Milan Kalous
- Počet článků 177
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1463x
Seznam rubrik
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb zpověď učitele - Masner
„Student Masner ze 3.A. Neovladatelný, nepřízposobivý, zkažený“ Zní nekompromisní verdikt matikářky Krausové. „Myslím, že kolegové to potvrdí. Jsem pro okamžité vyloučení.“ A významně se rozhlédne po přísedících mlčících. Nikdo nemá co by dodal. Jen tak lehce kývnou hlavou na znamení souhlasu.“
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb zpověď učitele 3. kapitola
Po čtrnácti dnech jsem si zvykl. Queeny jako tečku za vyučovací hodinou jsem sice neprosadil, ale našel jsem způsob, jak v tomhle marasmu přežít. Postavil jsem hodnocení žáků úplně naruby. Doposud jsou všichni udržováni mezi čtyřkou a pětkou, aby byli ve střehu. To změním. Naopak. Všichni začínají ze stejné startovní čáry a to je známka výborná. A nejlepší bude ten, kdo si ji udrží. To mi přijde docela radikální. Nedělat z nich idioty co promarnili svou šanci a jsou předem vyřízeni. Dám jim šanci novou. Proč né? A klidně dvakrát.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb zpověď učitele 2. kapitola
Tak tedy vzhůru do práce. Je mi jasné, že jednoduché to nebude, ale když na ně půjdu po dobrým, tak to nemůže nevyjít. Každý přece má rád vlídné slovo a zacházení. My alkoholici v léčení o tom víme své.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď učitele 1. kapitola
Tak jsem zase zpátky. Váš Jarda Chvástal. Proč jsem se vrátil? Tohle prostě musíte zažít. Na psaní poezie v době globální krize a oteplování kašlu. To je o ničem. Ale takové školství, to je jiná káva. Už čtrnáct dní dlím ve své garsonce a pokud nezačnu něco dělat, tak se opravdu uchlastám. Navíc mi končí podpora a vzpomínka na Ivana bezdomovce mne stále častěji budí ze spaní. Půjdu tedy učit na učňák. Shání tam učitele elektro a ředitel Ing. Javor mi odepsal, ať se dostavím k přijímacímu pohovoru.
Milan Kalous
V zajetí pokání
Přišlo mi pošetilé předsevzetí, že budu vzorem pro své děti. Vždyť tady jenom sbírám smetí.
Milan Kalous
V zajetí závisti
Píši teď z mé garsonky a občas myslím na holky. Občas jeden veršíček, kam zafoukal vetříček.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 21. kap. "závěr"
Myslím, že humoru už bylo dost a v garsonce bude mi prima. Žádní nájemníci, žádní podvodníci. Ale co hlavní je? I když prý se netopí, dá se tam přečkat zima. Zaplatím dluhy z prodeje chlívů, udělám za vším konečnou čáru. Usmolím večer na papír trochu prózy, trochu poezie. Zřejmě to nikdo nekoupí, ale to není má vina. Koupím si dvě basy lahváčů, a nebo raději celičkou bečku. Bez povinností a radostí, každý den na večer, udělám na hajzlu důraznou tečku.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 20.- znovu a lépe
Přijít to muselo. Navrácený, opálený a rozzuřený bratr. A přímo z Egypta. Musel dostávat zprávy od amantů a kurev co jsme vyrazili už v letadle „Ty krávo, co jsi to udělala. Víš kdo si mne teď podá?“ Řval na celý barák, až se klepaly tabulky u oken. „Ostří hoši od výpalného.“ Lítal ze shora dolů, jakoby hledal pohrabáč, kterým nás oba utluče k smrti. Našel nás s Jitkou dole v chlívě. „Kde jsou ty dvě čokolády a kde jsou prachy od amantů? Máte alespoň dost hasičáků, až to sem příjdou podpálit?“ poprvé v životě mne chytil pod krkem a já mu poprvé věřil, že mne chce zabít. Zahodil mne na rozválenou postel, třískl dveřmi a pak jsme jen slyšeli protáčet gumy u jeho medvěda. „No a je to!“ Vytrhávám z notesu poslední z mých blábolů a podávám ho vyděšené Jitce na uklidnění.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 19. kap. "nová šance"
