Jakub Moravčík
Nejčastější témata, o nichž zde (většinou z konzervativního pohledu) píšu, jsou asi tato: politika, společenské dění, filosofie a křesťanství. A občas samozřejmě zabrousím i jinam.
Email: maftik@seznam.cz.
YouTube kanál:
https://www.youtube.com/channel/UCe0J9k3Nb2v_t24rqORQMdw
- Počet článků 123
- Celková karma 6,52
- Průměrná čtenost 1030x
Jakub Moravčík
Co se stane, když Chuck Norris začne filosofovat?
Tak mne napadlo zkusit, jak by asi vypadaly filosofické vtipy s Chuckem Norrisem. Posuďte kdyžtak sami, jestli se povedly či ne ...
Jakub Moravčík
Pro Boha a pro nás: kritika
Ve filosofických diskuzích a polemikách se běžně pracuje s rozlišením hledisek, z nichž se na problém díváme.
Jakub Moravčík
Anketa filosofických přání, aneb Desirabilie v Československu
Již jsem se setkal s anketou či dotazníkem, který měl za úkol zjistit, čemu filosofové ohledně klasických filosofických problémů vlastně věří, k jakému řešení otázky se přiklánějí. Jestli zastávají svobodu, determinismus, teismus, ateismus, realismus, nominalismus a podobně. Ještě jsem se však nesetkal s dotazníkem, který by měl za úkol zjistit, co si vlastně filosofové přejí, aby byla pravda - tedy přejí-li si svobodu či spíše determinismus, existenci či spíše neexistenci Boha a podobně. Je jisté, že filosofické tázání a zkoumání má cíleně odhlédnout od tužeb či představ o realitě toho konkrétního filosofa či obyčejného člověka. Ale nevěřím tomu, že filosofové žádná taková přání nemají. Nevěřím tomu, že filosof jako jednotlivec přistupuje k filosofickým problémům, alespoň nakolik se týkají konkrétního lidského života, zcela "lhostejně", neangažovaně, bez nějakých osobních preferencí, bez toho, aby se mu nějaké řešení líbilo z určitých důvodů více a jiné méně. Přijde mi zcela přirozené, že někdo sice na základě nějakých důvodů zastává platnost determinismu, ale je z toho flustrovaný a přál by si mnohem raději existenci svobody. Nebo někdo sice zastává platnost objektivních etických norem, ale byl by mnohem raději, kdyby platila nějaká verze etického relativismu.
Jakub Moravčík
Mengeleovský experiment
Následující krátký text jsem původně napsal pro multi-filosofický blog Kontrafikce, který tímto zároveň doporučuji.
Jakub Moravčík
Křesťanství a pochybnost
Rád bych reagoval na příspěvek mého známého, ateisty Michala Hanka, nazvaný "Co mi vadí na křesťanství?". K jeho - předpokládám - překvapení s ním však nebudu polemizovat. Spíše chci jen využít jedné věty, kterou tam napsal, protože se dotýká něčeho, s čím se již delší dobu značně potýkám i já sám. Tudíž to nebude ani tak reakce na Michalův příspěvek, jako spíš jeho využití. Zároveň bude opět jednou (a doufám, že na delší dobu naposled) na teologické téma.
Jakub Moravčík
Proč se vlastně zabývám filosofií?
Jednou za čas se některý z mých známých, nebo kolegů z práce dozví, že se zabývám filosofií. A již vícekrát opakovanou reakcí na takové zjištění je otázka „proč?“, popř. „k čemu Ti to bude?“.
Jakub Moravčík
Pravda versus dobro
Dnešní text bych začal poněkud netradičně, a to sylogismem. Zkuste si na začátku sami pro sebe určit, zda s ním souhlasíte, nebo ne:
Jakub Moravčík
Zahrádkaření v ohrožení - nebuďme k tomu lhostejní!
A zase jednou něco trochu mimo filosofii. Mám vcelku apriorní nedůvěru ke všemu, co přichází z EU, no a nyní to vypadá, že by nám salámovou metodou eurofanatici rádi pomalu zakázali pěstovat si plodiny z vlastních semen.
