Dita Jarošová
"Jsem, kdo jsem... "https://uloz.to/file/snlsnxnUdh7g/dj-eseje-pdf
Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!
http://www.ditka-pete.webnode.cz
https://uloz.to/file/snlsnxnUdh7g/dj-eseje-pdf
- Počet článků 562
- Celková karma 8,91
- Průměrná čtenost 386x
Dita Jarošová
Je libo pamatováka?
Za poslední týden jsem ze sebe vychrlila zhruba deset památníků. Tedy, ne, že bych se věnovala sochařině, ale stejně, vymalovat tolik obrázků, a aby byl každý jiný, to zabere nějaký čas... Ano, řeč je o těch milých knížečkách, které utváříte sami tím, že vybíráte mezi svými známými sympatické ilustrátory. Propříště toho tam asi více vepíšu, nějaké chytré citáty, i po letech to vrhá dobré světlo...
Dita Jarošová
Bruslíš, bruslím, bruslíme...:)
Dnes jsem to konečně dokázala! Vypiplala jsem třetího bruslaře! Nebylo to ovšem jen tak, vlastně mi notně pomohl jeho kamarád ze školky, jezdil totiž chvílemi i bez držení maminky. Můj třetí princ, tedy bruslař, se chtěl také naparovat, že to vlastně umí, že tato příslušnice cechu maminek, to jako já, ho spíše jen zdržuje. Takže zatímco na začátku naší lekce podkluzoval, rapoval a stíral sníh z ledu, na konci už se s Tonem vesele strkali.
Dita Jarošová
Červená se line záře...
Protože začalo mrznout o sto šest, v což už jsme málem ani nedoufali, protože oheň je zkrátka působivě načervenalý, hřejeme se u kamen a popíjíme svařené víno nebo grog. A to nepočítám, co jsme letos propálili svíček a vyprskali prskavek. I ve třídě po dvaceti prskavkách málem okolní třídy chtěly volat požární hlídku...
Dita Jarošová
Razítkování zdarr !
Dnes, den před Štědrým dnem na poště bylo liduprázdno! Ale ani ta noha! Potřebovala jsem ještě zcela konzervativně poslat několik vánočních přání, přiznávám, že poněkud na poslední chvíli a čekala jsem velikou frontu, no, jako vždy. "Byli jsme přepadeni"! Blesklo mi hlavou, když jsem si v terminálu poslušně vytiskla lístek s číslem třicet jedna a okukovala okénka, kterápak pošťačka bude nejrychlejší. Tvořily totiž hlouček a povídaly si.
Dita Jarošová
Exkrementi útočí!
Dnes ráno v šatně mateřské školy nastal strašlivý puch. Byli jsme tam s nejmladším synkem sami. On krásně voněl. Já nikoliv, přičichla jsem si ke svým horním končetinám a ucítila nevábný puch. A to jsem na sebe v koupelně div nezvrhla celý parfém!
Dita Jarošová
Ořechová rapsodie
Moje děti včera louskaly vlašské ořechy a skořápky létaly po celé kuchyni a možná ještě dál... "Jéé, tenhle je teda chlupatý!" Sdělil mi prvňák radostně svůj nevábný objev. Ostatní byly naštěstí jaksepatří nazlátlé a chutné, a to hlavně. Pro ořechy bych i na strom či za plot vlezla, jak je mám ráda.
Dita Jarošová
O rozsvěcování vánočního jehličnanu
Dnes jsem byla na slavnostním rozžehnutí vánočního stromu v blízké dědině. Zajímavost byla ta, že se nerozsvěcel jehličnan, ale náš národní strom, totiž lípa. A osvětlen byl moc hezky, předcházel mu mimo jiné ohňostroj s hudbou skladatele Friedricha Handla.
Dita Jarošová
Střípky tehdejšího Listopadu
Sedmá třída to jistila, drtili jsme ruštinu a měli cvičební stejnokroje složené z bílých triček a dle pohlaví odlišené trenýrky na buď modré nebo na červené. Cizokrajné ovoce jsme ochutnali jen tehdy, pokud někdo z rodiny či ulice vystál frontu. Naše sousedka, scvrklá to stará paní, pro jistotu ještě citrony vždy doma převážila, když jsem se nabídla, jako správný pionýr, že jí kilčo v poloprázdné zelenině vezmu.
Dita Jarošová
Strašidelné dlení ve škole
Dnes v noci budu nocovat, již podruhé, v základní škole. Pocity mám smíšené, loni jsem toho moc nenaspala...
Dita Jarošová
Blog zvaný švestkový
"Tak jsou už konečně dole?" Ptám se a asi dozraji než spadnou... Jasně, švestky modravé, vonící koženě a chutnající Blaženě... "Švestek zkrátka není nikdy dost", pravili mi sousedé.
Dita Jarošová
Historky narozeninové
Srpnové narozeniny, znáte to, co dodat: velká oslava, horko, hodně dětí, balonků, vedro, spousta zábavy. Protože teplo opravdu bylo veliké, došlo i ke koupání a po zdařile sfouknutém dortu přišel všem účastníkům vhod i dort...
Dita Jarošová
"Cože, nepřišly gumičky?"
Ne, nedívám se na geniální komediální sitcom s Oldřichem Kaiserem, ani se nechystám zavařovat papriky, ale čelím smutným dětským očím, že totiž do obchodu nedorazily gumičky loom bands...
