Skutečný důvod k radosti

Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích. (Lukáš 10,20)

Mám rád smích, radost a chvíle, kdy se cítím šťastný. Současně si ale uvědomuji, že život přináší i opačné pocity – chvíle, kdy mne zmáhá smutek a vůbec nemám chuť se smát.

            Už od útlého dětství jsem si říkal, že šťastný budu až ... Až dosáhnu na kliku a budu si tak moci sám kdykoliv otevřít dveře. Pak jsem se těšil, až na tátově motorce dosáhnu na stupačky a on mne bude moci svézt. Těšil jsem se do školy, pak až škola skončí. A poznával jsem, že ono „až“ sice přináší pocit štěstí, jenže ta radost rychle odezní.

            Sedmdesát učedníků se radovalo z toho, že v Ježíšově jménu uzdravovali nemocné a z posedlých vyháněli démony. Jejich Mistr jejich radost ale směruje jiným směrem. Chce, aby pochopili, že mohou být součástí ještě většího zázraku, který přináší mnohem větší radost, která není jen chvilková.

            Tím největším zázrakem, který mohu vidět na vlastní oči, je mé spasení. Před ním bledne uzdravování nemocných, vyhánění démonů z posedlých nebo třeba chození po vodě. Pokud mne Ježíš ujistí, že je mé jméno zapsáno v nebeské knize života, mohu se už nyní radovat z toho, že budu věčnost prožívat s ním. Je to největší radost, jakou mohu v životě získat i prožít.

            Jak mohu získat jistotu, že se tato radost týká i mne? Ježíš: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16) Ježíšova nabídka stále platí. Chce do knihy života zapsat i mé jméno. To je dobře, protože já si to přeju.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)