Po čtrnácti dnech trucování v chlívech zjišťuji, že jsem na Jitce naprosto závislý. Kdykoli ji slyším na schodech, přilepím oko na špehýrku, abych ji jen zábleskem zahlédl. Ani nevím kde nahoře bydlí. V děcáku? Asi v děcáku. Je pro mne Popelkou i Čachtickou Paní. Nemluví. Ani když pouští šukoamanty. Jen vždycky otevře a pokyne rukou. Není, němá? Vždyť se mnou mluvila.Mám v hlavě zmatek a v duši úzkost, že se bojím jít i na záchod, abych ji náhodou nepotkal. Takhle to dál nejde. Napíši báseň a nechám ji ležet na schodech.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 18. kap. "domácí vězení"
Čtrnáct dní trucuji ve chlívech. Do dveří jsem vyvrtal špehýrku pro přehled, co se to tu vlastně děje. Z původních chlívů vidím přímo na vchod, takže mi nic neunikne. Přes den se tu otočí tak 15 „klientů“ a nahoře je vítají dvě exotické snědé holky z Rumunska. Půvabná Jitka dělá recepční. Jak je možné, že taková krása uvízne v pozici bordel - dámy. Otevírací doba je stanovena hlavně dopoledne. Večer je relativní klid.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 17. kap. "azyl"
Je to už čtrnáct dní, co mne propustili ze špitálu, a tak se vracím domů jako voják z války. Plíživě a s obavou. Zasouvám klíč do fabky... a ejhle. Nejde. „Že bych se spletl?“ Byl to přece ten oranžový. Přezkouším tedy všechny klíče, což mi trvá notnou chvíli. Náhle se dveře otevřou sami a v nich stojí bruneta s modrýma očima.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 16. kap. "terapie"
Cítím se pod psa. Hubu mám sdrátovanou, vytampónovaný frňák, naražená žebra a k tomu absťák. Sestřička co mne zvedla z prachu ulice za mnou chodí každý den a „soucitně“ mi domlouvá. Zřejmě ji sloužím jako objekt její diplomové práce pod názvem - praxe protialkoholické terapie -, protože jinak si to neumím vysvětlit. Taková starost o ožralu přece není normální. Brácha mi poslal jen sms „Debile!“
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 15. kap. "spirála"
Zažádat si v České Republice u živnostenský list znamená předplatit si vstupenku do kriminálu. V dobré víře, že budu podnikat ve fotovoltaických elektrárnách pro rodinné domy a budu prospěšný všem, zažádal jsem si opět o živnostenský list. Chyba. V tom okamžiku se mé osobní výdaje zvedají o dalších 2500Kč/měsíčně za sociální a zdravotní, aniž bych vydělal jedinou korunu. Navíc se dočítám, že fotovoltaika v Čechách končí aniž by sotva začala. Prý nespolehlivá energie. Debilové. Hnědouhelná pánev je prý jisto jistá jistota. Kreténi.Tak ten živnosťák zase hned přeruším a vracím se prošlapanou pěšinkou zpátky na pracák.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 14. kap. "bez chlastu"
Lidičky, tak si představte, že už celý měsíc abstinuji. To je vám taková paráda. Nepotím se, nemám průjem a mám chuť vylézt na Mont Blank. Holt, každý si musí vylízat svou misku hořkosti, aby poznal co je špatné a co ne. Jako první musím probrat rozpočet, jak na tom jsem s příjmy a výdaji.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 13.kap. "prachy z ulice"
Když jste úplně na dně, tak na dně, že vybíráte vajgly z popelníku, obvykle se dostaví ty nejzoufalejší nápady. „Jasně! Mám to!“ osvítila mne euforická myšlenka z nebes. Na střeše baráku postavím FOTOVOLTAICKOU ELEKTRÁRNU!
