Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Platit bance za to, že si do ní smím uložit peníze?!

Mám jednoho… známého. (Popravdě, je to vzdálený příbuzný, ale to jen mezi námi.) A tenhle, ehm, známý, vlastní chalupu. A jelikož velkou zručností ani estetickým cítěním neoplývá, přihodilo se, že na zahradě jeho venkovské chalupy se nakupila velká hromada čehosi: Směsi stavební suti, prken, dávno shnilého palivového dřeva, prázdných sudů a spol. Bohužel známý netuší, jak se takového „čehosi“ zbavit; přitom ale intuitivně cítí, že jeho zahrada vypadá tak nějak jinak než zahrady sousední. Tedy že asi není ve zcela ideálním stavu. I nalezl – podle jeho mínění – dokonalé řešení, a mně minulý víkend při mé návštěvě přivodil menší šok: Rozhodl se nechat hromadu odpadu porůst břečťanem. Tím mimoděk přiznal několik věcí současně: Zaprvé že vůbec netuší, jak se problému zbavit řádně. Zadruhé že na řešení na několik dalších let v podstatě rezignuje. A zatřetí že si na kuriózní stav – regulérní skládku na vlastním pozemku – vlastně už tak nějak zvyknul a začal jej vnitřně považovat za normální. Proč považuji za důležité podělit se s vámi o tuhle příhodu ze života? Protože právě analogií k běžnému životu dokážeme nejlépe „ohodnotit“ současné jednání Evropské centrální banky (ECB).

A analogie je to neskutečně přesná. ECB se podle očekávání rozhodla bojovat s velmi nízkou inflací v eurozóně, která centrální bankéře dlouhodobě irituje, snížením své signální depozitní sazby pro banky do záporných čísel na -0,10 %. Takzvaná refinanční sazba klesla na 0,15 %. Banky tak nejen že už od nynějška nedostávají úrok za to, že si své peníze uloží u centrální banky (tedy u banky bank), ale musí jí za to dokonce platit. (Naopak k výkupům aktiv od bank známým například z USA pod označením kvantitativní uvolnění stále nedochází.) ECB se tímto krokem snaží komerční banky přinutit, aby „nesyslily“ peníze a půjčovaly je. Doufá, že když banky rozpůjčují víc peněz, víc peněz se dostane mezi podniky i spotřebitele, ti začnou víc utrácet a vyšší útraty zase vyprovokují vyšší růst cen.

Na to se můžeme dívat dvěma pohledy. Můžeme se radovat, že to je pořád lepší politika než výkupy cenných papírů od komerčních bank po americkém vzoru. Anebo to můžeme vzít za přesně opačný konec a můžeme se na to podívat očima naší analogie. Stav enormně nízké inflace v eurozóně není rozhodně něčím, co by se dalo označit za „dlouhodobý normál“. Potud dává smysl, že tento stav ECB nevyhovuje. Otázkou ovšem je, co je příčina a co je následek. Velmi zjednodušeně řečeno, ECB se v podstatě domnívá, že nízká inflace je příčinou pomalého hospodářského růstu. Proto chce vybudit zápornými úrokovými sazbami inflaci vyšší. Já se však domnívám, že nízká inflace je důsledkem pomalého hospodářského růstu, respektive že je to ještě dozvuk poslední hospodářské krize. Podobně, jako když po první světové válce docházelo v Evropě k velmi pomalému růstu cen, jelikož lidé, ještě v šoku z války, nebyli ochotni moc utrácet. Jednak neměli co, jednak i kdyby měli co utrácet, volili by po válečné zkušenosti raději škudlení na horší časy. Teprve s odstupem dvou až tří let po válce, když ekonomika už dávno rostla, začal zrychlovat také růst cen. Podobně dnes už sice ekonomika roste, protože ji táhne zejména podnikový sektor a především pak průmysl, ale lidé ještě moc neutrácí. Prozatím.

Průšvih ovšem spočívá v tom, že Evropa má taktéž svou vlastní skládku. Totiž svůj (nejen) jih. A nenarážím na jeho čistotu; narážím na jeho předluženost. ECB ale zaprvé neví, jak předluženost některých zemí řešit. Zadruhé tím, že nepřirozeně pod nulu snižuje úrokové sazby, na řešení problému s dluhem v podstatě na několik dalších let rezignuje, protože již předluženým zemím zadlužování ještě víc (nepřirozeně) zlevňuje. Za normálních okolností by někomu, kdo je zadlužen až na půdu, věřitel buď už nepůjčil, nebo by si za podstoupené riziko nechal zaplatit pekelně vysoký úrok; namísto toho úrok je nyní uměle snížen. A zatřetí ECB tento stav vysokého předlužení začala už v podstatě považovat za normální.

