Filip Svoboda
Hozené vejce není agrese, ale beznaděj.
Stejně, jako naši rodiče cinkali klíči během Štěpánova projevu, házíme my vejce na prázdného populistu. Vržené vejce, jako vyjádření názoru v předvolební kampani není standardní a opravdu se v Evropě nikde neděje – jenže stejně tak není běžný současný styl klání předvolebních stran, a proto považuji hozené vajíčko za legitimní, možná nezbytné.
Filip Svoboda
Poloprávně polopatě o ratifikaci Lisabonské smlouvy prezidentem
Novináři mě baví. Jsou to laici, kteří jsou vlastně odborníci na všechno z titulu své profese. A jejich práce tak je vnucování pseudoproblémů, které zhusta přikrmují názory politiků, neodborníků snad ve státě největších, právní vědomí většiny zástupců netřeba zmiňovat. A tak se řeší, jestli prezident může neratifikovat Lisabonskou smlouvu, na níž je odpověď zcela jasná, vyjádřitelná jednou větou.
Filip Svoboda
Pandemie frčí aneb: Jaký název chřipky zvedne náklad?
Nezávidím novinářům. Dělat z mnoha běžných věcí aféru musí být vážně fuška. Ale žurnalistům se zatím kontinuálně daří. Daří se jim nás děsit už několik desetiletí, aniž bychom dostali chvilku oddechu od stálé masáže. Dojde uhlí, spálí nás ozónová díra, šílené krávy bučí o sto šest, všude číhají teroristi, války v Afghánistánu a Iráku nekončí, vypuká SARS, řádí Ptačí chřipka, začíná globální oteplování, prožíváme ekonomickou krizi a teď konečně pandemie! Co víc si může novinář přát?
Filip Svoboda
Na Rock For People aneb: Greenpeasáci a o čem jsme mluvili
Hudební festivaly jsou rock co rok velmi podobné – vzduch je provoněný hořícím senem (nebo to seno nebylo?), mládí se baví, pije, skáče a tleská. A VŽDY se objeví rastamani prodávající placky s Bobem Marleym, sběrači kelímků od piva a organizace snažící se využít gigantickou masu lidí k získání dalších zákazníků, členů, spolupracovníků, bojovníků... Greenpeace samozřejmě chybět nesmějí. Je něco víc cool než zdravá příroda nebo republika bez radaru? Tak jsem se šel zeptat.
Filip Svoboda
Jezuita ďáblem, Paroubek světcem, aneb kde je reálno.
To, že je určitá část politiků hloupá, mě nepřekvapuje. Vždyť i pitomci musí mít v řízení státu zastoupení, kdo jiný než blb by hájil jejich práva. Nechci se samozřejmě nikoho dotknout, každý ať volí podle svého názoru. Vědomosti některých našich zástupců jsou ale kromobyčejně mělké či povrchní.
Filip Svoboda
Fitna - když existující realita není pravdivá
Není lepší a především levnější reklamy, než všeobecné kritiky ze strany médií. Abych nebyl popřel pravdivost tohoto výroku, zagooglil jsem slovo Fitna a vyšetřil jsem předrahých patnáct minut na shlédnutí této filmařské prvotiny nizozemského xenofoba.
Filip Svoboda
Jak si mě (zase) vychutnala Česká pošta
Stresy mě, sám nevím proč, vždy míjely. Lžu – vím proč: Vyhýbal jsem se totiž České poště seč to šlo. Rád chodím k zubaři, nemám pifku na úředníky, skvěle vycházím s policejními hlídkami. Ale když vidím poštáka, je mi líto, že nemám psa – seřezal bych nosiče dopisů vodítkem.
Filip Svoboda
Jsme my, Češi, opravdu tak zabednění nebo jen nevěříme v právo?
Překvapuje mě, jak je arci většina mých spoluobčanů – Čechů - rychle se vším hotová, nejrychlejší je kupodivu v tvorbě názorů na události ošetřené nebo ošetřitelné právem. A že rychlost je to vskutku šokující, uvážím-li ještě množství informací, které o daném tématu mají, a nezaujatost zdroje, ze které je získávají. A do toho naše – česká – tolerance. Páni. Rád bych to dokázal na třech událostech, které v poslední době intenzivněji monitorují média mas.
Filip Svoboda
Mozek je šunt, tak se ptáme.
