Naše maminka Blažena!

Kam má paměť sahá, maminka většinou vytírala. Vytírala ráno, v poledne i večer, před obědem i po něm. Vypracovala si dokonce pro všechny obyvatele bytu zvláštní systém odsunů a přesunů, aby měla naprostou jistotu, že nikdo nikdy nepřejde přes čerstvě vytřenou podlahu dříve než půl hodiny po očistném aktu. Z tohoto důvodu od nás návštěvy občas odcházely oknem.

Jednou si prošila prst na šicím stroji. Vyndala pinzetou z rány zbytek jehly, zraněnou ruku polila láhví kysličníku, obalila ji igelitem a přes naše zuřivé protesty začala vesele úřadovat v prádelně, kde několik hodin tvrdošíjně vyvařovala, prala, máchala a ždímala. Rána jí tenkrát ani nezhnisala.

V dětství jsme se vždycky vyděsily, když s vítězoslavným úsměvem přivlekla v obrovských taškách vánoční nákupy. Nikdy neměla dost peněz, aby mohla bez nesnází plnit naše skrytá přání, ale přesto nakupovala vášnivě ráda a její heslo znělo:

„Hlavně ať je toho pod tím stromem co nejvíc, aby ty holky měly hodně velkou radost.“

No a tak obyčejně každá z nás rozbalovala za zvuků koled nepřeberné množství balíčků a nacházela v nich dvacatery spodní kalhotky a třicatery ponožky, patery punčocháče,  dvě až tři noční košile, pět mýdel, osm šampónů, rukavice, čepici, kapesníky, hračku, po které toužila před pěti lety, balík gumiček a sponek do vlasů, tuzexovou čokoládu a velikou hromadu knížek. Občas se také z papíru vynořil nějaký kus oděvu, který měl ostře výraznou barvu a většinou vůbec neladil s garderobou a vkusem obdarované. Nikdy nezapomenu, jak jsem během jednoho Štědrého večera, bylo mi čtrnáct a halila jsem se důsledně do šedomodré, rozbalila najednou oranžovou bundu, oranžový župan, oranžový batoh na záda a citrónově žlutou šálu! Nic tak příšerného  jsem na sobě neměla  od  dvou let!

Přesto jsme Vánoce milovaly a díky sesterským směnným obchodům nám občas přibylo ve skříni i nějaké ošacení. Potom se maminka nějak vzpamatovala a začala nakupovat s větším rozmyslem.

Pro obdarovávání si maminka žádné podmínky nikdy nekladla, ale zadarmo nám taky nic nedávala. Když jsme se vyhrabaly z puberty i adolescence, s potěšením zaznamenala naši papírovou dospělost a od té doby žádné z nás nedovolila vrátit se ani o krůček zpět.                                                                                                                                           (Soukromý nebe)

Všechno nejlepší k oběma svátkům, maminko.