Nacismus a komunismus - dvě zrůdné ideologie

Jaká je podstata těchto ideologiií? Co mají společného? Je komunismus extrémní levice a nacismus extrémní pravice? A mají symboly větší váhu než Orwellem popsané skutečnosti?

Proč za nacismem i komunismem sovětského vzoru stály velké masy lidí - dělníci, studenti, učitelé, zapálené matky i část armády. Proč tyto ideologie tak snadno vstoupily do praxe a staly se kladivem, které rozdrtilo miliony lidí? Byla to prostá, bláznivá  učení založená na nenávisti a zlu a podporovaná kýčovitým uměním?  Ovládlo ty masy lidí kolektivní šílenství? Nikoli, skutečnost byla daleko složitější.

Obě ideologie měly své intelektuální i mytické kořeny. Obě se uchytily v zemích, kde vládla velká frustrace - Rusko bylo v mnoha směrech problematické už před I. světovou válkou, Německo dostalo ránu až po válce. V obou zemích přišli vůdci s nadějí na změnu, která dovede "jejich" třídu či národ k zaslíbeným zítřkům.

Komunismus prý je extrémní levice, nacismus extrémní pravice. Je to pravda?

Nejdříve k základním pojmům: Pravice chce minimalistický státní aparát (co nejméně vyhlášek, nařízení a regulací) , malé daně a velkou samostatnost občanů. Levice posiluje státní aparát, zvyšuje daně, více chrání občany, ovšem za cenu jejich menší samostatnosti. 

Komunismus uvedený do praxe skutečně odpovídá extremistické levici. Nacismus, respektive nacionální socialismus, má v sobě ovšem také mnoho levicových prvků - jistě nikdo nebude tvrdit, že Hitler minimalizoval roli státu a maximalizoval svobody občanů. V určitých bodech se oba extremistické systémy spojují.

Obě ideologie, respektive oba systémy, tak mají mnoho společných znaků. Především pěstují kult "společného nepřítele" - v případě komunismu je to třída těch, kteří něco mají, v případě nacismu je to rasa. Spíš než v nenávisti, která byla postupně uměle vytvářena, můžeme úspěch "boje proti společnému nepříteli" hledat v obyčejné lidské závisti (Židé v meziválečném Německu byli často lékaři, právníci, režiséři, producenti, spisovatelé) a ve víře, že "až se s nimi vypořádáme, bude lépe".

Nenávist je totiž ryze negativní emoce - a chce-li diktátor pracovat s masami, musí to dělat chytře. Potřebuje vědecké teorie (marxismus - leninismus, rasová teorie), aby přesvědčil studenty a univerzitní profesory (a že jich na straně obou režimů také bylo dost). Potřebuje umělce a stará i nová umělecká díla, aby mohl působit na emoce. Potřebuje pozitivní cíle (životní prostor a vidinu velkého národa pro árijskou rasu, beztřídní ráj na zemi pro internacionální dělnickou třídu). A potřebuje nový jazyk, symboly, vzory a hrdiny.

Stejně jako lidé, i ideologie ovšem stárnou. Symboly je třeba hlídat, ale mnohem nebezpečnější jsou skryté znaky totality, které se mohou objevit v každé vyčerpané společnosti a které tak mistrně popsal i Orwell: manipulace s historií a fakty; vyprazdňování smyslu politického jazyka; osobní distanc od veřejného politického dění a ztráta víry v lepší budoucnost. To je podhoubí možné totality.

Pak stačí šikovný manipulátor, který společnosti napříč skupinami nabídne zdánlivě pozitivní a nezprofanované cíle a jakýkoli "ráj na zemi". A bude vymalováno.

Generálové se ovšem vždy připravují na minulou válku...

Resume: Věnujme se více příčinám a podstatě totalitních ideologií a systémů, méně pak jejich vnějším znakům. Bude nám to všem obecně ku prospěchu. 

Doporučené tituly k tématu:

Churchill: II. světová válka

Bullock: Stalin - Hitler

Johnson: Dějiny 20. století

Klemperer: Jazyk Třetí říše

+ díla především těchto autorů: Dostojevskij, Remarque, T. + K. Mann, Bulgakov, Pasternak, Orwell, K. Pecka, Škvorecký, V. Černý....