Markéta Šichtařová VIP
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka, autorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2024 kandidátka do Senátu ČR.
- Počet článků 696
- Celková karma 42,14
- Průměrná čtenost 19955x
Markéta Šichtařová
Dejte bacha na banku
„No mě vomejou, co ta ECB zase blbne?“ Když jsem před několika málo dny zaslechla tuhle zoufalou větu mého kolegy, bylo zjevné, že poklid je z finančních trhů fuč. Rychlý pohled na monitor potvrdil v tu chvíli již tušené: Kolega nebyl jediný, kdo se v ten okamžik zděsil. Podobné pocity zažívali makléři bank od Řecka po Portugalsko a od Madeiry po Irsko. Důvodem se stala krátká věta, která po skončení zasedání špiček ECB proběhla agenturami: „Evropská centrální banka zcela nečekaně snižuje úrokové sazby z 0,15 % na rekordní minimum 0,05 %.“
Markéta Šichtařová
Prý že státní školství je zdarma! Houbeles.
Něco vám prozradím na Pikoru; respektive na to, jak má pan ekonom ekonomicky zorganizovanou domácnost: Neustále si coby závislák na kofeinu stěžoval, že se mu záhadně ztrácí hrnečky a skleničky. Když už ze svatebního servisu zbývaly poslední dva ubohé kousky, načapal svého malého syna, jak použitý hrnek hází do koše se slovy: „Fuj, špinavý...“ Čímžto mám dojem, že spojení „turecké hospodářství“ se stává překonaným a můžeme jej směle nahradit označením „Pikorovo hospodářství“. A můj druhý dojem z posledních dnů jest, že klasickým příkladem takového Pikorova hospodářství je české školství.
Markéta Šichtařová
Otec k porodu… nepatří! ( Markéta Šichtařová & Vladimír Pikora )
Před pár dny se dvěma ekonomům narodilo čtvrté dítě. Býti čtyřnásobným rodičem má ovšem jednu nevýhodu. Čím je pro vás rodičovství „normálnější“ rolí, tím s větší nelibostí si uvědomujete „nenormalitu“ mnohých společenských konvencí a tlaků, kterými je plození a vychovávání nových tvorečků sešněrováno. Doslova od jejich početí, přes jejich narození, pokračujíc chladnou a bezkontaktní výchovou a konče zpracováním do ochočeného stádečka poslušných oveček ve škole. Koneckonců má to z hlediska státu racionální jádro: Čím víc jsi ochočen, tím míň reptáš při placení daní, není-liž pravda? Chcete konkrétní příklad takové hloupé společenské konvence? Tady je: očima novopečeného čtyřnásobného tatínka – mého manžela:
Markéta Šichtařová
„Zakažme domácí porody!“
Je tomu šest dní, co se narodilo mé čtvrté dítě. Narodilo se doma. Stejně jako ty předešlé. Na tom by nebylo nic tak zajímavého. Tedy pokud bych žila v Německu, Belgii, Británii, Kanadě, USA... A mě by ani nenapadlo o tom psát. Popravdě, nenapadlo by mě o tom mluvit ani jako Češku, kdyby nebylo onoho legračního nápadu poslance Svobody iniciovat zákon zakazující domácí porody. Nemám totiž sebemenší potřebu komukoliv se zpovídat, či snad dokonce své pohnutky omlouvat. Do toho, jak a proč já přivádím své děti na svět, je každému pendrek – s výjimkou tatínka a onoho děťátka. Ale je tu jedno ALE: Onen poslanecký nápad.
Markéta Šichtařová
Průšvih tisíciletí: Bude se zlevňovat!
Žijeme v legračním světě. Leckdo by asi řekl, že nám „vládnou“ a řídí nás volení politici. Nebo nejnovější vědecké poznatky. Nebo případně cosi jako „názor lidu“, ať už prosazovaný v referendech, nebo v revolucích na ulicích.