Jakub Moravčík
Pokus s Millem a jeho spokojeným prasetem
Pokud je mi známo, nejznámějším citátem filosofa Johna Stuarta Milla je ten následující:
Jakub Moravčík
Malá fenomenologie nápadu
Určitě jste všichni zakusili tu radost, když vás napadla nějaká myšlenka na to, jak něco zrealizovat, jak vyřešit nějaký problém, co zrealizovat a podobně – ať už se to týkalo čehokoliv. Prostě, když jste dostali nějaký nápad, jež jste v danou chvíli považovali za dobrý. I já jsem zakusil takovou malou radost, když mne napadlo napsat právě tento text. Totiž text o nápadech. Zdá se mi, že je to poměrně podnětné téma, které si žádá svého prozkoumání a zatím jsem se nesetkal (což je možná moje chyba) s nějakým textem, který by se fenoménem nápadu či myšlenkového napadnutí věnoval. Chtěl bych se tedy pokusit toto téma otevřít a přispět dílčími „fenomenologickými postřehy“ k malému projasnění tohoto tématu. Na závěr pak předložím dotazy, které by měly nasměrovat či inspirovat další zkoumání.
Jakub Moravčík
Dva lustry
Už delší době v sobě nosím pár konkrétních myšlenek, které bych rád někomu vhodnému sdělil a zkonzultoval je s ním. Bohužel, a je to možná i vaše zkušenost, jen velmi málo lidí člověk shledá vhodnými pro takové sdělení - a pokud takoví existují, vhodných příležitostí pro takové sdělení je málo, pokud se vůbec nabízejí. A tak dnes jistá konstelace okolností způsobila, že jsem se rozhodl jednu z nich svěřit svému blogu.
Jakub Moravčík
Svoboda a determinismus z desirabilního hlediska 5/5:Aseita a závěr
V předchozích čtyřech částech dostala svoboda ve srovnání s determinismem z desirabilního hlediska špatné hodnocení. Na začátku této části mohu snad již předem předeslat, že svobodě pojaté jako aseitě, což bude poslední prizma nahlížení svobody v tomto textu, se z desirabilního hlediska negativního hodnocení zcela jistě nedostane. To ale neznamená, že se záležitost obejde bez velmi vážných problémů.
Jakub Moravčík
Svoboda a determinismus z desirabilního hlediska 4/5: Nesvoboda
Dnes se podíváme na další dva aspekty svobody. První bude paradoxně aspekt nesvobody a druhým aspekt svobody jako tajemství.
Jakub Moravčík
Svoboda a determinismus z desirabilního hlediska 3/5: Zlo
Celou dobu, co je svět světem a co je obývaný člověkem, zakouší člověk jednu z nejzákladnějších zkušeností na tomto světě vůbec: zakoušení zla. Z toho pak přirozeně pocházela otázka, jež si kladly všechny národy a civilizace: odkud vlastně toto zlo pochází? Jednou historicky relevantní odpovědí, jež dosud ze všech končin země úplně nevymizela, je manicheismus: učení, jež mimo jiné tvrdí, že zlo má vlastní podstatu. Existuje dobrý bůh, který je jaksi ztotožněn s duchovním rozměrem bytí, se světlem, ale také zlý bůh, ztotožněn s hmotným rozměrem bytí, s tmou, a tito spolu vedou věčný zápas. Velmi zjednodušeně řečeno, úkolem člověka pak je přidat se na stranu dobrého Boha.
Jakub Moravčík
Svoboda a determinismus z desirabilního hlediska 2/5: Genocida
Pokud existuje svoboda rozhodování, tedy reálná možnost zvolit za stejných okolností jak A, tak non A, pak z toho plyne existence toho, co Mirek Dočkal nazývá “čistá ontologická možnost“.
Jakub Moravčík
Svoboda a determinismus z desirabilního hlediska 1/5: Úvod
Věčným tématem filozofie, problémem svobody a determinismu, se na svém blogu za jeho krátkou existenci zabývám již potřetí. Zatímco v minulých dvou případech se jednalo jednou o teoretický text a jednou o reportáž z filozofické akce, dnes to bude hledisko zcela jiné.
Jakub Moravčík
Je prázdný možný svět opravdu možný?
Pojem “prázdný možný svět“ může znamenat v zásadě dvojí. V prvé řadě situaci, kdy neexistuje opravdu vůbec nic – ani absolutní jsoucno, tedy Bůh. V tomto smyslu nepovažuji prázdný možný svět za ontologicky, ani za logicky možný; jedná se o v sobě rozporný pojem.1 V jiném smyslu, který mne bude zajímat v tomto textu, je prázdným možným světem situace, kdy existuje pouze Bůh: je to tedy situace, kdy Bůh, nutné jsoucno, nic nestvořil, resp. kdy “stvořil“ prázdný svět. U možného světa v tomto smyslu je situace taková – alespoň nakolik je mi známo – že taková alternativa se často, resp. většinou bez větších výhrad uznává. Přesto ani tato pozice není bez značných problémů. Možnost nestvoření ničeho v českém prostředí hájí, jak jsem snad správně vypozoroval, především žáci prof. Stanislava Sousedíka (a zřejmě i Sousedík sám), opačnou pozici naopak hájí v realistických kruzích známá filosofická dvojka Roman Cardal a Jiří Fuchs. Dnes bych chtěl tedy velmi stručně představit argumenty obou pozic a vyjádřit vlastní stanovisko.