Normální to ale není. Na ekonomice je půvabné, že jde o systém propojených nádob. A každá nerovnováha nebo přetlak nutně časem musí vybublat někde jinde. Co jenom si myslet o šíleném stavu, kdy výnos desetiletého španělského dluhopisu poklesl pod výnos desetiletého amerického dluhopisu? Není to „zajímavé“, když zatímco americký dluhopis je kvalitní a s vysokým ratingem, o španělském se to už říct nedá? Není to ve skutečnosti spíš zvrácené než normální, že kvůli záporným úrokům ECB se země s dluhovými problémy (= problémový dlužník) financuje levněji než země s relativně zdravějšími veřejnými financemi (= celkem bezproblémový dlužník)?

Z pohledu dalších měsíců či i jednoho roku mohou spekulanti slavit. Očekávají totiž příliv levných peněz a tedy levné financování svých spekulací. Neboli růst například akcií. Z pohledu let je situace zhola odlišná. Zamaskovaná skládka bude skrytě kypět pod puklicí. Až se ekonomický růst ještě víc zrychlí, což může být otázku dvou tří let, spotřebitelé začnou víc utrácet. Cenový růst zrychlí. ECB na to zareaguje zvýšením úrokových sazeb. Náhle vysoké úrokové sazby znemožní zadluženým zemím dál si půjčovat na svůj chod. Ceny akcií a dluhopisů rychle propadnou. A dluhová krize se do některých zemí vrátí…

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 13.6.2014 8:00 | karma článku: 43,23 | přečteno: 13448x
  • Další články autora

Markéta Šichtařová

Inflace je manipulována, zdražování je mnohem větší!

Téma inflace je v současnosti v Česku znovu intenzívně skloňované. Podle údajů statistiků inflace v dubnu meziročně vyskočila o 2,9 %, což bylo o 0,9 procentního bodu vyšší tempo než v březnu.

12.6.2024 v 8:06 | Karma: 36,73 | Přečteno: 1536x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Hospodářský růst je jedna velká fikce

Pokud trochu sledujete ekonomické dění, možná jste si povšimnuli, že řada čísel do sebe jednoduše nezapadá.

5.6.2024 v 11:52 | Karma: 43,97 | Přečteno: 5574x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Proč znovu zdražují potraviny?

V posledních dnech je u nás celkem velkým tématem fakt, že ceny zemědělské výroby klesly pod hranici z roku 2020, v obchodech to ale nevidíme. Některé potraviny dokonce zdražily.

27.5.2024 v 8:00 | Karma: 44,30 | Přečteno: 8638x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

(Ne)přijetí eura

Stručně a jasně. Zbaveno emocí a zbaveno ideologie. Čistá ekonomie. Čistá bilance přínosů a nákladů. Přijetí eura je pro Českou republiku nesmyslné a poškozující. A toto jsou důvody:

24.5.2024 v 8:00 | Karma: 45,65 | Přečteno: 7841x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Markéta Šichtařová

Spustila se řetězová reakce našeho zchudnutí

Není žádným tajemstvím stále klesající výkonnost českého průmyslu. Poslední údaje za průmysl ukazují meziroční pokles o 2,7 %. Ale co je ještě horší – tento pokles je soustavný. Trvá už příliš dlouho.

20.5.2024 v 12:16 | Karma: 45,17 | Přečteno: 4612x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Hizballáh poslal drony a rakety na Izrael, útočil na devět vojenských objektů

13. června 2024  16:28

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh provedlo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku...

Z výnosů ruského majetku se zafinancuje půjčka pro Ukrajinu, dohodli se lídři G7

13. června 2024  16:23

Lídři zemí skupiny G7 na summitu v Itálii nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného...

Razie v Německu. Policie prohledává řadu nemovitostí, včetně Bystroňova bytu

13. června 2024  16:15

Německá policie ve čtvrtek prohledává berlínský byt z korupce podezřelého poslance Alternativy pro...

Řidič jel v autě se třemi pneumatikami, diskem drhl o asfalt. Nemohl ani mluvit

13. června 2024  16:03

Nezvyklou jízdou na sebe upoutal pozornost šedesátiletý řidič, který se vydal po silnici první...

  • Počet článků 694
  • Celková karma 42,71
  • Průměrná čtenost 20004x
Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články