autě z místa řidiče na zadní sedadlo pro kabelu či když doma na nejvyšší poličku kuchyňské linky dosáhnete jen se sykáním, ale výhody se jistě ukážou časem - třeba je to znamení, že člověku stačí vlastnit jen jeden talíř a jeden hrnek a taky že za jízdy se máte soustředit na provoz na silnici, a ne šmátrat v tašce po mobilu.
Věra Firichová
VÁŽENÁ PANÍ MINISTRYNĚ
Kdykoli vidím v hlavních zprávách naléhavé články o alarmujícím stavu nezaměstnanosti v naší republice, říkám si, kdy už konečně si kompetentní specialisté na zaměstannost uvědomí skutečnost, že takhle to u nás s mírou nezaměstnanosti bude do té doby, dokud někdo před důchodce nepostaví jednoznačné dilema: "Pracuj, nebo užívej starobního důchodu. Vyber si jedno z toho."
Věra Firichová
ZÁHADA VYŘEŠENA
Někdy se člověk smíří s tím, že se kolem něj dějí lehce nenormální věci, a sžije se s nimi bez většího reptání s vědomím, že si ho asi ufoni vybrali jako zástupce lidstva majícího smysl pro humor. A ejhle, časem se ukáže, že ufoni jsou v tom nevinně.
Věra Firichová
Od politiky ke kritice módnosti
Dnes se ke mně dostal článek o nulové sebereflexi Václava Klause. "Vše jsme se učili, všichni jsme se tehdy učili - nedělejme z toho kriminalizaci. Podle Klause dnes kriminalizujeme lidi, kteří se pouze učili zbohatnout a protože jsme byli všichni začátečníci, chybička se holt vloudila. Proto přišel s amnestií. Pouze naplno projevil, co si celou dobu myslí. Ve světě Václava Klause je umění zbohatnout tím nejvyšším uměním. A pokud se někdo tomuto umění teprve učí a klopýtne, tak si zaslouží milost či amnestii.“
Věra Firichová
Já nechci berle
Šourám se kymácivě jak trifid od dveří ordinace ke stolu, za nímž sedí doktor s výrazem sice zdánlivě inertním, ale sleduje mne nenápadně šikmým pohledem a výraz jeho očí je napůl profesionální a vědoucí, napůl jakoby kamarádsky potměšilý. Moh ́ by říct třeba "Kam se belháš, ty stará vraždo", a brala bych to od něj jako něžnost.
