Člověk, ač poctivý a se srdcem pro druhé na dlani, se občas stává obětí pomluv těch druhých. A stačí k tomu opravdu málo. Jeden člověk. Ten dokáže proti druhému rozpoutat hotové peklo, které ještě víc přiostří ti druzí, kteří
Belgický detektiv, který je již na penzi, Hercule Poirot se náhodně, jak je u něj zvykem, setká v londýnské kavárně Pleasant’s s dívkou Jennie, která se chová podivně. Něčeho se bojí a navíc tvrdí: „Už jsem vlastně mrtvá…“ A ještě než uteče pryč, nezapomene dodat zlověstnou větu: „Proboha, ať neotvírají jejich ústa!“
Pak přichází na scénu mladičký a trochu zpomalenější policista Catchpoole ze Scotland Yardu a oznamuje Poirotovi, že v honosném hotelu Bloxham se stala trojnásobná vražda. Dvě ženy a jeden muž jsou nalezeni – každý v jiném pokoji a patře hotelu – a vystaveni tak, jako by je měl někdo jít hned pohřbívat. Navíc v ústech obětí se nacházejí manžetové knoflíčky s iniciály PIJ.
Co mají mrtví společného kromě jejich posmrtného rozmístění? Mohli by se odněkud znát? Proč si malířka Nancy sjednala alibi od manželky jednoho z lordů? Jak do všeho zapadá milostná tragédie v jedné vesnici poblíž Londýna, která se stala již před několika lety?
Na to musí přijít ten nejpovolanější. Hercule Poirot se šedivými buňkami mozkovými a se svou neslýchanou posedlostí mít vše na správném místě. Podaří se mu dát indicie dohromady a vše rozřešit pro blaho jeho duše? A zachrání Jennie?
*
„No… byly trochu škodolibé. Taky se tomu smály.“
„Chcete říci, že byly zlomyslné? Jak?“
„Jedna z nich, ano. A vypadalo to, že panu Negusovi to připadá zábavné. Bylo to něco o starší ženě a o mladším muži. Netýkalo se mě to, tak jsem neposlouchal.“
„Pamatujete si, co přesně bylo řečeno? A ke komu ta škodolibost směřovala?“
„To nemůžu říct, pane, omlouvám se. Pochopil jsem to tak, že se nějaká starší žena souží pro lásku k mladšímu muži. Přišlo mi to jako klepy.“
…
Poněkud rozechvěle jsem přikývl. Zajímalo by mě, jak se budu cítit, jestliže se ukáže, že všechny tři oběti zavraždění byly za svého života mstivými monstry. Hlavou mi prolétla slova „AŤ NIKDY NEODPOČÍVAJÍ V POKOJI“, vzápětí následována Poirotovým líčením, jak se setkal s Jennie a jak zdůrazňovala, že spravedlnosti bude konečně učiněno zadost, jakmile ona sama bude mrtvá.
*
Jako milovník detektivek Agathy Christie jsem si toto dílo, ač není napsáno Královnou detektivek, nemohl nechat ujít. Musím smeknout před Sophie Hannah, že dokázala napsat tak věrnou kopii své obdivovatelky, neboť leckteří by to jistě od originálu nerozeznali. I přestože se mi trochu moc nelíbilo, jak Poirot neustále dělá z Catchpoole hlupáka, a že jsem brzy zjistil, jak se vše událo, to nebyla zas tak špatná kniha. Možná bych příště Poirota dal úplně stranou, trochu mi tam totiž vadil ;).
Název knihy: Vraždy s monogramem (The Monogram Murders)
Autor: Sophie Hannah (http://www.sophiehannah.com/)
Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)
Vydáno: září 2014
