„Já se smrti nebojím!“
Tehdy jsem nedokázal odpovědět, protože jsem si podobnou otázku do té doby nikdy nepoložil. Byl jsem mladý a zdravý. O pár let později jsem čekal na výsledek histologie a tenkrát mi poprvé došlo, že bude-li výsledek pozitivní, mohu zemřít.
Uvědomil jsem si také, že existuje více „strachů“. Nejen ze smrti jako takové, ale i z toho, jak budu umírat, nebo jak můj odchod zvládnou mí blízcí a také, jak by zvládla život beze mne má rodina – manželka a malé děti.
Od té doby jsem byl u umírání více lidí a nepotkal jsem ani jednoho člověka, který by se nebál alespoň jedním ze jmenovaných strachů.
Jistě, setkal jsem se s lidmi, kteří tvrdili, že se smrti nebojí, jenže nikdo z nich se v té chvíli „nedíval smrti do očí“. Během školení, které nás mělo vybavit vším potřebným pro práci s umírajícími v hospici, jsme tuto otázku také řešili. Až na jednu paní jsme všichni přiznali, že máme ze smrti respekt. Jen ona tvrdila, že pro ni smrt nic neznamená. Věřila na převtělování duše a smrt podle ní neexistuje. Nepřeli jsme se s ní. Byla mladá, a tak jsme věřili, že brzy zjistí, jak se věci mají, až se v hospici setká s umíráním a smrtí.
Včera jsem se na serveru VTM.zive.cz dočetl, že „nejmenší hrůzu ze smrti mají hluboce věřící lidé a ateisté“. K takovému závěru dospěl výzkum týmu odporníků z University of Oxford.
Přemýšlím nad tím, zda je to pravda. Docházím k závěru, že záleží na tom, kdy a jak se ptáme lidí na jejich strach ze smrti. Jak už jsem se zmínil, všichni umírající, se kterými jsem se setkal, měli ze smrti respekt. Všichni měli obavy, jak to zvládnou oni i jejich blízcí.
Rozdíl jsem poznal, až když přišlo samotné umírání. Právě to odhalilo, jak silná byla jejich víra, nebo jejich nevěra. Ve chvíli odcházení z tohoto světa mne i ateisté prosili, abych se za ně modlil a byl s nimi.
Dovolím si vzpomenout tři příběhy. Jeden bude o hluboce věřící ženě, druhý o věřícím muži a třetí o člověku, který celý život tvrdil, že je ateista.
Příběh první:
Je to moje poslední vzpomínka na mou babičku. Přijel jsem za ní do nemocnice. Po mozkové mrtvici nemohla mluvit a vydávala jen takové zvláštní zvuky. Viděl jsem na ní, že jí něco nahání hrůzu. Nakonec jsem našel způsob, jak s ní komunikovat. Zjistil jsem, že ji trápí jedna konkrétní situace v rodině, kterou zavinila svým jednáním a teď má obavy, že když zemře s tímto nevyřešeným „hříchem“, Bůh ji kvůli tomu zatratí. Slíbil jsem jí, že to jejím jménem urovnám a pak jsem se s ní modlil. Její tvář se najednou zklidnila. Když po chvílí usnula s úsměvem na tváři, potichu jsem se vzdálil. Asi půl hodiny nato zemřela a podle paní doktorky jí úsměv zůstal i v té poslední chvíli.
Příběh druhý:
Je to už pár let, co jsem dostal mail od ženy, kterou jsem neznal. Psala o svém tatínkovi, který prý celý život chodil na bohoslužby. Pak onemocněl a nyní umírá, ale bojí se zemřít. Má prý panickou hrůzu ze smrti. Dověděl jsem se, že tento muž se celý život chlubil, jak z něj víra postupně dělá dokonalého člověka. Tvrdil, že jen dokonalí lidé mohou jít do nebe. Jenže teď umíral a dokonalý nebyl. Celý život věnoval své „dokonalosti“ a tak neměl čas poznat Boha a jeho lásku. Zapomněl, že Bible hovoří o spasení jako o daru... Napsal jsem jeho dceři, že by bylo dobré, aby k tátovi pozvala pastora, který by mu pomohl. Poděkovala a pak už se neozvala, takže vlastně ani nevím, jak to s ním nakonec dopadlo.
