Někdy je lepší nevědět…

Nebo to tak není? Opravdu byste chtěli vědět o svém protějšku všechno? I ty jeho největší tajemství? Co když ale budou tak neskonale temná, že byste si je ani ve vašem nejhorším hororu nedokázaly takhle vypodobnit? Není proto lepší, aby některé věci zůstaly tam, kde jsou? V nitru toho druhého?

Přesně to by si teď přála i Tess, která po manželovo sdělení, že se zamiloval do její sestřenice a nejvěrnější kamarádky Felicity – ale ještě spolu nespali, neboť se oba cítí vůči ní provinile; raději odjíždí i se synem Liamem ke své zraněné matce, aby přišla na jiné myšlenky. Ale moc jí to nejde. Jak dlouho to ty dva spolu táhnou? Snad ne od té doby, co je seznámila? Co teď bude s ní a jejím synem? Skončí určitě jako její rozvedená matka, čeho se tak nejvíc obávala.

Stejně na tom je i Cecilia Fitzpatricková, která i přestože žije skvělým životem a nemůže si na nic stěžovat, zjišťuje, že její manžel John-Paul před ní něco tají. V jednu chvíli si i myslí, že snad je i gay, ale to by přece s ní nezplodil tři dcery, že. I když právě teď nemá moc náladu na sex. Chlap a nemá chuť? To je divné. A pak ji trápí ten jeho zapomenutý dopis, který má prý otevřít po jeho smrti. Co v něm tak tajného před lety mohl jen napsat? Proč se teď bojí, aby ho nepřečetla?

Na opačné straně stojí stará Rachel Crowleyová, která se zase začíná rmoutit. Blíží se 6. duben a s ním vzpomínky na rok 1984, kdy přišla o svoji dceru Janie. Někdo ji uškrtil. Dodnes se neví, kdo to udělal. Domnívá se, že to byl Janienin spolužák Connor Whitby. Jenže nemá proti němu sebemenší důkaz. Nebo právě teď něco nalezla? Co skrývají zdi školy Svaté Anděly? A kdo nakonec přijde s pravdou ven?

*

Tomu se naučila u svých dcer. Neříkejte ani slovo. Neklaďte žádné otázky. Dopřejte jim dost času a ony vám nakonec samy povědí, co mají na mysli. Chce to mlčení a trpělivost. Jako při rybaření. (Tak to aspoň slyšela. Cecilia by si radši zatloukala hřebíky do hlavy, než by šla rybařit.)

Mlčení pro ni nebylo přirozené. Cecilia byla upovídaná. „Copak vážně nemůžeš chvíli držet hubu?“ řekl jí jednoujejí expřítel. Mluvila hodně, zvlášť když byla nervózní. Ten její bývalý ji určitě znervózňoval. Ačkoli taky hodně mluvila, když byla šťastná.

…

„Řekla bych, že to ukazuje, co člověk udělá pro svobodu. My ji bereme jako samozřejmost.“

„Stejně si myslím, že kdybych byla jeho manželkou, tak tohle odmítnu,“ pokračovala Cecilia. Znělo to nadmíru rozrušeně, jako kdyby se v tom ohledu musela opravdu rozhodovat. S patrným úsilím ovládla hlas. „Asi bych na to neměla dost odvahy. Já bych mu řekla: ,Nestojí to za to. Co na tom, že jsme uvěznění za touhle zdí, aspoň jsme naživu. Aspoň jsou naživu naše děti. Smrt je za svobodu příliš vysokou cenou.“

*

Kniha s jasným cílem – uvádět vás v napětí a jen tak nepustit. Spisovatelce Liane Moriarty, podobnost s profesorem a protivníkem Sherlocka Holmese je opravdu jen náhodná :D, se to daří. V první polovině chcete, aby už Cecilia ten manželův dopis přečetla a nenechala ho opět zapadnout do minulosti, a v té druhé zase toužíte potom, aby se konečně něco stalo s tou letitou nespravedlností. A pak to přijde…Skvělé a čtivé.

Děkuji nakladatelství Knižní klub za poskytnutí RC!

Název knihy: Manželovo tajemství (The Husband's Secret)

Autor: Liane Moriarty (http://lianemoriarty.com.au/)

Nakladatelství: Ikar (http://ikar-knihy.cz/)

Vydáno: říjen 2014