Iva Pekárková VIP
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7512x
Iva Pekárková
Jak skončila má kariéra a odpočívej v pokoji
Můžu si za to sama. Když mi bylo tak šestnáct sedmnáct, hrozně jsem toužila po nevšedních zážitcích. Měla jsem pocit, že se v mém životě nic neděje, že se kolem mě vyskytuje jen samá šeď a nuda. Jak teď vidím, nebylo to tak docela pravda, věci se děly, jen jsem byla ještě mladá a zážitky se nestačily nastřádat. Každopádně jsem se v té době nemohla dočkat nových a skvělých dobrodružství.
Iva Pekárková
Pes beze schrány a uprchlíci z venkova
Právě jsem se chystala do koupelny, že se před spaním umyju, když mi v kapse zazvonil mobil jásavými tóny vyhrazenými pro Caravan Cars. Na drátě byl Lofty, nový dispečer.„Ivo! Co děláš? Promiň, že tě ruším, ale nemohla bys přijít do práce? Jen tak na hodinku, na dvě?"
Iva Pekárková
Jak jsem byla nevěrná
Říká se, že zhruba po dvou letech každý vztah zastará, pel první lásky se setře a člověk se zprvu nevědomky a nerad, později vědomě a rád, začne poohlížet po novém a lepším.
Iva Pekárková
Život na háku
Kolega Bah ze Sierra Leone už nějaký čas bydlí v autě. Vůbec bychom to nepoznali. Kolega Bah si na rozdíl od mnoha jiných každý den obléká čistou vyžehlenou košili a na rozdíl od mnoha jiných příjemně voní.
Iva Pekárková
Londýnští kapucíni
Jsou světloplaší. Ve dne je neuvidíte. Těžko říct, kde jsou zalezlí. Možná doma u maminek, možná dokonce ve škole. Ven se vyrojí až po setmění, ale o to je jich víc.
Iva Pekárková
Odpuzovač mládeže - už jste o něm slyšeli?
Není dokonalý. Na zahánění školou povinných dítek se nedá v praxi využít - začíná fungovat až u odrostlých dětí, které se pohybují po městě samostatně, bez doprovodu rodičů. Ale lepší něco nežli nic.
Iva Pekárková
Chudoba, krize, krajané v Londýně a tetované USA
Bylo to hotové deja vu. S chlapíkem, pro kterého jsem v pondělí tlumočila na zdravotním středisku, jsem asi před půl rokem jela do Londýna autobusem. Pan Dobroslav (jak mu budu říkat) má na levém předloktí vytetované
Iva Pekárková
Prase, Prase, Nic Než Prase (vzpoura bezvěrců)
Mám hodně daleko k přesvědčení, že co muslim, to terorista. Naopak: u Caravan Cars pracují převážně muslimové a většinou jsou moc milí. Na nic si nestěžují, nikoho neobracejí na svou víru, ženskou (mě) vedle sebe snesou a nevykládají mi, kde je moje místo. Jen tiše, bez protestů trpí, když se dispečer Gary láduje pizzou s prosciuttem, hlasitě u toho mlaská a škodolibě jim nabízí, ať taky ochutnají. Anebo když dispečer Tommy pozdě nad ránem podlehne pudům, zamkne se v dispečerské budce s dívkou, jež jistě není jeho manželka, a vyvádí tam nechci říct co.
Iva Pekárková
Ta zatracená lucerna!, terorismus a proč je dobré lhát
KŘACH!!!!!! Příšerná rána se rozlehla ulicí, zvuk odbočil za roh a odrazil se od protilehlých domů. KŘACH-CH-CH-CH! Chodci sebou škubli, zastavili se v půli kroku a ohlédli se, co se děje. Pes se zdviženou nožičkou sebou škubl, přestal značkovat své teritorium a taky se ohlédl.
Iva Pekárková
Zarostlé zahrádky a zam-zam (proměny Hadžího Asefa)
Nedá se říct, že se řidiče Asifa báli všichni naši zákazníci. To ne. Našlo se pár obzvlášť odvážných, odhodlaných, chrabrých či totálně ožralých pasažérů, kteří se ho nebáli.
Iva Pekárková
Černooký otrok z Ilfordu
Chlapík, kterého jsem vyzvedla na imigračním úřadě, se jmenoval Tanvir, byl z Bangladéše a nepůsobil na mě jako typický imigrační úředník. I když co já vím - svého času jsem měla soukromého zákazníka Kwabenu, překupníka drog, a ten se jednoho krásného dne v imigračního úředníka proměnil. Pracuje ve stejné budově v Croydonu, ze které se dnes vynořil Tanvir v doprovodu asi tak čtrnáctiletého černookého kluka. Jeli až do Ilfordu v severním Londýně, a navíc v pět odpoledne, takže jsme měli spoustu času na popovídání.
