Ta zatracená lucerna!, terorismus a proč je dobré lhát

KŘACH!!!!!! Příšerná rána se rozlehla ulicí, zvuk odbočil za roh a odrazil se od protilehlých domů. KŘACH-CH-CH-CH! Chodci sebou škubli, zastavili se v půli kroku a ohlédli se, co se děje. Pes se zdviženou nožičkou sebou škubl, přestal značkovat své teritorium a taky se ohlédl.

Frekvence sprostých slov linoucích se z dispečerské budky bez varování čtyřnásobně vzrostla. Dispečer Gary vylezl ven a přál si, k***a, vědět, kdo tu bombu, k***a, odpálil tentokrát, k***a. Poděšení řidiči zamumlali „inšalláh" a vyrojili se na chodník před Caravan Cars. Aziz mě proti všem zvyklostem dobrého muslima popadl za ruku a zaštkal: „Ivo, řekni, že to nebyli teroristi! Řekni, že ne! To není dobrý, tohleto! Já bych teroristy zaškrtil, vlastníma rukama bych je zadávil! Vždyť kazej islámu pověst!"

Taky jsem vyběhla na ulici. A naskytl se mi pohled, jaký bych si přála vidět každý měsíc, anebo radši každý týden. Byl to pohled dokazující, že ještě není všechno ztraceno, že nám smrtelníkům stále zbývá naděje. Pohled dokazující, že řád světa je dobrý. Kdybych jen trochu inklinovala k náboženství, řekla bych, že tenhle pohled dokazoval existenci Boha se smyslem pro humor.

Zděšení a hrůza ve tvářích šoférů se pomalu měnilo - v radost. Byla to, pravda, radost škodolibá, ale kdybych si měla vybrat, jestli je mi milejší škodolibá radost, anebo zděšení ve tvářích kolegů, neváhala bych ani na vteřinu. Gary se dal do smíchu a my ostatní jsme se k němu, jeden po druhém, nesměle přidávali.

Ianovi, jednomu z mála bělochů a navíc Angličanů, kteří kdy pro Caravan Cars jezdili, se povedl úžasný kousek: zacouval do lucerny pár metrů od vchodu a porazil ji. Přitom si udělal asi tak půlmetrovou díru do kufru, v podstatě rozpůlil zadní část auta. Teď stál u své (bývalé) toyoty avensis, evidentně nepoškozen, drbal se tetovanou rukou na vyholené hlavě a nevěřícně se šklebil. Nenávistně pohlížel na lucernu, která si s pomalou důstojností potápějícího se korábu lehala na zem. (Kupodivu vážně nepadla jako podťatý strom. Zřejmě to způsobily kabely a dráty, které z ní vyhřezly. Táhly se za ní jako lodní lana a držely ji nad zemí.) Nedělám si iluze, že umím číst myšlenky lidem, natož lucernám, ale najisto vím, co si myslela tahle: „Padla jsem," říkala si se slastným uspokojením, zatímco dohasínala, „ale nepadla jsem zbytečně. Způsobila jsem strach a pozdvižení v řadách nepřátelského vojska. Držela jsem se statečně. Neustoupila jsem!"

Máte pravdu, můj popis nehody nepůsobí moc věrohodně. Jakou rychlostí musel Ian do lucerny nacouvat, aby si způsobil takovou škodu? Jasně, Ian byl občas trochu vzteklý a jeho toyota navíc měla automatickou převodovku. Zařadil zpátečku, pořádně šlápl na plyn, jak se u automatických převodovek musí... a už to bylo. Ale i tak... byla to nehoda desetiletí a přihodila se zrovna tady, kolegům na očích. Všichni jsme Iana litovali a v duchu děkovali Všemohoucímu, ať už je jeho pravé jméno jakékoli, že se to nestalo nám.

Odsunuli jsme lucernu tak, aby nepřekážela ani chodcům, ani silničnímu provozu. A přemítali, jak dlouho Ianovi potrvá, než si toyotu opraví nebo si opatří nové auto.