Dita Jarošová
Zářijový příběh od Gréda
Měla jsem právě na starosti večeřet se svým bratrem na verandě venkovské chalupy, roubené od hlavy k patě. Byl poslední zářijový den.
Dita Jarošová
Do života hmyzu...
Předběžně netvrdím, že bych byla proti hmyzu nějak zaujatá! To mě ani nenapadne, roztodivná havěť již neodmyslitelně patří do našich příbytků, jiná nám dokonce obstarává med či alkohol, že...
Dita Jarošová
Boty pro kočky
Jak tak dneska koukám na olezlý škrpál na břehu Labe, přemýšlím, kde se nachází druhý do páru. Asi o zátoku dál, či o pár set metrů výš? O přezouvání, nazouvání a botách již vím mnohé. Někdy je to ovšem pro kočku!
Dita Jarošová
Povídka zvaná cyklistická...
Loni, při aktivním přemístění kola na chalupu, odkud budeme jako každoročně vyjíždět na krátké výlety mi můj malý cyklista nadával o něco více, to vám mohu říci. Letos už jel na větším kole, věděl, že trať se dá lehce zvládnout.
Dita Jarošová
Akusticky nebo elektricky?!
"Rozhodně elektricky"! Řekla jsem si v šestnácti na první zkoušce punkové kapely, kam mě pozval spolužák. Domníval se totiž, že můj silný hlas přehluší i industriální hudební lomoz a navíc se rozbil mikrofon, takže bylo jisté, že se ode mne očekává, jak akusticky překřičím celou elektrofonickou kapelu. Hořký konec jedné drsné kariéry...:)
Dita Jarošová
Sláva futrálům!
Včera na jedné moc a moc povedené zahradní slavnosti vytáhl kamarád svou milou kytaru z bizarního futrálu. Nástroj ten byl pečlivě uložen do kanafasového povlaku na polštář a navíc ozdobený pravou Richelieu výšivkou.
Dita Jarošová
Fantom Facebooku
Před několika lety jsem si ze zvědavosti vytvořila profil na síti zvané Facebook s mlhavou představou možností, jaké skýtá. Dějí se tam vesměs věci podivuhodné, mám tam samé zajímavé přátele a tudíž v žádném případě nepatřím mezi její odpůrce.
Dita Jarošová
Pohyblivý jukebox
Tak co si pustíme dneska...? Řídím ráda, ráda se řítím silnicemi, přičemž nejlépe u toho ještě poslouchám skvělou hudbu... Tedy ovšem, když se nacházím ve voze sama. Na cesty autem, daleké i blízké je záhodno pustit si muziku. To ví ovšem každý: zdůvodňuji si to neúprosnými statistikami ohledně mikrospánku, omezením hádek, zabavením rušivých elementů, čili dětí...
Dita Jarošová
Zpěvně po Německu
Autobus tiše míjí ztichlý lunapark, ještě včera město dunělo v rytmu hitů Robbieho Wiliamse, Spice girls, atakdále. Dnes ospalá ulice odpočívá. Odjíždíme směr Německo.
Dita Jarošová
Chcíp kanárek!
Zpívat se dá opravdu skoro při každé příležitosti. Sami pro sebe můžeme broukat kdekoliv, v přírodě, třeba i ve vaně... V takové situaci bude každému jedno, že si text písně člověk libovolně upravil, zjednodušil či počeštil....
Dita Jarošová
Tleskači a tleskačky
Mohu napsat: potlesk je odměna! Ale není potlesk i něčím jiným? Může být mírný, akurátní nebo také bouřlivý, neboli aplaus. Také existuje potlesk dopředu, tedy na jakési splátky či co, rozpačitý, vynucený a neuvážený. Jistě, také se dá odlišit podle techniky, jinak bude "plácat" batole, jinak mohutní černoši na Dvořáka, zcela odlišně potom dáma v rukavičkách, to téměř ani neuslyšíte...
Dita Jarošová
Potápění se sborem
Životní dráha kdekoho z mého bezprostředního okolí byla protkána vzory a s ním i sbory. Dávali mi často za příklad vzory ze sboru učitelského, bratr si kupodivu vybral vzdor a s ním sbor vojenský, část rodiny tíhne zase ke sboru hasičskému... Cožpak o to, hasiče mám ráda, jednak mi jednou zachránili život při požáru, také mi vyprostili dítě z výtahu a naposled to byli i oni, které jsem chtěla přivolat, když má pětaosmdesátiletá babička nemohla vylézt z bazénu, kam předtím velmi svižně vplula. Při vidině, že ji členové hasičské pěchoty spatří v negližé, nakonec přece jen raději zvolila méně dramatickou cestu zpět a ke škodě přihlížejících sousedů za záclonami, vylezla po chvíli sama.
Dita Jarošová
Peripetie utrženého sluchátka
Telefonuji sporadicky. Ne, že bych nerada hovořila, to ne, ale pokud člověk nevidí protějšek, jde mi to proti srsti. Můžete mi sice poradit, abych více používala skype, tam zase obvykle ale vázne zvuk. Jakým způsobem zjistíte, zda hovořící nejede právě v autě, nesedí na wc, neleží ve vaně, apod.? A jak se přitom asi tváří?
| předchozí | ... 17 18 19 20 21 22 23 | další |