Jakub Moravčík
Francie, vytrvej!
I v našich luzích a hájích Tě podporujeme ve Tvém boji proti zrůdnému Hollandovu zákonu! (aktualizace 13:18)
Jakub Moravčík
Desirabilie: další typ možností?
Možnost je svou povahou jedním ze základních filozofických pojmů. Nejen v klasické filozofii antiky a středověku, ale i v moderní filozofii a moderní logice (např. David Lewis, Saul Kripke a tzv. sémantika možných světů) je základní význam pojmu možnost něčím, co oprávněně a pochopitelně vzbuzuje zájem filozofů.
Jakub Moravčík
Alternativní argument existencialistův?
Na svém domovském blogu jsem před pár dny na pokračování zveřejnil svůj text nazvaný "Problém etické legitimace filosofie" (první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý díl). Zmiňuji se o tom proto, že v něm používám jistý typ argumentace, který si troufám do jisté míry označit jako existencialistický (i když v textu pro něj používám názevetický, ale na etiku měl existencialismus vždy úzkou vazbu), o němž se chci dnes zmínit. Následující příklad vše doufám ve stručnosti objasní:
Jakub Moravčík
Letní filosofická škola 2013: svoboda a determinismus
Mirek Dočkal mi prvního června přeposlal pozvánku na letošní Letní filosofickou školu v Dubu nad Moravou, kde byl 2.7.2013 na programu den věnovaný tématu svoboda a determinismus. Slovo dalo slovo, já jsem o akci informoval svého kamaráda a kolegu filosofa Michala a v daný de jsme se vypravili směr Dub nad Moravou - já z Ostravy, Michal z jihu Moravy. Byla to zároveň má první návštěva tohoto dlouholetého podniku, dříve konaného někde na Sázavě. Sice jsem o něm již pár let tak napůl věděl, ale buď jsem neměl dostatečnou motivaci tam jet, nebo jsem na něj prostě zapomněl. Až letos premiéra. A to jak díky lákavému tématu včerejšího dne, tak díky šanci, že bych se tam potkal s některými kamarády/známými a nějaké nové třeba i získal.
Jakub Moravčík
Modální determinismus Mirka Dočkala
Jméno Miroslav Dočkal vám možná nebude neznámé. Známý pražský diskutér, jak jej na jednom semináři označil Roman Cardal (ač v Praze Mirek nežije), multiverzista, brázdič všech možných i nemožných filozofických seminářů a konferencí a také můj kamarád, je známý především svým zastáváním determinismu. Na téma determinismu také řeší svou doktorskou práci na katedře filosofie Palackého univerzity v Olomouci pod vedením Marka Petrů. Dříve jsem Mirkův determinismus příliš nechápal a připadalo mi to lehce úsměvné. Ale po množství našich rozhovorů na skype musím uznat, že to má poměrně dobře zargumentované. Rozhodl jsem se tedy stručně předložit některé aspekty jeho pozice, doplněné mými myšlenkami, a to i proto že, jak jsme se s Mirkem shodli, občas "trpíme" odmítáním některých témat či argumentů, které nám připadají velmi důležité, jako nezajímavých. Ostatně, pokud se Mirkovi podaří na toto téma napsat knihu, pak její motto by podle mne mělo znít takto: "Tato kniha vychází jako výraz protestu proti označování její argumentace za nehodné pozornosti." :-) Snad tedy i tento můj text napomůže ke vzbuzení zájmu o téma. Jdeme na to.
Jakub Moravčík
Poznání a se a poznání ab alio
Jedním ze čtyř způsobů, jímž lze dle Aristotela vypovídat o jsoucnu, je způsob, kdy hovoříme jednak o jsoucnu o sobě a jednak o jsoucnu nahodilém. V latině (a více scholasticky) hovoříme o "ens a se" a "ens ab alio" - jsoucno "o sobě" (či přesněji "od sebe") a jsoucno "od jiného". Jsoucnem o sobě pak má být pouze absolutní skutečnost, tedy Bůh, zatímco jsoucnem od jiného je vše, co není Bohem, ovšem co má na jeho bytí podíl.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