Objevil se do tří dnů. Řídil teď stříbrolesklý mercedes, o jakém se nikomu z nás ani nesní, a na otázku, jak k němu přišel, odvětil, že jeho pojišťovna přece dodává náhradní auta řidičům, kteří při nehodě, kterou nezpůsobili, přišli o auto.

„Při jaký nehodě?"

„No...," zapýřil se Ian, „copak nepamatujete... přece ta nehoda, co jsem měl... tady." Lucerna stále ležela na chodníku před Caravan Cars a řidiči ji překračovali.

„A tu jsi nezpůsobil?"

Ze zkušenosti jsme věděli, jak nesnadné bývá dokázat pojišťovnám, že jsme za tu či onu nehodu nemohli. Prohlásíte, že jste jeli na zelenou, zatímco druhé auto nemělo v křižovatce co dělat - ale jak to dokázat, když šofér druhého auta tvrdí, že na zelenou jel on a ten, kdo neměl co dělat v křižovatce, jste byli vy? Prohlásíte, že váš ford stál na místě, když se do něj naboural blbeček v landroveru - ale co si počít, když blbeček v landroveru trvá na svém, že nehybně stál on a váš ford se naboural do něho?

Jistě, obyčejně to něčí vina bývá, ale pokud při nehodě nikdo nepřijde o život, většinou ji nikdo nevyšetřuje. Člověk by řekl, že by měly pomoci kamery, které jsou tady v Londýně na každém rohu, ale ještě jsem neslyšela o tom, že by nějakému řidiči pomohly. Kamery jsou tu od toho, aby řidiče nachytaly při přestupku, ne od toho, aby dokazovaly něčí nevinu.

Rubrika „čí to byla vina" je z celého dlouhého formuláře, který musíte vyplnit a poslat pojišťovně, kdykoli se vám nějaká nehoda stane, nejproblematičtější.

Já jsem svého času (v samých začátcích své kariéry, než jsem se naučila jezdit nalevo) nepatrně škrábla auto jedné dámy... taky přímo před Caravan Cars, k mé malé radosti. Do rubriky „čí to byla vina" jsem poctivě napsala „moje". Do tří dnů jsem obdržela dopis, že koncilium expertů usoudilo, že je to vážně moje vina a že od nynějška budu platit o deset liber měsíčně víc.

Byla jsem blbá.

Ian nad kolonkou „čí to byla vina" nezaváhal ani chviličku. „Tý zatracený lucerny!" napsal, i s vykřičníkem.

Obratem dostal od pojišťovny dopis. „Koncilium expertů usoudilo," stálo v něm, „že zmíněná nehoda byla zapříčiněna vinou Tý zatracený lucerny!" (Slova „Tý zatracený lucerny!" byla vytištěna tučně, nepotřebovali jste koncilium expertů, abyste usoudili, že tenhle dopis byl zapříčiněn vinou programu v počítači.) „Naše pojišťovna vám okamžitě poskytne zdarma náhradní vozidlo," pokračoval dopis. „Mezitím bude naše pojišťovna jednat s pojišťovnou Tý zatracený lucerny! a zjistí, jakou částku je vám pojišťovna Tý zatracený lucerny! povinna vyplatit. S přáním příjemné a bezpečné jízdy vaše pojišťovna."

Ian se spokojeně šklebil, oslňoval pasažéry stříbrným mercedesem a po cestě od základny ke svému autu překračoval, tak jako my všichni, tu zatracenou lucernu.

Taky vás rodiče vedli k pravdomluvnosti? A taky se vám zdá, že neměli? Že vás nedobře vybavili pro realitu jednadvacátého století?

Zdá se vám, že je to jejich vina? Nevěřte tomu. Stačí promluvit s Ianem a pochopíte, že je to zaručeně všechno vina Tý zatracený lucerny!