Příběh třetí:
Viktor byl velice úspěšný manažer. Celý život se věnoval kariéře. Šéfoval několika známým podnikům a věřil, že to tak bude i nadále. Jenže pak přišla zákeřná nemoc a rychlý pád dolů. Do nemocnice za ním nepřišla manželka ani dcera. Neměly proč. Vždyť on byl celý život jen v práci, která byla jeho jediné hobby, nebo se s kamarády proháněl na horském kole v divoké krajině. Odcizili se. On si žil svůj život naplněný prací a kamarády, jeho manželka s dcerou měly zase svůj život. Pár hodin před jeho smrtí se u jeho postele zastavila zdravotní sestra, kterou už znal. Občas s ním prohodila pár slov a když ho ošetřovala, vždy ho pohladila. Byla hluboce věřící křesťanka a on jí zase říkal, že v Boha nevěří. Když mu ten večer nabídla modlitbu, neprotestoval. Jen tiše poslouchal její slova. V modlitbě o něm hovořila se svým Bohem a prosila ho, aby dal tomuto člověku do jeho nitra víru. V té chvíli mu po tváři začaly téct slzy. Když zaznělo její „amen“, pohnuly se i jeho rty. V noci pak zemřel...
Bojíte se smrti? Já mám před smrtí respekt a mám obavy z toho, jaké bude mé umírání. Přesto věřím, že až to nastane, nebudu sám. Věřím, že stejně jako má babička nebo Viktor budu mít někoho, kdo mne v té chvíli chytí za ruku, pomodlí se a bude mi nablízku. Věřím, že v té chvíli se mnou bude i Bůh, který mne provází většinu mého života.
Bojíte se smrti? Není ostuda přiznat, že se na smrt netěšíme. Možná bychom ale už dnes mohli udělat něco pro to, aby se náš respekt před smrtí nezměnil jednou v hrůzu.
Co? To už je na vás. Nevím totiž, zda jste věřící nebo ateisté.
Vlastík Fürst
Voliči ANO a SPD to mají snadné
Jsme v polovině volebního období. Vláda načala třetí rok svého působení a má už jen necelá dva roky na to, aby přesvědčila své voliče, že volili správně. Zlí jazykové tvrdily, že se za pár týdnů rozpadne, což se zatím nestalo.
Vlastík Fürst
Policajti nás budou nahánět jako dobytek
Už je to tady. Jsme policejní stát. Je to pravda, bylo to v novinách a na iDNES.cz o tom píše i bloger Ladislav Pokorný. Možná už zítra nás, co myslíme jinak, budou nahánět jako za bolševika.
Vlastík Fürst
Jen jednou za čtyři roky
Vzpomínám, jak kolem naší planety prolétala v roce 1986 Halleyova kometa. Těšil jsem se, až ji uvidím. Nechtěl jsem ji propásnout, protože až kolem nás poletí v roce 2061, já u toho už nejspíš nebudu.
Vlastík Fürst
Dosáhnout míru je podle Andreje Babiše snadné
Andrej Babiš se podle iDNES.cz včera neúspěšně pokoušel prosadit, aby „Sněmovna jednala o výzvě prezidentovi Petru Pavlovi a premiérovi Petru Fialovi k uspořádání mírové konference o Ukrajině.“
Vlastík Fürst
Vážím si Andreje Babiše
Je to už drahně let, co jsem pod svým blogem otevřel rubriku „Vážím si“. Psal jsem v ní o bezdomovcích, Miloši Zemanovi, Václavu Klausouvi, o hasičích nebo o jednom samoživiteli... Dnes chci v této rubrice zmínit Andreje Babiše.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
Na 24 ze 168 stanic fungujících alespoň 30 let v úterý, poslední den měsíce dubna, kdy se tradičně...
Chci víc peněz na vědu i bezúročné půjčky pro doktorandy, říká nový ministr
Pavel Tuleja, který má být příští týden jmenován novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace za TOP...
Green Deal nikdo nezmění. Vnímejme ho jako příležitost, radí Pavel Telička
Premium Česká republika slaví 20. výročí vstupu do EU. Pavel Telička tehdy český vstup v Bruselu...
Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 3334
- Celková karma 30,14
- Průměrná čtenost 785x
Mám rád diskuze, ve kterých se dovím něco nového. Pochopím ale i ty, kteří si jen potřebují schladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Jsem jen člověk s právem zmýlit se, protože neomylný je prý jen Bůh.
Seznam rubrik
- Inspirováno biblickým Žalmy
- Novozákonní rezonance
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Rady moudrého starce
- Komentáře
- Křesťanství je...
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Paprsky
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- 50+
- Společnost
- Střípky nejen z prázdnin
- Vážím si
- Vztahy
- ZOO nebo ráj ?
- Život není fér
- Osobní
- A co když žádný Bůh není?
- Co když Bible nelže?
- Dopisy apoštola Petra
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- 365 dnů s Matoušem
- Viděl jsem Boha
- Pořádek nebo anarchie?
- Začalo to zklamáním
- sobotní blog
- Jaký je Bůh ?