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 12. kap. "ve válce"
Cestou domů v tom šíleném mrazu se kaji a sám sobě rozkazuji,že se chlastu už nedotknu a jestli ano tak si půjdu lehnout tam mezi ty bezdomovce. Ve dvě hodiny ráno se zdá můj dům klidný. Dokonce se kouří i z komína. Do schránky se raději nedívám, to nechám na ráno. Určitě z ní na mne vyštěkne obálka s rudým jazykem. Zmrzlý na kost se kácím do peřin. Probouzím se po 16-ti hodinách tvrdého spánku a náboj, který jsem si od bezdomovců přinesl nevyprchal. „Tak tedy do boje!“ První věc: poštovní schránka. Jsou tam tři. Tři obálky s vyplazenými rudými jazyky. Finančák, Okresní soud a známý, neznámý exekutor z Ostravy. „Finančák počká.“ selektuji prioritu. Nejdříve soud. To by si taky pro mne mohli přijít. Třesoucí rukou otvírám obálku. Když posílali doručenky, bylo to lepší. Teď to hází přímo. Člověk nemá čas se připravit.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 11. kap. "U bezomovců"
Po pátém pivu dostávám takovou hrůzu z vlastního domu, že jsem na Karlovo pozvání ,- přespat s jeho kámoši - kývl. „Karle, já to nechci vidět, co se tam zase děje. Já ten dům začínám v fakt nenávidět. Je to možné? Dům o kterém jsem vždycky snil a který jsem 10 let budoval. Sakra!“ ptám se cestou vedoucí kamsi. Mlčí. Po půl hodině jsme na místě. Celta natažená mezi teplovodními rourami Opatovické elektrárny, z chvojí „tepelná izolace“ od země, tak jak to znáte z televize. Spousty vlhkých, páchnoucích dek, spacáků a hadrů. Okolo dva stíny a přikládají na skromný oheň. „Kde je ta energie co jsem měl na začátku? Do prdele!“ Odpoví mi někdo?“ hulákám na hladinu Opatovického písníku. Od hladiny slyším tenký odraz „Prdele, ...dele,...“ „To znám!“ promluví konečně Karel s ledovým klidem. „Cože?“ „Prostě to znám. Myslíš že jsem v životě nic nepostavil a v zápětí o to nepřišel?“ mluvil vyrovnaně a téměř s úsměvem. „Tak povídej! Třeba mne to nakopne a něco se ve mně zlomí.Já prostě nemám sílu se vzepřít.“ Pláču jak malé děcko, chumlám se do vlhké deky na zemi a přiléhám na promrzlou zem k ohni.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce 10. kapitola
Tato kapitola nebude moc dlouhá, protože ji píši v Sauně a nevím jak dlouho mne zde Michal nechá a za jak dlouho budu zase tak ožralý, že neudržím ani tužku, natož myšlenku. Zatím jsem vše psal střízlivý v teple domova přímo do PC.
Milan Kalous
V zajetí chlasttu aneb Zpověď bezdomovce9. kapitola – Jde do tuhého
Mráz nás naučí! Člověk míní, zatímco exekutoři myslí a jednají. Myslí na to, jak z Vašich příjmu udělat příjmy Své a to na dobu neurčitou, zakončenou grandiózním triumfem – PRODEJEM VAŠEHO DOMU. Princip je jednoduchý. Vy se domluvíte s hajzlem exekutorem na splátkách nehorázně navýšené částky, ale on Vám neřekne, abyste do příkazu v bance napsal, že to je splátka prvotní dlužné částky tzv. "jistiny". (Moc důležitý termín pro budoucí soudní spor). On si to prostě odepíše jako splátku úroku! Úroku, který Vám ale tím pádem pořád běží z té jistiny. Tzn. Vy mu pošlete v dobré víře peníze a on si každý měsíc znovu připočítá úrok a tak jste v začarovaném kruhu, ze kterého se nedostanete, i kdybyste se podělal.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce - 8. kapitola "Ivan Ivanov