Iva Pekárková
Velká láska, hlava praská, peněženka pracuje (studie v růžové)
Dvě spoře oděné dívky na zadním sedadle se opile přely, která ji má hezčí. Navzájem si je předváděly a každá vychvalovala tu svou.
Iva Pekárková
To jsou hodný děti! (zatím nikoho nezavraždily)
Bumho! Trefili mě do hlavy. Náraz ztlumila čepice, ale i tak to zabolelo. Ohlédnu se - a bumho! Trefili mě do nosu.
Iva Pekárková
Britští policisté zatkli kozu za dopravní přestupek
Ne, nezatkli. A já pevně věřím, že nezatknou, takže bulvární plátky, kterých je tady v Londýně jako nastláno, si budou muset vymýšlet jiné chytlavé titulky. Britští policisté si prostě nemůžou dovolit honit kozu po dvorku ve čtvrti South Norwood, nasadit jí klepeta na přední a možná i zadní kopýtka, něžně ji strčit do antonu a podle předpisů jí oznámit, že všechno, co nyní zamečí, může být použito proti ní.
Iva Pekárková
Vozko, práskni do koní! Jsme pronásledováni!
Kterého drožkáře by nenadchla představa, že jednou do vozu naskočí uštvaný muž v rozevlátém redingotu a z posledních sil zasípá: „Vidíš ten kočár? Ano, ten tažený dvěma páry uhlově černých plnokrevníků. Zloduch, jenž třímá opratě, mne pronásleduje a usiluje o můj život. Když ho setřeseš, dostaneš půl sovereignu."
Iva Pekárková
Vezmeš si mě? (aneb Proč taxikářky vypadají divně)
Je sobota večer. Chystám se vyrazit do ulic a to vyžaduje jistou přípravu. Přemýšlím, co si vzít na sebe, právě na správně zvoleném ošacení závisí úspěch mé dnešní noci.
Iva Pekárková
Jak jsem vezla starou bačkoru
Oslovovala ho „Johne" a on ji „ty zatracená černá krávo." „No tak, Johne," říkala mu, „pojď si sednout sem do auta, tak. Počkej, pomůžu ti, pevně se mě drž, ať neupadneš."
Iva Pekárková
Co je to smíšený pár?
Ten inzerát mě zaujal: Jisté lázně nebo snad klub v severním Londýně má speciální nabídku - vstupenka na celý večer pro dva lidi stojí pouhých osm liber, a máte k dispozici bazén, saunu, páru, vířivku, prostě nač si jen vzpomenete.
Iva Pekárková
Jak nastolit mír na celém světě
Tu dámu jsem nabrala ve dvě hodiny ráno před kostelem prapodivného vyznání, o kterém jsem nikdy předtím neslyšela.
Iva Pekárková
O nebezpečné recyklaci
Ani nevím, jak se to stalo, ale asi před týdnem jsem si uvědomila, že sdílím dům se čtyřmi černochy. Jeden z nich je můj přítel Nigérijec, pak je tu už přes rok Uganďan jménem Josh, a nedávno se sem nastěhovali dva Jamajčani.
Iva Pekárková
O nejsmutnějším taxíku a léčivých Afričanech
Z deníku londýnské taxikářky. Umřel mi tatínek. Nebyl to doslova můj tatínek, byl to můj tchán, přesněji řečeno skoro-tchán, protože s jeho synem nejsme oddáni. Ale měla jsem ho radši než vlastního otce.
Iva Pekárková
Bílá p**a a krize národní identity v Anglii
Z deníku londýnské taxikářky. Když jsem přijela do Anglie a měla sice, teoreticky, povolení k práci a tak dál, ale ještě jsem nestačila projít „procesem“, kterým musí projít každý legální přistěhovalec, aby měl povolení k práci i prakticky, smiloval se nade mnou Nigérijec z kmene Ibo a zaměstnal mě ve svém krámku, ve kterém prodával náplně do tiskáren.
Iva Pekárková
Do p****e, k***a, p**a (o snaživém Jánoši)
Jánoš přijel do Londýna na zkušenou z vesničky u Budapešti. Doufal, že si něco našetří a hlavně se chtěl pořádně naučit královninu řeč.
Iva Pekárková
Kwabena, dealer se srdcem ze zlata
Z deníku londýnské taxikářky 10. Jestli chceš v tomhle džobu aspoň něco vydělat, poučili mě zkušenější řidiči, musíš si najít soukromé zákazníky. Lidi, kteří ti zavolají, když potřebují
| předchozí | 1 2 | další |
