Kateřina Zagorová
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6807x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
Kateřina Zagorová
Konkurz na normální holku
„Normální holky vymřely,“ povzdechl si tuhle jeden můj kamarád nad půllitrem piva, „svět je plnej pipin a zlatokopek a normální milou hezkou holku aby jeden hledal lucernou. Já přitom nechci nic, než normální, obyčejnou holku. To chci tak moc?“ Čekala jsem, kdy do piva uroní první slzu. Slza se nekonala, zato se konala vcelku zajímavá debata na téma Extinkce živočišného druhu „femina normalis“.
Kateřina Zagorová
LDN nebo v 70 zastřelit?
Nedávno jsem si přečetla článek blogera Jiřího Vernera s názvem „Až budu mít 70, zastřel mě, prosím...“ Článek je to krásný a moc ráda jsem mu dala karmu. Ale překvapily mne v diskuzích reakce na příspěvky přispívající diskutérky s nickem Barbarka_CZ. Zatímco většina diskutujících ji označila za zlou a bezcitnou, já viděla nešťastnou ženskou, které její situace pomalu přerůstá přes hlavu. Ženskou, která se pokouší udělat tu nejzákladnější lidskou věc na světě – postarat se nemohoucího člena své rodiny. Ženskou, která se z toho pravděpodobně co nevidět zblázní.
Kateřina Zagorová
Aby ti neutekl
Protože reakcí na článek blogerky Alice Jurasové (zde) už tu bylo dost, tento článek pro změnu reaguje na jednu z těchto reakcí (zde)
Kateřina Zagorová
Pro dobrotu na žebrotu
aneb co bych platil za právníka, když mám přece tebe. Jen co jsem dostudovala, najednou se kolem mne začalo hemžit plno přátel. Najednou byl kdekdo můj kamarád. A kamarádi pohříchu vždy něco potřebovali. Když můžu, tak pomůžu, ale všechno má své meze.
Kateřina Zagorová
Miss Katastrofa
Jestli existuje někdo, kdo je sám sobě životu nebezpečný, pak jsem to já. Jedině já jsem schopna sama sebe spolehlivě zneškodnit prostředky běžně dosažitelnými a na první pohled naprosto neškodnými. Jako je například fotoaparát v kombinaci s poličkou na knihy.
Kateřina Zagorová
Moje sněhová kalamita
Takže je zima. V zimě padá sníh. Taky mrzne. Když padá sníh a mrzne, tak sníh netaje. Když netaje, zůstává ležet kam dopadl, to dá rozum. Zdá se, že jen silničáři se s tím nějak nedokáží smířit.
Kateřina Zagorová
Fujtajbl, zas já
Moje babička považovala za nepraktičtější věc do domácnosti ženskou krásu (byla velice krásná). Moje maminka považuje krásu za věc sebevědomí (byla nejkrásnější ženou v okrese a stále se za ní muži na ulici otáčejí). Já jsem přesvědčená, že sebevědomí je otázkou osobního přístupu k věci.
Kateřina Zagorová
Anorexie naruby
Mám anorexii naruby. Vidím se štíhlejší, než skutečně jsem. Což je nejlépe prokazatelné mým každoročním šokem nad fotkami z dovolené a hlubokými depresemi v kabinkách obchodních domů
Kateřina Zagorová
Vánoční přání
Vánoce už nám sedí za krkem a na mne je vyvíjen čím dál tím větší nátlak, abych už teda konečně Ježíškovi sdělila, co bych chtěla čyřiadvacátého pod jedlí najít. Tohle já dělám nerada. Mám ráda překvapení a na situaci, kdy doma sdělím, že chci růžovej chlupatej župan a pak pod stromečkem rozbalím (chvilka napětí – no, ne) růžovej chlupatej župan, nic překvapivého nevidím.
Kateřina Zagorová
Psí vstávání
Jsem z rodu spáčů. Kdybych mohla, prospím soudný den. Můj první pejsek, Daníček, byl ze zcela jiného těsta. Zvlášť v létě na dovolené. Frustrovanej z celoročního omezeného výběhu na našem dvorku a (dle jeho názoru naprosto nedostatečným) týdenním přídělem procházek, mne s vidinou lesa za humny budil už ve čtyři ráno divokým skokem na mé břicho.
Kateřina Zagorová
Za všechna „auta bez řidiče“
aneb žena za volantem – auto bez řidiče Jsem mizerný řidič. Je to smutné, ale je to tak. V autoškole mi to šlo. Dělali jsme ji s bráchou společně a zatímco brácha poskakoval a chcípal na každé křižovatce, já brázdila ulice a okresní silnice sice se čtyřicítkou na tachometru a v očích smrt, zato plynule. Při zkouškách jsem dokonce zvládla i podélně zaparkovat a vyhnout se srážce s jedním debilem, co mi vjel na kruhák před nosem
Kateřina Zagorová
Jak si získat ženu?