Markéta Šichtařová
Rusko: Bublina už praská…
Rusko si zjevně řeklo, že nebude žádné ořezávátko, a odpovědělo na sankce EU a USA: Zakázalo dovoz ovoce, zeleniny, ryb a mléka. Obchodní válka nabírá na obrátkách. Když to tak pozoruji, skoro si říkám, jestli organizace typu OSN, WTO a podobně nezrušit: Nyní naprosto selhávají. Když nic jiného, čekala bych alespoň, že o nich bude slyšet. Místo toho zastrčily hlavy do písku. Obchodní válka přitom škodí všem ekonomikám. Na obou stranách. Kupříkladu Rusko je na evropských potravinách do určité míry poměrně závislé - jen vloni za ně utratilo 43 miliard dolarů. I Evropu to bude bolet. Rusko představuje 28 % vývozu veškerého evropského ovoce a 22 % evropské zeleniny. Třeba Polsko už teď odhaduje, že kvůli vývoji na Ukrajině a sankcím poroste polská ekonomika o 0,6 procentního bodu pomaleji, než by jinak rostla. A to zatím mluvíme jen o poslední vlně sankcí, tedy o oněch zemědělských...
Markéta Šichtařová
Daň ze životního stylu je podvod
Zkraje tohoto týdne jsme se dozvěděli, že nás prý nejspíš čeká nová daň. Prý daň z (luxusního) životního stylu. Kdo se nechal nachytat a zprávě uvěřil – což vskutku nebylo těžké – mohl jen konstatovat: neuvěřitelný to název. Co všechno se dá zdanit! Teď už chybí jen daň z čistého vzduchu. Kdyby člověk nad tím podivuhodným spojením trochu přemýšlel, muselo by ho zamrazit. Daň, má-li dovětek „z nějakého předmětu“, se totiž často uvaluje na něco špatného, nezdravého a nežádoucího. Třeba na tabákové výrobky. Nebo na alkohol. Nebo na hazard. Chce tím stát říct, že „luxusní život“ je něco nezdravého a nežádoucího pro stát a společnost...?
Markéta Šichtařová
Nesnáším cigarety. A jsem proti jejich zákazu!
Nemám ráda cigarety. Bytostně mi vadí. Nikdy jsem kouřit nezkoušela. Cigaretový kouř mi odporně páchne. Kuřáka cítím na sto honů. A do zakouřených podniků zásadně nechodím, vyhýbám se jim obloukem. Ani nemluvě o tom, jak strašlivě vypadá rakovina plic v konečném stadiu.
Markéta Šichtařová
„Přijde krize, jaká ještě nebyla.“ Podvod, či pravda?
„Přízrak krize zase ožívá!“ „Doktor Zkáza čeká splasknutí cenové bubliny!“ „Přijde krach a bída, jaká ještě nikdy nebyla, tvrdí miliardář Donald Trump!“ „Významný ekonom Nouriel Roubini opět varuje!“
Markéta Šichtařová
Nové zdražení na spadnutí? Nová intervence?
Nepochybuji, že listopadová intervence České národní banky (ČNB), pro kterou se u české veřejnosti vžil velmi sugestivní, byť značně zavádějící název „zdražení“, zůstala všem hluboko v paměti. Koneckonců, bylo to tehdy spektakulární divadlo: Kdy naposledy před intervencí se český bulvár zajímal o centrální banku? Pochybuji, že až do intervence si třeba jen čtvrtina čtenářů bulváru byla schopna vzpomenout na jméno českého guvernéra centrální banky. A nejednou po intervenci bylo skloňováno ve všech pádech. Už to samo o sobě svědčilo o tom, jak hluboce intervence centrální banky na oslabení koruny českou veřejnost vzrušila. Nechme stranou, že valná – skoro bych řekla drtivá – většina výpadů proti intervenci byla vedena dost neodborně a bez ekonomického porozumění, proč k ní vlastně došlo. Faktem totiž je, že i já tehdy byla proti intervenci, byť mé argumenty byly trochu jiné než ty, které omílal bulvár. ČNB tehdy intervenci obhajovala s tím, že kdyby k ní nedošlo, spadla by česká ekonomika do deflace, tedy do situace, kdy ceny v ekonomice nerostou, ale klesají, a to by prý byl průšvih. Někteří z ekonomů – včetně mě – zase kontrovali, že deflace by žádným průšvihem nebyla, tak proč kolem ní dělat tolik cavyků?
