Večer májový

Jáchym má před zkouškami. Vypravila jsem se s ním do Městské knihovny, dílem i proto, že jsem chtěla proklepnout jeho informovanost. A tak jsme jednoho májového podvečera seděli nad filmovými encyklopediemi a jamovali...

"Děsný. Tady v týhle knížce není Sedm statečných. A Veliký útěk tu má jen půl stránky. Kdo to psal?" syčím nevěřícně jsem nad objemnou bichlí .

"Nějakej troll," vrčí nevzrušeně syn. "Hlavně že tam má tolik toho italskýho neorealismu. Toho já se fakt bojim."

"Já mám z Giulietty s bílou tváří taky strach. Hele, Sedmičku netočil Zinneman? Kdo to režíroval?"

"Mami, ty jsi úplně blbá? Nebo mě zkoušíš? John Sturges, proboha!"

Syn se tváří pohoršeně. Nezkouším. Jsem blbá. Zapomenut, kdo režíroval můj nejmilejší western... Na druhou stranu je příjemné vědět, že Chumík už je ve svém rajónu lepší než já.

"Víš, že v Butchi Cassidym a Sundance Kidovi mohl původně s Paulem Newmanem hrát Steve McQueen," chechtá se Chum té neuvěřitelné představě. "Umíš si představit tu rivalitu? To by jeden z nich nepřežl!"

"No, Redford je o špetku submisivnější, ale rivalita? Proč?"

"Si je neviděla ve Skleněným pekle? McQueen málem vrátil scénář, že má míň textu než Newman. A hádali se, čí jméno bude na titulcích první. A S Yulem Brynnerem se málem pokousali - když stál McQueen vedle něj, dělal si hromádky z písku, aby byl stejně vysokej."

"Vždyť byl?" žasnu nad tou informací.

"Protože si dělal ty hromádky!" hýká Chum.

A stejně je všechny miluju. Steva, Paula, Roberta i Yula...

"Mami, víš, jakej je rozdíl mezi malým hercem a malou hvězdou? Malej herec si musí stoupnout na bednu od jablek a malá hvězda donutí ostatní, aby si vykopali jámy... M. J. Fox."

Ob židli proti nám zvedne od knihy oči milá Rudovláska. Nepokrytě se culí. Asi taky nemusí italský neorealismus.

"Tak, West Side Story tu je," pokračuji v prohlížení moudré knihy. "Půl stránky i o My Fair Lady. Ale Za zvuků hudby a Mary Poppins samozřejmě chybí - přitom je Julia Andrews tisíckrát lepší než Audrey Hepburn a měla tu Lízu dostat a jsem moc ráda, že toho Oscara nedostala ta zlodějka Audrey ale Julia za Marry Popins a..."

"Nojo nojo," glosuje Chum. "Já vím, že je vysoká a štíhlá a má krásný voči a líbí se mu a proto ji nesnášíš..."

"Nesmysl, " ohrazuji se proti té nespravedlnosti. "Katharine Hepburn je taky štíhlá a tu miluju. A Julia umí zpívat. A nebuď drzej."

Rudovláska se opět zaculí. Jestli má ráda Audrey, Juliu nebo Cate nám neřekne, ale evidentně je v obraze.

"Hele, osmdesátý léta," vzdychá syn. "Takovejch braků!"

"Nemel! Vzpomínky na Afriku. Gándhí. A ještě Pretty Woman...

"Nesnáším Richarda Gera," oklepe se Chum hnusem. Vlastně ho chápu, Gere je tu pro ženský. Ale ta  pikantnost...

"Tak to máš smůlu, hochu. Na  Pretty jseš dělanej. Šli jsme jednou v životě do kina během dvou dnů na stejnej film a na konci měsíce byl pozitivní gravitest."

Rudovláska už se chechtá zcela nepokrytě. A adresně. Vlastně nevím, jestli to Jáchym registruje, ačkoli jak znám Jáchyma...

"Já vim. On teda občas i hraje. Ale musí mít dobrýho režiséra. Ale v Chicagu ho snesu."

"Mimochodem, Pretty Woman i Chicago jsou variace na Pygmaliona. Poznal jsi v Chicagu návštěvu u paní Higginsové? V My Fair Lady jsou to dostihy, v Pretty Woman pólo..."

"Myslíš tu tiskovku? Jak je tam Renée Zellweger jenom loutka? Jo. A v Deníku princezny je to ta recepce s rozchechtaným Japoncem."

"A Julia Andrews jako Higgins, Pickering samozřejmě Hector Elizondo. Starý dobrý Shaw..." rozněžním se. "Víš, že mě na něj prvně vzal strejda Vojtěch?"

"Hu! Anglický pacient!" otřese se Chum.  "Tak tenhle film opravdu nemám rád!"

Oba ho nemáme rádi. Oba kvůli Ralphu Fiennesovi. Ty jeho nekonečně nyvé, sexuálně úchylné pohledy. Hu!

"Přitom Joseph je v Zamilovaným Shakespearovi úžasnej," hučí Jáchym. "A je to jedna rodina."

"Není sourozenec jako sourozenec," zaculím se na Chuma. "Když jsme u toho Shakespeara."

"Mimochodem, bude nová verze Romea a Julie. Už jsem viděl ukázky..."

Tak. Možná bych se mohla pomalu zvednout. Chlapec se doučí sám. Kristýna leží v posteli s virózou a dá mi ten pozdní příjezd náležitě sežrat. Nejspíš mi ukousne hlavu. Je po té rodinné svatbě nějak citlivá. Příští blog napíšu pro ni. A večer si vlezeme do postele a budeme koukat na Doctora Who...

Chum mě doprovází ke dveřím, beru mu na sebe nějaké knihy.

"Běž tokat," loučím se prorocky. Rudovláska se mi moc líbila. Jak se smála. A čemu se smála.

Přijel domů o půlnoci. Povídal si s Rudovláskou.

Druhý den přijel také o půlnoci. Potkal Rudovlásku náhodou před Národním.

No, určitě je ještě hodně filmů, o kterých si spolu mohou pokecat...

PS: A všem maminkám všechno nejlepší ke Dni matek