Tak jsem nedávno zjistila, že nejnovějším trendem v mezilidských vztazích jsou kurzy svádění. Prostě zaplatíte pár tisícovek a někdo úspěšnější než vy (rozuměj někdo, kdo už babu má) vám řekne, co jako jo a co jako ne, aby byla ruka v rukávě.
Kateřina Zagorová
Býti in
Říjen se téměř překulil do listopadu a u nás se pomalu začaly řešit vánoce. To se pozná tak, že kdykoli řeknu: „Jé, to je hezký,“ máma se zatváří potutelně. A já vím, že si musím začít dávat pozor na hubu, abych třeba k Ježíšku nedostala mládě tygra usurijského.
Kateřina Zagorová
Do pluhu a do kočáru
Moje babička dělila ženy na dva typy. Do pluhu a do kočáru. Zatímco k pluhovým se sama hrdě hlásila, kočárovými hluboce a nesmírně pohrdala.
Kateřina Zagorová
Ponožky v botách a tescohrášek
Aneb jsem módní a potravinový barbar Dva nejvýznamnější články dne (alespoň dle množství diskuzních příspěvků pod nimi) se zabývají módní neschopností Čechů (reprezentovanou fuseklema nošenýma do sandálů) a naopak jejich schopností sežrat prakticky cokoli, pokud je to levné (reprezentovanou obrovskými objemy prodeje výrobků něžně zvaných „tescosračky“).
Kateřina Zagorová
Dovolená pro psa
Vrátila jsem se z dovolené. Když jsem odjížděla a do kufru balila roztomilé bílé šatičky s černýma puntíkama, kolegyně mé matky pronesla památnou větu: „Teda, to se ti Italové posaděj na zadek“. Upřímně řečeno, ve skutečnosti místo „posaděj na zadek“ použila jiné slovo, taktéž začínající na po...
Kateřina Zagorová
Motivace jménem Jaruna
Motivace k dosahování vyšších cílů může být různá. Pro někoho vlastní dobrý pocit, pro jiného peníze, pro dalšího jeho životní partner. Moje motivace se jmenuje Jaruna.
Kateřina Zagorová
Romská otázka?
Řečeno slovy mé maminky: „Romská otázka neexistuje“. Když probíhalo poslední sčítání lidu, měl každý sčítaný možnost zvolit si svou národnost. Víte kolik lidí ze všech těch sčítaných do kolonky „národnost“ vepsalo hrdě „romská“? Moje maminka byla pro naši ves jediným sčitatelem, takže to věděla vcelku přesně. Sedm. Celých sedm lidí v našem městysu, kde je jedno ze státem registrovaných romských ghett čítající téměř dvě stovky obyvatel. Všichni ostatní „romové“ se za svou příslušnost styděli. Do kolonky „národnost“ vepsali „česká“.
Kateřina Zagorová
Úchylové mezi námi
O tom, že chodit za teplého dne v tričku s výstřihem je normální a že posláním policie by mělo být pomáhat a chránit, ale že to ne vždy dělají.
Kateřina Zagorová
Nemám velikost 34. No a co?
Tento článek je reakcí na článek Evy Reichelové s názvem „Mám velikost 34....“ Pro neinformované zde Za všechny ty potrefené husy, které se neozvaly, protože se bály, že budou zvány potrefenými husami, se jedna potrefená husa rozhodla ozvat na plný zobák.
Kateřina Zagorová
Klenčí pod Čerchovem. Kdeže?
Tak jsem se zase parádně ztrapnila. V rámci rodiny – tak nevím, jestli bohužel nebo naštěstí.
Kateřina Zagorová
Houpačka a obludy
Prodloužený víkend se vydařil. Nejprve jsem ve Stříbře posbírala v zahradě všechen rybíz a veškeré třešně a zatímco táta sekal tu džungli, která tam od naší poslední návštěvy stačila vyrůst a můj pes se pokoušel najít co nejefektivnější způsob, jak se začunit k nepoznání (drobné sekance trávy v husté psí srsti dělají divy), sedla jsem si na sluníčko, cpala se třešněma a přemýšlela, co s tím nadělením budu dělat.
Kateřina Zagorová
Ku*vy šestinohý
Někteří z nás se bojí pavouků. Jiní nesnášejí hady. Už jsem také potkala člověka s fóbií z koček. Každý jsme jiný. Moje fóbie je mravenčí.
Kateřina Zagorová
Mláďátka
S mláďátky se tento víkend roztrhl pytel. Šli jsme s Lakýnem v sobotu do lesa. Na houby a taky jen tak. Našli jsme jednu babku, jednoho klouzka, spoustu lesních jahod, naprosto skvělej klacek na přetahování a jednoho srnečka.
Kateřina Zagorová
Psí láska, psí život
Narodila jsem se jako panelákové dítě. A snad už v kolíbce jsem řvala, že chci psa. Když jsme se v mých osmi letech přistěhovali na venkov do baráčku sice bez zahrádky, zato ale s dvorkem, můj (a mého bratra) tlak na rodiče ohledně chlupatého čtyřnožce rapidně vzrostl. Dlužno říci, že odolávali ještě téměř čtyři roky.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