První nástup do zaměstnání mi tedy nevyšel a vědomí, že jsem ve spárech exekutorů mi na klidu nepřidalo. 3 měsíce z pracáku jsou v čudu, podpora sjela na neúnosné minimum a tak se vracím k původní myšlence pronájmu. Od soudu mi přišlo, že s nemovitostí nesmím nijak nakládat, ale ne ji pronajímat. Ať si mne klidně zavřou. Je to pořád ještě můj dům. Musím to pojmout, úplně jinak.Hlavně nebrat cizince, bezdomovce a prvního co zavolá. „Vyberu od nich kauci na tři měsíce dopředu a budu mít na první splátku těm exekutorským gaunerům!“ konejším se nahlas. „Pokud na to nemají, tak ať si jdou na ubytovnu, sakra!“ „Ale kdo má dneska prachy?“ kladu si každý večer otázku. A najednou to přišlo. „Studenti. No jasně, studenti.! Kšeftují s marihuanou a podporují je bohatí rodiče.“ „Že mně to nenapadlo dříve!“ a jdu tu luxusní myšlenku zapít do Sauny, kde toto vnuknutí rozpracuji do detailů.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce 7. kapitola "pokus o práci
Myšlenku o nových nájemnících mi roztříštila doručenka s červeným pruhem a nálepka na autě, že je zabaveno exekutorem. „A sakra, to je ten rest z dob podnikání.“ Říkám si nahlas. Myslel jsem, že těch nezaplacených čtyřicet tisíc už dávno vyhnilo. Vždyť je to už 5 let. V rozklepaném stavu se plížím k poště. „Cože?“ opírám se o zeď. „Čtyři sta padesát tisíc? Za co?“ Nejsem schopen ani přečíst tu jejich stupidní kalkulaci. V panice, že musím jednat a něco ze sebou dělat se řítím na pracák, abych se prvně v životě zaregistroval a měl alespoň tu podporu a to zdravotní. Není čas na hrdinství Pronájem zatím počká, když mi barák zřejmě stejně seberou.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce- -6.kap. "zlatí nájemníci"
6. kapitola - O tom co vše se odehrálo za čtyři dny mého pobytu na psychiatrii, o tom pomlčím, protože to mnozí znájí a nechci zde nikoho nudit. Je fakt, že to je bezvadnej úkryt před mrazem pro bezdomovce a že tam vládne pevný řád a všichni se na sebe usmívají. Autobusem a s antabusem v krvi se vracím domů.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce
5. kapitola – Antabus - první pokus o nápravu Vyrážím tedy za Dr. Kubou odborníkem na chlast, protože jinak mne brácha v té černé díře nechá shnít Co jiného mi zbývá? Dům bez elektřiny se mžikem mění v černou neobyvatelnou noru. Zkuste si to, vypnout na tři dny v rodinném domě hlavní jistič. Nájemníci zdrhnou, dům vymrzne a exekutoři se začnou kolem domů točit jak smečka vlků. Dr.Kubu mi doporučil barman ze sauny - alkoholik Eda, co už dva roky nechlastá. (Alkoholik totiž chlastá a nebo abstinuje, jiná možnost není. Pořád je ale alkoholikem v léčení, tvrdí Dr. Kuba). Dr. Kuba posílá všechny své ovečky až do Nového nad Metují, prý aby se to v místě bydliště nikdo nedověděl, co že to máme za trable. „No výborně!“ to vypadá fakt na slušný přístup. To, že mi potom všechno nechá napsat do karty a obvoďačka je největší drbna na obvodě chápu jako dost blbej žert. Hajzl. Pak věřte doktorům.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce
4. kapitola - 1. kotrmelce vlivem chlastu. Má čtyřicítka přišla před čtyřmi lety. Děti odrostly do předškolního věku, narostl mi pupek a včera jsem vyfasoval zpět 3 dioptrie. A konečně se dostavil i ten vytoužený rozvod a s ním i holé zdi naší úžasné domácnosti na malém kousku skály. S obavou zjišťuji, že pokud si nedám po tři dny pivo, začínám se nepřiměřeně potit.
Milan Kalous
V zajetí chlastu aneb Zpověď bezdomovce
3.kapitola - nájemník EMIL To, že jsem v minulé kapitole označil klavírního mistra Ukrajinské filharmonie jako bezdomovce, nemá nic společného s názvem tohoto povídání. Tím bezdomovcem jsem totiž já, již třetím rokem a na léta, kdy jsem pronajímal dům co mi říkal pane už jen nostalgicky vzpomínám. Občas se mi přihodí, že to vše prožívám znovu a tak mi milý čtenáři odpusť ten přítomný čas. To jen, abych si vybavil všechny detaily a pikantnosti příběhů lidí, co prošli mým domem.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 | další |
