Krev není voda aneb Rodiče a děti I. ´(1)
Vztah rodičů a dětí byl vždy komplikovaný. Zalistujte řeckými bájemi – Kronos a Zeus, Tantalos a Pelops, Oidipus a Laios – samé vyhrocené, konfliktní vztahy. Kronos své děti jedl, protože se jich bál, Tantalos syna předložil na talířích bohům, by se blýskl a Laios měl takovou hrůzu ze svého osudu, že syna odhodil… a stejně neunikl. Jistě, najdeme u Řeků i starostlivé a milující rodiče - Daidala, Demether, Aegea. Ale konflikty dětí a rodičů nám báje nezastírají, byly tu už od počátku věků. Báje ukazují zhuštěnou zkušenost lidstva. Stejně jako pohádky.
Soupeření otce a syna je věc přirozená, a pokud nepřekročí jistou mez, i zdravá. Syn se musí naučit svému řemeslu, nejlépe od otce – a že se ti dva v určitém momentě střetnou, to vykládají příběhy jako přirozený běh věcí, se kterým se stárnoucí otec musí vyrovnat. A který syn musí elegantně překročit. Soupeření matky a dcery je méně časté. Pokud však k němu dojde, bývá konflikt mnohem krutější. Proč? V jednom známém příběhu roste dcera do krásy, která matku zvolna opouští. Ano, jde o Sněhurku a zlou královnu - bratři Grimmové jim pokrevní vztah upřeli, aby děti tu krutost ustály. Ale pohádky nelžou. A sněhurčí matky jistě existují.
Král Lear a Sůl nad zlato. Proč vyhnal starý vladař svou oblíbenou dceru? Ze stařeckého vrtochu? Každá inscenace vám ten příběh vyloží jinak, ale Kordeliina slova zní stále stejně. Až se vdám, dám svému muži celou svou lásku a půjdu za ním. To je moje povinnost. Pak už jen sledujeme rozběsněného otce, který se chová jako tyran a šílenec. Proč? Vždyť Kordelie hovoří moudře a střízlivě. Leara omlouvá jen fakt, že svou dceru miloval. Patologicky ovšem. Kolik známe takových Learů?
Máj a Babička. Ty stálice na českém literárním nebi. Máchův Vilém překročil všechny hranice, zabil otce, který ho nevychoval a který předtím svedl dívku, jež se později stala dívkou Vilémovou. Přesto mu v duchu literární tradice odpouštíme. Byl vrah, zloděj, loupežník – ale má gloriolu romantického hrdiny. Proč? Protože nás to naučili ve škole. Kdybychom pozorně četli Erbenovu Kytici a Máchovy deníky, byli bychom v úsudku opatrnější. A Barunka Panklová s Babičkou? Obě se staly vzorem čistoty a průzračnosti, přitom víme, že skutečná Barbora se svou matkou (pokud to tedy byla její matka, historikové tvrdí opak) vycházela nepříliš dobře a skutečná babička se kvůli sporům s dcerou dokonce od Panklů odstěhovala.
Pvrní část své úvahy zakončím dílem, které toto téma zpracovává snad nejodvážněji. Dostojevského Bratři Karamazovi, slova Míťova obhájce Feďukina (Dmitrij je právě souzen za údajnou otcovraždu):
»Právě jsme poněkud naznačili, čím má opravdový otec být. Ale v tomto případě, kterým se zde všichni zabýváme, kterým jsou naše duše nemocny, — v tomto případě otec, nebožtík Fjodor Pavlovič Karamazov, ani za mák se nepodobal oné představě otce, kterou právě vyslovilo naše srdce. To je neštěstí. Ano, některý otec se skutečně podobá neštěstí....