Lidský mozek inklinuje k chápání a to od dob, co člověk nabyl podobných tvarů a emocí, jaké má v časech dnešních. Potřebuje stálý přísun informací o tom či onom, aby věděl, co jak funguje. Čemu nerozumí, toho se bojí. A tak se ptá. Problém vzniká v případě, je-li pravdivá teze, že nikoliv vše má řešení.
Filip Svoboda
Angličtina přitahuje zákazníky aneb: česká reklamní gobbledygook!
V kombinaci s čím dál tím větší potřebou zaujmout a vypadat světově se velmi často používá angličtina (značka mobilních telefonů is „connecting people“, kvůli druhu sladkého nealko-nápoje bychom měli „ask for more“. Dnešek a zítřek je v pohodě, ale pozítřek se přejmenuje na Toyotu...). Tento zlozvyk se nicméně projevuje již delší čas i mezi normálními (i když – kdo kdy definoval normálno?) lidmi a lokálními firmami. Kdo dává na webový server průměrnou fotografii s květinami, málokdy ji nazve „Kytky“. To zní tupě, naprosto nevýrazně. Ale „Flowers“, páni, to má grády. V kombinaci s faktem, že mnoho lidí, Čechů specielně, inklinuje ke spořivosti a snaží se ušetřit kde se dá, mnozí i tam, kde se nedá, dostává na frak nejvíce právě cizí jazyk. Zvláštní a velmi zainteresovanou skupinou společnosti v oboru šetření jsou majitelé společností. A firem. Zkrátka podnikatelé. Někteří mají velké zisky, budiž jim přáno. Ale ty lišky ryšavé (rozuměj: podnikatelé), se stejně snaží ušetřit kde se dá, i kdyby vydělávali statisíce čistého měsíčně. Ano, i to se dá pochopit. Bohužel, přehnaná spořivost implikuje nevalné výsledky zakoupených produktů či služeb pro potřeby firmy (ha - poučka) a to se někdy rovná kromobyčejně zprzněné angličtině. A někdy i češtině. Následující příklady z mého města mě nutí k zamyšlení: Nevyplatilo by se zainvestovat do pořádného překladatele namísto toho, abych svou firmu zkompromitoval naprosto debilními chybami?
Filip Svoboda
Kudy vede cesta a proč si neprošlapat vlastní?
Když jsem byl malý, nemohl jsem zaboha pochopit, proč mají lidé málo peněz. Vždyť si je přece sami tisknou, tak proč jich nevytisknou víc, ať má každý peněz plné kapsy, bylo by to tak jednoduché, nikdy by nemusel zbytečně pracovat, peníze by se nevydělávaly, prostě by byly. Nyní už jsem o něco málo větší a dopídil jsem se faktu, že existuje inflace, deflace, devalvace a jiné ekonomické laskominky, o kterých nikdy nebudu mít ani ponětí. Nechceme-li bochník chleba stojící 20 000 Kč, dá si ČNB zatraceně pozor, aby nevytiskla ani o bankovku víc.
Filip Svoboda
Přebývají vám 2 miliardy korun? Postavte si chrchel!
Vývoj lidstva postupuje mílovými kroky vpřed a člověk se nespokojí s polovičatostí. Právě naopak. Vše, co dělá musí ohromit, zaujmou a není na škodu, když to šokuje. Ty tam jsou doby, kdy člověk psal rýmy o rozkládajících se zdechlinách. Básnička. Pche. Ne ne, tomu chybí kolosálnost. Je třeba vymyslet něco většího, musíme nechat našim potomkům pořádný odkaz, a to třeba ve formě budovy Národní knihovny. A podle hesla: „já mám svou vizi, čert vem vás“ si člověk (nebo menší skupina lidí) prosadí svou za každou cenu, najde způsob, jak se zviditelnit zapsat do dějin, ať to stojí co to stojí.
Filip Svoboda
Čeština - zbytečný jazyk pro deset milionů zlodějů
Ano. Do nadpisu jsem dal anti-vlastneckou větu. Ale přitáhla Vás, že? Není se čemu divit. Ranilo to Vaše ego? Urazilo to Vaše národní cítění? Pošpinilo to Vaši čest? Očernil jsem tím vlastně i celou Vaši podstatu? (No, to už jsem zašel na Čechy možná až moc daleko.) Pokud ano, tak se ani zde není čemu divit. Prostě – v každém z nás je, v některém víc, v některém míň, určité národní cítění, které hned zahlásí alarm, když uslyší, jak někdo útočí na náš národ. Je jedno, že se o tom národu říká, že jsou to „neschopní flákačové, zloději a lehkoživkové“, skoro každý je pyšný, že je Čech.