Markéta Šichtařová
Důchodová reforma je časovaná bomba
Lidé často pro stromy nevidí les. Řeší malichernosti, podstatné věci jim unikají. A tak je to i s důchodovou reformou. Najednou se o ní vlastně nemluví. Jako by byla vyřešena. Nebo jako by už nepředstavovala problém. Opak je pravdou. Jaký je vlastně aktuální stav kolem důchodů? Málokdo si povšimnul, že nám vznikla s novou vládou nová důchodová komise. Pokud už si jí někdo ráčil povšimnout, pak tato komise (kolikátá už?) v očích veřejnosti představuje řešení problému. Vážně?
Markéta Šichtařová
Ceny realit zase rostou. Důvod ke strachu z nové krize?
V poslední době si nějak nejsem jistá, co je a co není legrace. Například manžel mi u snídaně vlepí hubičku, pak si mě pozorně prohlíží, chvíli čeká, až z něj nakonec vypadne: „Hm, zase to nefunguje. Čekal jsem, jestli se z tebe nestane princezna, ale pořád vypadáš jak žabák.“ Mám podezření, že to myslí zcela vážně. No a jindy zase čtu o tom, jak rostou ceny nemovitostí a jak je nejlepší čas je nakoupit. Hm, dobré – až na to, že totéž jsem od krize četla už stokrát. A v minulých měsících to zatím vždy nejspíš byl jen skrytý reklamní článek realitní agentury.
Markéta Šichtařová
Má popelnice – můj hrad. Opovaž se na ni sáhnout!
Chcete dokonalý obraz české reality? Tady je: Zvířátka si chtějí postavit dům, ale potřebují k tomu 35 razítek. I vyšlou na úřady lišku, protože je ze všech zvířátek nejmazanější. Liška se dlouho nevrací. Když po měsíci dorazí, všichni se dychtivě ptají, jak dopadla.
Markéta Šichtařová
Platit bance za to, že si do ní smím uložit peníze?!
Mám jednoho... známého. (Popravdě, je to vzdálený příbuzný, ale to jen mezi námi.) A tenhle, ehm, známý, vlastní chalupu. A jelikož velkou zručností ani estetickým cítěním neoplývá, přihodilo se, že na zahradě jeho venkovské chalupy se nakupila velká hromada čehosi: Směsi stavební suti, prken, dávno shnilého palivového dřeva, prázdných sudů a spol. Bohužel známý netuší, jak se takového „čehosi“ zbavit; přitom ale intuitivně cítí, že jeho zahrada vypadá tak nějak jinak než zahrady sousední. Tedy že asi není ve zcela ideálním stavu. I nalezl – podle jeho mínění – dokonalé řešení, a mně minulý víkend při mé návštěvě přivodil menší šok: Rozhodl se nechat hromadu odpadu porůst břečťanem. Tím mimoděk přiznal několik věcí současně: Zaprvé že vůbec netuší, jak se problému zbavit řádně. Zadruhé že na řešení na několik dalších let v podstatě rezignuje. A zatřetí že si na kuriózní stav – regulérní skládku na vlastním pozemku – vlastně už tak nějak zvyknul a začal jej vnitřně považovat za normální. Proč považuji za důležité podělit se s vámi o tuhle příhodu ze života? Protože právě analogií k běžnému životu dokážeme nejlépe „ohodnotit“ současné jednání Evropské centrální banky (ECB).
Markéta Šichtařová
Prostitutky nám zreformují veřejné finance!