Nemluvím jenom ke zdejším otcům, nýbrž volám k otcům všem: »Otcové, nerozhořčujte své děti!« Ano, vyplňme nejprve sami odkaz Kristův a potom si teprve dovolme hnát k odpovědnosti své děti. Jinak nejsme otcové, nýbrž nepřátelé svých dětí, a ony nejsou našimi dětmi, nýbrž našimi nepřáteli, a my sami jsme si z nich udělali své nepřátele! …
Pohled na otce nehodného, zvláště je-li srovnán s otci jinými mimovolně vyvolává v hochu mučivé otázky. A tomuto trýzněnému hochu odpovídá se na tyto otázky úředním stylem: »On tě zplodil, ty jsi jeho krev, proto ho musíš milovat.« A hoch se mimovolně nad tím pozastaví: »Ale což mne otec miloval, když mne plodil ?« ptá se, divě se stále více a více, »což mne zplodil pro mne? Vždyť mne neznal, ani neznal mé pohlaví v onu chvíli, v okamžiku vášně, vzbuzené snad vínem, a snad mi jenom odkázal náklonnost k opilství, — hle, to je všechno jeho dobrodiní… proč ho mám milovat jenom za to, že mne zplodil, a že mne potom celý život nemiloval...
A jak ta otázka má být řešena? Takto: nechť syn stane před otcem svým a zeptá se ho po úvaze: »Otče, řekni mi, proč tě musím milovat? Otče, dokaž mi, že tě musím milovat!« A bude-li tento otec míti tolik síly, aby mu odpověděl, a dokázal mu to, — pak budeme míti před sebou opravdovou, normální rodinu… V opačném případě, nedokáže-li otec, co hoch chtěl, — znamená to konec té rodiny: není mu otcem, a syn dostává volnost a právo napříště nepokládat svého otce za otce, nýbrž má právo ho pokládat za člověka cizího …«
Tolik Dostojevskij. Život není román (ani báje, pohádka či divadelní hra), namítnete.
Klidně tomu věřte.
Dobrou noc.
Psáno pro oktavánský literární seminář, téma Rodiče a děti (1)
Veronika Valíková Šubová
Ošklivost je krása, lež je pravda a nová Miss Alabama.
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/14339/w230/Bf832363.jpeg)
Hitem internetu posledních dní se stala stopadesátikilová Miss státu Alabama Sara Millikenová. Snad proto, abychom si zvykali na svět, v němž abnormalita je nazývána normalitou a krása ošklivostí.
Veronika Valíková Šubová
Jak jsem kupovala Cinzano
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/14339/w230/Bf92981.jpg)
Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.
Veronika Valíková Šubová
Kde se vzalo tolik nenávisti?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/05/14339/w230/Bf829913.jpeg)
Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?
Veronika Valíková Šubová
Pravidla randění podle babiček
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/05/14339/w230/Bf828710.jpeg)
Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/04/14339/w230/Bf827131.jpeg)
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Další články autora |
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje
Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...
Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23
Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...
Evropu čeká vlna veder, dorazí i do Česka. Ve Španělsku čekají 45 stupňů
Teploty v Evropě od víkendu výrazně vzrostou. Od pondělí do čtvrtka příštího týdne bude letní až...
Slovenští politici letěli na Euro vládním speciálem, pracovní cestu nehlásili
Slovenský vládní speciál byl v německém Frankfurtu nad Mohanem v době, kdy tam slovenský národní...
KOMENTÁŘ: Zvíře není jenom věc. A patří to i do české ústavy
Premium Je ústava jen přesným návodem k použití státu, anebo by měla obsahovat i obecné a vznešenější...
Během deseti dnů hořely hned tři elektrokoloběžky, vždy za to mohla baterie
Tři elektrokoloběžky během deseti dnů vzplály na jihu Čech. Ve všech případech o šlo o technickou...
Opilec napadal zdravotníky, kteří ošetřovali pacienta. Zamkli se v sanitce
Muže ze Sokolova, který letos koncem května ohrožoval a vulgárně urážel zdravotnické záchranáře při...
- Počet článků 464
- Celková karma 30,15
- Průměrná čtenost 1667x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky