Pavla Kopecká
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1505x
Seznam rubrik
Pavla Kopecká
Umíte psát?
Před časem jsem četla o návrhu zrušit písmeno “ů”. Rovněž se občas rozvíří diskuze kolem ypsilonu nebo možnosti psát foneticky. Problém dobře ilustruje tendenci doby zbavovat se toho, co není jednoznačně užitečné.
Pavla Kopecká
Recenze čtyř vět | Zlomte si srdce
Dneska je mi pět. Když jsem šel včera večer spát do Skříně, bylo mi čtyři, ale když jsem se vzbudil ve tmě v Posteli, bylo mi najednou pět, čáry máry fuk. Předtím mi byly tři, pak dva, pak jeden, pak nula. „Byl jsem taky minus?“
Pavla Kopecká
Zápisky osamělých mužů
Znám něco z Houellebecqovy pozdější tvorby, a i kdych zapomněla všechno ostatní, přinejmenším hrubé obrysy mi v paměti zůstaly – obrysy zoufalství. A tak se mi v případě Rozšíření bitevního pole srdce svíralo už od začátku.
Pavla Kopecká
Totalitní systémy v současné literatuře pro mládež
Ten nadpis zní tak vážně, že? A kolik z nás si toho možná vůbec nepovšimlo. Rozmáhají se nové žánry, jsme neustále pozadu, a když je něco označkované jako literatura pro mládež, už vůbec se o to nezajímáme, nemluvě o případech, když je na obálce upír. O co přícházíme?
Pavla Kopecká
Paolo Giordano: Osamělost prvočísel
Tíha špatných rozhodnutí? Tíha jakýchkoliv rozhodnutí. Znáte to. Vyrazíte z domu, běžíte k tramvaji a akorát ji vidíte mizet. Čekáte na další. Nejde o to, že přijdete pozdě do práce. Jde o to, že máte několik minut pro sebe. Stojíte, přemýšlíte.
Pavla Kopecká
Bizárium – kniha malých smrtí
Jednou jsem četla článek o různých případech, kdy něco uvízlo v něčím těle a objevilo se víceméně náhodou až za hezkou řádku let. Zapomenuté chirurgické svorky v dutině břišní, malé projektily porůznu v končetinách, vdechnutý hrášek, který ve vlhkém prostředí plíce vesele naklíčil a rostl.
Pavla Kopecká
Takže talent je. Ale vy ho nemáte. Smůla!
Když občas jedu noční tramvají, také mne zvolna opouštějí iluze, že by z každého z nás mohlo něco schopného vzejít. To ale nemění zásadní myšlenku. Talent není. Je jenom vášeň. Nechápu, proč se každý soustředil na tu první větu a úplně se vykašlal na druhou. Chápu, že doba se zrychluje, ale alespoň nadpisy bychom číst mohli.
Pavla Kopecká
Nepijte z pramene, možná není léčivý…
„Duši člověka poznáme z toho, po čem toužil – a nehraje roli, jestli svých cílů dosáhl nebo ztroskotal.“Michael Koryta:Tak chladná řeka
Pavla Kopecká
Koryta. Řeka. Bobří. Nečíst před spaním?
Mám rozečtenou Tak chladnou řeku. Je tma. Několik desítek stránek jsem se přemlouvala, že vstanu a udělám si něco malého k snědku (jakkoliv výživné čtení, žaludku je to jedno). Místo toho, jako tolikrát, jsem četla dál. A příběh byl stále víc a víc děsivější, takovým tím kradmým způsobem. Ani nevíte, jak vám to vleze pod kůži. Když jsem se pak konečně zvedla a vylezla z pokoje na potemnělou chodbu, šíleně jsem se polekala malého zeleného světýlka u mé ruky. Můj tablet, ano. Omlouvá mě to, že ho mám asi tak den, a tak nevím, co to obnáší, procházet se s ním v noci po bytě.
Pavla Kopecká
Ještě jedno zamyšlení nad Forstchenovým uměním
Jsou knížky, které vám nedají spát. Pak jsou jiné, které se vám do vědomí vetřou takovým méně nápadným způsobem. Když jsem jako malá o prázdninách u babičky na vesnici objevila příběhy Káji Maříka, tak mě pohltily, že mi překvapivě zachutnal úplně obyčejný chleba s máslem.
Pavla Kopecká
Vteřinu poté už může být pozdě...
Pamatujete si z dětství výpadky proudu? Já ano. Nebylo to nijak děsivé, mělo to spíš takové kouzlo záhady, něčeho výjimečného. Člověk ze spodních zásuvek vyhrabal baterky a hlavně svíčky a mluvilo se ztišeným hlasem, jakoby přítmí a šepot k sobě neoddělitelně patřily. A za okny temnota, co se za hodinku či dvě zase rozpustí ve znovunalezeném světle.
Pavla Kopecká
Jak nás Facebook dělá šťastnějšími?
Překvapilo mě už to, že se tady někdo pouze ptá po způsobu. Já bych si nebyla jistá ani tím, že je to pravda. Samozřejmě, z článku jsem se pak záhy dozvěděla, že výzkum byl provedený na škole, čili odpovídali studenti, a vzorek taky dosti skrovný – něco málo přes dva tisíce respondentů.
Pavla Kopecká
Opičí guláš, africký polibek
Beyard seděl na židli, zíral před sebe a masíroval si zapěstí v místech, kde měl předtím želízka. „Nevím, jestli tě mám políbit, nebo praštit.“
Pavla Kopecká
Talent není. Jenom vášeň.
Nic jako talent prý neexistuje, četla jsem nedávno v jednom časopise věnovaném psychologii. Některé teorie jsou zjevně méně radikální a uznávají možnost jistého nadání, jinak se stále víc a víc odborníků shoduje na tom, že talent je mýtus a kdokoliv dokáže cokoliv, když se dostatečně snaží.
| předchozí | 1 2 | další |