Moderní společnost miluje vědu a čísla. Před pár stoletími by lidi sotva napadlo pídit se po tom, před kolika lety vznikl svět. Dnes si troufáme na mnohem víc. Skrze udělátka jako střední délka života a nějaké to modelování trendů si troufáme odhadnout už i to, kdy zemřeme. Věda na nás chrlí neskutečné množství informací a dat. Tolik informací a dat, že už není v silách jednoho člověka všechny je pochopit. A tak chápání necháváme na jiných a pro sebe si bereme už jen jejich závěry. Neboli věříme těm, kteří si říkají vědci či experti.
Markéta Šichtařová
Volby budou povinné
Ukázaly vůbec něco poslední volby? Ano. Brutální nezájem Čechů a Slováků o politiku. Takový nezájem, že prezident Zeman na něj reagoval. A nechal se slyšet, že je zastáncem toho, aby účast v domácích volbách byla povinná. Připomněl, že za první republiky bylo volit povinné. A kdo nešel k volbám, zaplatil mírnou pokutu, která šla do státního rozpočtu. A rozpočet údajně bobtnal a bobtnal.
Markéta Šichtařová
Problém Evropy ještě přijde, před volbami to ale nikomu neříkejte
Evropské špičky tento víkend slavily. Portugalsko totiž oznámilo, že po Irsku jako druhá země opouští záchranný mechanismus, který odvrátil zemi od bankrotu. Představitelé eurozóny ihned zasílali do Lisabonu gratulace, ve kterých vyjadřovali Portugalsku podporu k dalším reformám. Je ale k čemu gratulovat?
Markéta Šichtařová
Muka eurovoleb
Když jsem dnes projížděla předvolební Prahou, vzpomněla jsem si na kdysi proslulé bratry Helbigovy. Údajně když jeden z bratrů rozdával vizitky, měl na nich místo funkce napsáno „Bruder“. To stačilo. Všichni věděli, že na něj pozor. Podobné je to s předvolebními billboardy. Usmívají se na nich neznámí kandidáti, kteří však stojí vedle známých předsedů stran. Do dokonalosti to dotáhnul Daniel Kroupa. U svého jména si dokonce nechal dopsat „přítel Václava Havla“.
Markéta Šichtařová
Kdo nejí česká jablka, není Čech
Každý máme práh citlivosti posazen jinak a irituje nás něco jiného. Některé ženy mohou vyskočit z kůže, když slyší, že prý neumí řídit. (Mě to nechává v klidu.) Některé ženy by se uchýlily k vražedným praktikám, kdyby slyšely mého manžela míjejícího řadu košťat, jak pronese: „A pak že ženské neumí parkovat.“ (Mě to nechává v klidu, neb vím, že podle sebe soudí jiné.) Nadzvednout mě ale umí, co mnohé buď nechává v klidu, nebo dokonce u nich vzbuzuje souhlas: Když do nás politici a média cpou konzumní nacionalismus.
Markéta Šichtařová
Zaplať a můžeš s námi krást
Jan Werich kdysi pronesl, že se u nás vždy platilo víc za muziku než za fyziku, a proto tu není žádný Einstein. Což můžu volně parafrázovat. Za muziku se u nás platí víc než za politiku, proto abys schopného politika pohledal. Někoho, kdo dá společnosti směr. Někoho, koho si bude většina společnosti vážit, i když s ním třeba nebude souhlasit. Někoho, kdo bude mít vlastní názor, který podle podložen hlubší filozofií, takže se nebude každý den měnit. A hlavně někoho, kdo nebude krást.
Markéta Šichtařová
Změna DPH: Postavme jim pomník za blbost
Není to tak dávno, co Jarda Jágr napsal na svůj profil, že se dva fanoušci baví, že se Jágr chtěl zastřelit. „A jak to dopadlo?“ ptá se ten druhý. „Jako obvykle, netrefil se.“ Vážení, taky mám pocit, že se asi picnu. Když máte dojem, že pořád jenom hrách na zeď házíte, tomuhle pocitu se neubráníte. Celé dvě zatracené knížky jsme s manželem napsali (Všechno je jinak a Nahá pravda), ve kterých vysvětlujeme, jak ekonomika ze všeho nejvíc potřebuje stabilitu... Dva roky energie... A pak bum, co udělá div ne jako svůj první počin nová vláda? Usmyslí si, že zase bude měnit DPH.
Markéta Šichtařová
Nemocnice bijí o pomoc. Zbytečně. Přituhne.
Nepřipadají vám politici trochu jako malé děti? Stejně jako děti nemají představu o hodnotě peněz. Když děti vezmete na pouť, budou chtít na všechny atrakce. A několikrát. A je jim jedno, kolik to stojí, protože neplatí ony, ale rodiče. Politici si také vymýšlejí, že chtějí tohle a tamto, protože neplatí oni, ale daňový poplatník. Příkladem je poslední spor o financování zdravotnictví - výkvět nelogičnosti. A to snad na každé frontě, kam se člověk podívá.
Markéta Šichtařová
Škoda, že petice za korunu není rozumná
Nedávno mi jeden prodejce aut nabídl, abych si od něj nezávazně půjčila nový kabriolet. Měl to chytře zkalkulované. Ze zkušenosti věděl, že řada lidí nejprve malý sporťáček považuje za pěknou, leč nepraktickou věc. Ale jen dokud se do něj neposadí. Jakmile si člověk stáhne střechu a sešlápne plyn, z pěkné a nepraktické věci se stává pěkná a nepraktická věc, bez které nemůže žít. Bez ohledu na to, že aby si ji mohl dopřát, musel by prodat střechu nad hlavou, psa i dítě. I u mne byl prodejce přesvědčený, že už mě má na lopatě.
Markéta Šichtařová
Místo boje proti daňovým únikům ministerstvo dělá pravý opak
Ministerstvo financí se po volbách kasalo, jak zatočí s mizernými věřenými financemi. Jednou z hlavních cest měl být boj proti daňovým únikům. A teď tu tedy konečně máme recept. Rozumějme: Dostalo se nám vysvětlení, jakými způsoby to tedy Ministerstvo plánuje zaonačit. Abych pravdu řekla, nějak mi z toho jde hlava kolem.
Markéta Šichtařová
Hospodářské sankce proti Rusku jsou k ničemu
Když jsem chodila do základní školy, upřímně jsem nesnášela jednu ze svých učitelek. Nešlo o to, že byla přísná. Šlo o to, že si na můj vkus příliš zjednodušovala život. Když se banda tří kluků poprala, odmítla z pohodlnosti řešit, kdo je provinilcem, a nechala po škole celou třídu. Ne že by jedna „poškola“ byla až takovým příkořím. Ale šlo o princip. Nenáviděla jsem tu učitelku jednoduše proto, že mi nedávala na výběr: Neexistovala možnost, jak se „poškole“ vyhnout. Pokusit se roztrhnout kluky od sebe, když se perou? Sotva. Pak jsem byla jedním z těch, kdo se pral. Tvářit se, že roztržku nevidím? Zbytečně. Princip kolektivní viny byl nesmlouvavý. Tehdy jsem se principem kolektivní viny naučila hluboce opovrhovat. A co víc. Došlo mi, jak z neviňátek dokáže nadělat prevíty. Ač v jiných hodinách výstavní šprtka, v hodinách občanské nauky jsem se zázračně stávala zákeřným hajzlíkem, který kupříkladu tajně házel do pootevřené kabelky nesnášené učitelky kousky vodou nasáklé křídy. Abych se s odpochodováním učitelky ze třídy znovu oděla do roucha beránčího. Odpor, který ve mně vypěstovala, nešel potlačit.
| předchozí | ... 18 19 20 21 22 23 24 ... | další |
